Zamyslel se vůbec někdo někdy nad tím, co se děje s našimi starostmi a smutky, které po delší či kratší době zmizí tak rychle, jako se objevily? Jsou navždy pryč, nebo zůstávají ukryty hluboko v nás, aby mohly kdykoliv znovu působit bolest? Možná existuje odpověď na tuto otázku. Stačí pouze zapnout Playstation 2, vložit do drajvu CD s nápisem Kingdom Hearts, pohodlně se usadit a ponořit se do světa, jenž stírá hranice mezi pohádkou a skutečností.
Před několika lety uzavřený kontrakt mezi Square a společností Disney sliboval mnohé. Stačí si pouze vzpomenout na hry s disneyovskými postavami, např. Alladin, Lion King a Hercules, jež se před několika lety objevily prakticky na všech platformách. Nádherná kreslená grafika a skvělá animace spolu s výbornou hratelností jistě uchvátily nejenom fanoušky Disneyho kreslených filmů, ale i ostatní hráče. K tomu si připočtěte mnohaleté zkušenosti s vývojem her na straně Squaresoftu a potenciální hit je na světě.
Kingdom Hearts vypráví příběh mladého chlapce jménem Sora, jenž je náhle nucen zachraňovat veškerou existenci od šířícího se zla, které je prezentováno skupinou tajemných bytostí, jimž se říká Heartless (bez srdce), co napadnou svět, v němž žije i Sora. Konkrétně se jedná o ostrov Destiny. Během bitvy je Sora přenesen do jiného světa, nebo vlastně města jménem Traverse, kde se nejprve snaží najít své přátele, chlapce jménem Riku a tajnou lásku Kari, aby později spojil své síly s Goofym a Donaldem, kteří hledají svého krále Mickey Mouse. Jejich společným cílem je zastavit šířící se temnotu, která jinak vše pohltí a zničí.
Hra Kingdom Hearts byla od počátku prezentována jako akční RPG s Disneyovskými postavami. Disneyho charaktery zde samozřejmě jsou, ovšem termín akční RPG bude lepší zaměnit za 3D hopsačku s prvky RPG. Především se však jedná o vskutku úžasné spojení starých známých kreslených hrdinů s technickým zpracováním, RPG systémem a zejména příběhem á la Squaresoft. Může se stát, že někteří budou na první pohled považovat Kingdom Hearts za dětský titul, ale několik hodin hraní by tyto jednice mělo přesvědčit o pravém opaku. Na základ, sestávající se z neustálého skákání, běhání a boje, je totiž naroubován RPG rámec made in Square a to se vším, co k tomu patří. Jestliže zpočátku může Sora provádět pouze fyzický útok, později bude schopen používat magii a posléze přibude, stejně jako u jeho společníků Donalda a Goofyho, i něco různých dovedností. Mezi ně patří například možnost předvídat soupeřův první útok a tak se mu vyhnout, schopnost dozvědět se informace o jeho life pointech, či nejvhodnější strategii k jeho pokoření.
Pokud zůstaneme u soubojů – tyto probíhají v realtime bez možnosti otevření inventáře. Své protivníky nejen že dopředu vidíte a můžete se jim tak vyhnout, ale také slyšíte, respektive se v blízkosti nepřátel změní hudební motiv a zablokuje již zmíněný přístup do hlavního menu. Přístup k magii a různým léčivům však zůstává, i když v omezené podobě. Každé z postav v partě může hráč kdykoliv - tedy mimo souboje - navolit do několika volných pozic (jakési Quick sloty) libovolné předměty, které lze pak ve střetu použít. Počet těchto pozic je u každého charakteru různý, od pouhých dvou (Sora) výše (Goofy má například ihned ze začátku čtyři) a zvyšuje se při přechodu na další level. Ovládání celé party je velice příjemné i díky možnosti nadefinovat si tlačítka na ovladači podle vlastních představ. Hráč přímo ovládá pouze jednu postavu a zbyvším dvěma skrze menu určuje chování ve specifických situacích, což je prvek, jež je ve hrách tohoto typu velice zřídka k vidění a spíše ho lze očekávat u RPG titulů na PC.
