HW minutky: Windows XP pro Athlon 64

Nyní už je jasné, že architektura AMD x86-64 bude mít podporu na „nejvyšších místech“ – Microsoft ohlásil specializovanou verzi Windows XP. || Společnosti Intel a VIA si podaly přátelskou (?) ruku a urovnaly spory.

Athlon 64, Opteron, Microsoft a Dirk Meyer
Architektura x86-64, úhelný kámen přicházející generace procesorů AMD, dostala včera veřejně zelenou od firmy, která rozhoduje o budoucí podobě softwarových světů – Microsoftu. Nyní už je jisté, že se dočkáme dvou verzí Windows se 64bitovým kódem určených speciálně pro Opterony a Athlony 64: modifikovány budou Windows XP a Windows Server 2003. Intel získal pro svá Itania a Xeony finální verze 64bitových microsoftích operačních systémů už v březnu; varianty pro procesory AMD se mají objevit ve svých betaverzích někdy kolem poloviny letošního roku.

Spolupráce AMD a Microsoftu na tomto poli trvá minimálně od dubna 2002, kdy byla oficiálně ohlášena. Vzhledem ke skluzu, který má AMD za Intelem v uvádění 64bitových procesorů, však Microsoft nemusel příliš spěchat – serverový Opteron bude představen široké veřejnosti ke konci tohoto měsíce a na Athlon 64 si počkáme až do září.

Zpravodajský server CNET přinesl v pondělí rozhovor s Dirkem Meyerem, starším viceprezidentem AMD Computation Products Group – bývalým zaměstnancem firem Digital a Intel, člověkem, který se podílel na konstrukci průlomového procesoru v dějinách AMD: Athlonu. Vyjímám některé zajímavé pasáže:

DM: Pokud se podíváte na vlastnosti Opteronu a porovnáte je s tím, co je dnes na trhu, najdete zejména tři novinky. První jsou 64bitová rozšíření instrukční sady x86. Druhá je integrace paměťového řadiče přímo do mikroprocesoru, což je samozřejmě dobrá věc pro snížení paměťové latence a tedy i velmi dobrá věc pro výkon. ... Třetím prvkem je Hypertransport, který je důležitý hlavně při nasazení v serverech.

Jak je to se softwarovou podporou Microsoftu?
Jak víte, loni v dubnu jsme podepsali smlouvu o spolupráci. A s ubíhajícím časem vám můžu říct – i když to zní teatreálně – že jsem z této spolupráce s Microsoftem šťastný.

Pracuje Intel také na čipu schopném provozovat 32- i 64bitové programy? Vždy, když na tohle téma přijde řada, stojí si za Itaniem.
Pro mě otázka nestojí tak, zda na něm pracuje, ale kdy s ním vyjde ven. Myslím, že směr je určen natolik jasně, a požadavky zákazníků jsou natolik zřejmé, že díky existenci konkurence na trhu nebude mít Intel žádnou jinou možnost než adekvátně zareagovat. Kdybychom neexistovali, myslím, že by Intel byl v takové pozici, že by mohl nacpat Itanium každému do krku. Jenže my existujeme a budeme nabízet alternativu, a i takový defacto monopol jako je Intel v jistém okamžiku zareaguje.

Athlon 64 nepřijde na trh dříve než v září. Proč taková prodleva?
Má to řadu důvodů. Chtěli jsme soustředit naše úsilí na Opteron, protože je to pro nás příležitost prodrat se na nový trh. Další věc je to, že schopnosti jádra Barton (jsou na ní založeny nejnovější Athlony XP) poněkud překonala naše očekávání. Jsme schopni prodávat Barton na špičce trhu procesorů pro stolní počítače. A vzhledem k tomu, že Bartony mohou figurovat na všech postech cenového žebříčku, necítíme v krátkodobém horizontu nějaké urgentní puzení se vytasit s Athlonem 64. Takže mělo dobrý obchodní smysl soustředit naše zdroje na Opteron.

Hector Ruiz, výkonný ředitel AMD, nedávno mluvil o tom, že inženýři a vývojáři AMD se přemísťují do New Yorku, kde budou spolupracovat s IBM na vývoji mikroprocesorových technologií budoucnosti. Kolik z vašich lidí je teď u IBM?
V našem Semiconductor Development Center v Sunnyvale (Kalifornie) se dříve pracovalo jak na vývoji pamětí flash, tak na vývoji technologií logických obvodů. Během tohoto čtvrtletí se SDC přeorientuje kompletně na paměti flash a na vývoji technologií logických obvodů budeme pracovat společně s IBM v laboratořích East Fishkill (stát New York). Ve finále budou dané technologie implementovány v našich továrnách. Spolupráce s IBM se týká pouze technologie výrobního procesu, nikoli konstrukce procesorů.

Zdroj: CNET

---

Společnosti Intel a VIA nakonec našly společnou řeč...
V pondělí se na stránkách Intelu zjevilo tiskové prohlášení, které zřejmě znamená (alespoň momentální) ukončení dlouhodobých patentových sporů mezi společnostmi Intel a VIA. Mnohokrát jsme referovali o více či méně komických akcích, které podnikal Intel od té doby, co si VIA dovolila posadit Pentium 4 do svého prvního čipsetu z řady P4Xnnn – namátkou vzpomeňme strhávání plakátů v Indii nebo uřezávání balónků na Computexu. Nyní je tedy zábavě konec – Intel zřejmě usoudil, že VIA už ho na tomto poli neohrožuje, a klatbu na její péčtyřkovské čipsety může za určitých podmínek odvolat.

Tiskové prohlášení mluví takto: všech 11 soudních sporů o celkem 27 patentů bude zastaveno, obě firmy budou po dobu 10 let sdílet patenty na veškeré své produkty (?) a VIA získává licenci na prodej procesorů kompatibilních s instrukční sadou x86 (tedy procesory C3 a spol.), tyto procesory však nesmějí být svými vývody ani sběrnicí zaměnitelné s procesory Intel. Intel navíc nebude po dobu tří let uplatňovat patentová práva na procesory VIA, které by s jeho procesory výše uvedeným způsobem zaměnitelné byly.

Finanční a jiné podmínky této mírové smlouvy nebudou veřejnosti sděleny a soudní poplatky si bude platit každá ze stran zvlášť. Zůstává zde tedy jasná otázka: i když VIA už může vyrábět to, co chce, a největší výrobci základních desek už ji nebudou na rozkaz Intelu bojkotovat, je VIA v tomto boji vítězem? Zvítězil pravděpodobně zejména rozum představitelů obou firem, protože krmení bezedných právnických kapes a snaha se všelijak zákulisně poškozovat je pro oba účastníky jistě méně lukrativní než současná dohoda, ať už je její přesné znění jakékoli.