Grafické karty s DirectX 11 se dočkáme v září
Na grafickou kartu schopnou pracovat s hardwarovým urychlováním pod DirectX 11 si ještě čtvrt roku počkáme. V laboratořích nVidie i AMD to přitom vře a je jisté, že na kartách se usilovně pracuje. V oficiálních rovinách se však ke kartám nic konkrétního nedozvíme a informace o vývoji tak drží obě společnosti jak se patří pod pokličkou. Tím se otevírá prostor nejrůznějším spekulacím, které však mohou vycházet ze správného základu.
Zástupci AMD již před týdnem definitivně potvrdili, že první grafickou kartu od AMD s podporou DirectX 11 můžeme očekávat současně s příchodem Windows 7. Neoficiální zdroje pak dávají tušit, že se bude jednat o kartu označovanou jako Radeon HD 5870, se kterou by AMD určitě ráda zopakovala úspěch současného Radeonu HD 4870. Jak na tom bude ale karta výkonově?
Údajné prvotní specifikace vynesl z laboratoří AMD některý ze zdrojů serveru Nordic Hardware. Základem karty by tak podle předpokladů mělo být konečně 40nm grafické jádro, které nyní AMD označuje jako čip RV870. Nová technologie je samozřejmě příslibem vyšších pracovních frekvencí a především nižšího zahřívání karet.
V laboratořích AMD se přechod na 40nm technologii skutečně vydařil. Jasně je to již vidět u v současnosti oblíbeného Radeonu HD 4770 a jinak by tomu nemělo být ani u HD 5870. Původně se předpokládalo, že nová herní grafika přijde s až 1200 shader procesory. AMD však podle serveru Nordic hardware necítí potřebu nijak zvyšovat počet shaderů a tak by jich mělo být jen 800. V tomto ohledu se bude jádro velmi podobat současnému RV790. Paměťová sběrnice bude přitom 256bitová. Používány mají být i nadále rychlé paměti GDDR5. Podle Nordic hardware se budou pracovní frekvence jádra i pamětí pohybovat okolo hranice 1GHz.
Vlastní kartu podporující DirectX 11 má nadosah samozřejmě i nVidia. První herní model by se měl jmenovat GeForce GTX 350. Zde se vše točí kolem jádra GT300, které bude pro Radeon HD 5870 opravdu tvrdým soupeřem. I zde se bude přecházet na 40nm a nVidia na herní kartě konečně nabídne paměti GDDR5. nVidii již nestačí pouze zvýšení pracovních kmitočtů a chce na kartu přidat další shadery. Celkem by se jich mělo objevit 512.
Zdálo by se, že boj mezi grafickými kartami bude při uvedení DirectX 11 vyrovnaný. AMD však tvrdí, že je schopna získat značný náskok, který bude spočívat v dřívějším uvedení karty. Prognózy dávají AMD za pravdu. Zatímco Radeon HD 5870 se má objevit letos v září, grafická karta s jádrem GT300 se má být v prodeji nejdříve v polovině října.
Nakonec ale zřejmě zvítězí stejně nejlepší grafika s poměrem ceny a reálného výkonu. Ani ne dvouměsíční náskok AMD zcela překlene očekávaná dlouhá mezera mezi vypuštěním Windows 7 a prodejem prvních her, které dokáží DirectX 11 plně využít. Podle serveru VR-Zone by se mohly první DX11 herní tituly od jiných producentů než Microsoftu objevit nejdříve v období letošních Vánoc.
Atom míří nyní do serverů
Je až s podivem, kolik možností využití jsou vývojáři schopni najít pro v současnosti nejúspornější řadu procesorů od Intelu, tedy Intel Atom. Kromě různých malých nettopů, netbooků a počítačů se základním výkonem na multimédia má nyní tento procesor zamířit tam, kde by ho zřejmě nikdo nečekal. Společnost Supermicro totiž začala vyrábět počítačové servery založené na Atomu.
Již název společnosti hovoří za vše. Supermicro se totiž snaží proniknout mezi výkonné servery s vlastní, v těchto vodách dosud nevídanou, miniaturní platformou. Hrubou silou v podobě výpočetního výkonu nemůže Atom silným Xeonům a Opteronům konkurovat ani vzdáleně, přesto se pro něj našlo využití. Neporovnatelně nižší spotřeba totiž předurčuje tyto malé servery k záložnímu použití.
Server postavený na procesoru Intel Atom nedokáže vzhledem ke svému výkonu nabídnout komfort pro velké množství uživatelů. Přesto může ale úspěšně sdílet všechny potřebné prostředky a to s celkovou spotřebou serveru, která se pohybuje v řádech desítek Wattů. Jednojádrová verze Atomu, kterou Supermicro používá, má přitom spotřebu při plném zatížení do 4 Wattů.