Prostředí herního světa je zpracováno velmi dobře. Nuda rozhodně nehrozí, protože každý svět, který je třeba pomocí zbraně Keyblade zbavit nestvůrek, představuje některou z Disneyho pohádek. Hráč se tak podívá do dobrodružství Alenky v říši divů, do džungle za Tarzanem i pod hladinu moře za vílou Ariel, přičemž grafika s přechodem do nového světa mění kompletně svůj vzhled a styl. Jediné, co zůstává, je kvalita audiovizuálního zpracování. V tomto ohledu si Square zaslouží to nejvyšší ocenění. Veškeré textury jsou detailní, každý polygon sedí přesně tam, kde má, animace je krásně plynulá jak v menších, tak i ve větších prostorách a o kvalitě speciálních efektů je škoda mluvit. Co však lze označit za malou revoluci (ne ve sklenici vody) je způsob, jakým Square dokázali zkombinovat různé grafické styly všech Disneyho příběhů a postav. Pokud jste měli někdy možnost vidět animovaný film v kině či na DVD, nepoznáte rozdíl. Ba co víc, Square odvedli ještě lepší práci než filmoví grafici, protože zde jsou postavy a prostředí kompletně 3D a přesto si zachovávají svůj jedinečný styl. Teprve při pohledu na dokonalé animace např. Goofyho a Donaldova obličeje, kde přesně sedí každý pohyb, si uvědomíte, jací jsou Square profíci. Nejsou to ovšem pouze původně kreslené postavy, jež jsou nádherně zpracovány. Ani ostatní charaktery neanimovaného původu nezaostávají. Ať už se jedná o hlavního hrdinu, jeho přátele, nebo ostatní charaktery, zejména ze série Final Fantasy, které v Kingdom Hearts - dá se říci - hostují. Kdo z hráčů tedy hrál např. Final Fantasy VII, bude moci znovu potkat tolik oplakávanou a dnes již legendární Aeris a Clouda, potažmo Squalla z FFVIII. A pokud navštívíte obchod přímo v Traverse, obslouží vás samotný Cid, jenž se objevil v každém díle řady Final Fantasy. Chybu rozhodně nemá ani zvukové zpracování. Hudební doprovod při hře je kvalitní, ale nijak nevybočuje - pouze dotváří atmosféru, což je jeho primární účel, který tak plní na výbornou. Zaznamenání hodný je také dabing, zejména všech Disneyho postav. Pokud jste někdy měli možnost vidět a slyšet kreslený film od Disneyho v anglickém originále, určitě i se zavřenýma očima poznáte Donalda, Mickey Mouse, Goofyho i Donaldovy synovce.
V intencích předchozích skvělých her od Squaresoftu je Kingdom Hearts doslova prošpikovaná mnohá menšími, ale hratelnost významně posilujícími, prvky. Hráč bude moci plnit několik sub-questů, např. úkol najít během hry 101 dalmatinů, kteří jsou roztroušení po různých lokacích v jednotlivých světech. Veřejnost rovněž nebude ochuzena o oblíbené mini-hry v podobě gladiátorských zápasů v koloseu, na které narazí v Herkulově světě, nebo cestování a střílení v lodi jménem Gummi, která slouží jako dopravní prostředek. Loď Gummi je také možno různě upravovat pomocí součástek, jež si lze nechat vyrobit v dílnách v základním světě Traverse. Tímto způsobem si hráč může obstarat i nové předměty, které zvýší jeho schopnosti, nebo přidají úplně nové. Stačí jen najít vhodné ingredience a o zbytek se postarají již výše zmíněné dílny. Jako poslední důkaz rozmanitosti lze uvést speciální místa, která se vyskytují v každém ze světů, na nichž všechny tři postavy v partě mohou provést pohyb nazvaný Trinity, jenž většinou otevře průchod do nové lokace, nebo k důležitému předmětu.
Přestože byla hra ohlášena s dostatečným předstihem a patřičným mediálním humbukem je nutné říci, že jí pozornost patřila oprávněně. Během hraní se nevyskytla žádná závažnější chyba, kromě jedné menší. Přeci jen šlo lépe zpracovat pohyb kamery, která v některých těsnějších prostorách působí menší potíže. Pokud totiž váš charakter stojí např. blízko zdi, nelze s kamerou "najet" za něj, ani za cenu, že bychom ho sledovali z větší výšky. Nejprve je nutné od zdi jít dál, aby se tam kamerový pohled jaksi vešel. S tímto problémem jsme se již několikrát - vždy tam, kde je možné ručně ovládat kameru - mohli setkat, ale většinou to bylo řešeno právě pohybem kamery do větší výšky. Zde tomu tak pohříchu není. Pokud není hráč ohrožen, dá se to klidně vyřešit způsobem popsaným již výše, ale v souboji mohou nastat nepříjemné komplikace, neboť nemusí být čas na nějaké ladění přehledu celé akce. Tahle causa ve svém důsledku ovšem není až tak bolestná, jak se to může jevit. Pokud dojde k úmrtí hlavní postavy, je možné nahrát okamžitě poslední Save (které jsou téměř všude), nebo jednoduše pokračovat dál a to prakticky ze stejného místa. Tento prvek hru nesmírně ulehčuje (ale nekazí!!!!) a pravděpodobně jde o úlitbu menším a méně zkušeným hráčům.
Jak je vidět, první dojmy z hraní se nám trochu protáhly, ovšem pouze díky neoddiskutovatelné kvalitě a zábavnosti Kingdom Hearts, které nyní úspěšně bodují v prodejních žebříčcích dalekého Japonska. Nezbývá tedy než si přát, abychom i my na Starém kontinentu mohli brzy oficiálně zjistit, zda Donald a Goofy najdou Mickey Mouse, Sora své přátele a zda se podaří zastavit temnotu a vrátit srdce těm, co o něj už přišli!