Společnost bude zpočátku nabízet dva malé servery rozdílné konfigurace. První z nich nese jen stěží zapamatovatelné označení X7SLA-L a bude se vyznačovat nejvyšší úsporností. Právě zde je použita jednojádrová verze procesoru Atom 230 s taktem 1,6GHz.
Ačkoliv to společnost Supermicro neupřesnila, je pravděpodobné, že server používá čipset Intel GM965. Jeho možnosti jsou stejně omezené, jako možnosti samotného Atomu a tak není možné do serverů přidávat horentní množství operační paměti. Supermicro je tak vybavuje alespoň 2GB RAM. Připojení do sítě není přitom vzhledem k určení počítače úplně ideální. Integrován je totiž 1Gb ethernet, který je zde ale jen jeden.
Druhá verze serveru, X7SLA-H, bude o něco výkonnější, jelikož se v ní představí dvoujádrový Atom 330 na stejné frekvenci, jakou má jednojádrová verze použitá u slabšího serveru. Operační paměť bude mít stejnou velikost a zachován je pravděpodobně i čipset. Tomu kdo to myslí se serverem založeným na Atomu opravdu vážně, nabídne vyšší model alespoň dvojici integrovaných gigabitových ethernetů.
Zajímavé je, že vývojářům bylo zřejmě líto zahodit všechny možnosti Atomu a tak ponechali serverům i prvky, které nejsou v této kategorii obvyklé. Na zadní straně serveru budou přítomny USB konektory a za příplatek by se měla objevit také podpora sériového portu. Zůstalo i integrované grafické jádro X3100. Co je podstatné, do každého serveru bude možné připojit dvojici klasických SATA disků.
Nad skutečným využitím v serverovnách ale stále visí nejeden otazník. V drtivé většině případů je totiž nutné, aby byl server výkonný a tak dává Supermicro najevo i ambice v prosazení Atom serveru do domácností. Prodávat se tak nebude pouze model určený k zasunutí do klasické rack skříně, ale objeví se i varianta zasazená do desktopu.
Herní procesory od Intelu zrychlují
Intel oznámil, že se chystá opět posunou pracovní frekvence herních procesorů. Zaměřit se chce především na Core i7 a výsledkem by měly být dva nové modely. Ty se nebudou vlastní architekturou nikterak lišit od současných procesorů, vyšší frekvence však bezesporu zajistí také lepší výkon ve hrách.
Procesory Core i7 podávají ve všech modelech velmi solidní výkon a mění se jen málo. Všechny používají čtyři jádra vyráběná za pomocí 45nm technologie. Nejslabší model je v této řadě taktován na 2,66GHz a pořídit jej lze na hranici 7000 Kč. Nejvýkonnějším procesorem Core i7 je pak zatím model 965 Extreme, který pracuje na 3,2GHz. Jeho pořizovací cena bohužel neklesá pod 20 000 Kč.
Navázat na tuto řadu by měly v brzké době modely Core i7 950 a Core i7 975. První z procesorů se bude vyznačovat pracovní frekvencí 3,06GHz a objevit by se měl v obchodech na začátku června. Zajímavé je, že některé české e-shopy již na tento procesor začaly tvořit pořadníky.
Exkluzivněji pak vyhlíží připravovaný model Core i7 975 taktovaný na 3,3GHz. Na chvíli se bude jednat o nejrychlejší procesor Core i7, přičemž vycházet má z Extreme edice. V prodeji by se měl objevit v průběhu července a očekává se, že konkurenční AMD na něj nedokáže dát nejspíše dostatečně silnou odpověď.
S jistotou lze říci, že nárůst frekvencí bude v řadách procesorů Core i7 i nadále pokračovat. Intel již při jejich uvedení deklaroval, že procesory bude možné přetaktovat na frekvence okolo 4GHz. To vše navíc bez speciálních chladících systémů. Stačí totiž kvalitní ventilátor. Při poctivé přípravě stačí k dosažení 4GHz frekvence zakoupit pouze nejlevnější model Core i7 920 s výchozí frekvencí 2,66GHz.
Intel u Core i7 kombinuje několik taktovacích technologií, mezi nimiž se objevila i taková, která snižuje výkon procesoru vkládáním prázdných cyklů tak, aby nedocházelo k jeho přehřívání. Reálný výkon Core i7 na 4GHz bude tedy v porovnání s procesory některé z příštích generací poněkud odlišný. Pokud bychom chtěli srovnávat Core i7 taktované na 3,2GHz a konkurenční Phenom II X4 na obdobné frekvenci, bude je momentálně vyšší efektivní výkon procesoru od Intelu.
Zdroje: AMD, Dailytech, Digit-life, HardSpell, HKEPC, Intel, Nordic Hardware, The Inquirer, VR-Zone, Xbitlabs & ZD Net
