Kácení zelených stromů je podle odborníků nezbytné kvůli ochraně živočichů, kteří žijí v jejich dutinách.
"Období vegetačního klidu stanovené zákonem od začátku října do konce března vychází spíš z pocitu, že při kácení zeleného stromu je vražda dokonána zcela. Z hlediska vazeb na živočichy je však ideální kácet stromy jindy než v zimě," vysvětlil dendrolog Josef Souček, který je autorem projektu na revitalizaci téměř dva kilometry dlouhé lipové aleje, již nechal v roce 1632 v severní části Jičína vysázet vévoda Albrecht z Valdštejna.
V současné době tvoří alej 928 stromů z původních více než 1100 lip, které jsou již třetí nebo čtvrtou generací dřevin vysazovaných na stejném místě. Přestože věk nejstarších stromů nepřesahuje 150 let, většina z nich je ve velice špatném stavu a mnoho jich chybí. Přesně 237 nejvíc poškozených lip se proto v následujících dvou letech pokácí a alej se dosází 425 novými stromy.
"Ideální je kácet v pozdním létě, kdy jsou živočichové plně aktivní a v případě potřeby mohou změnit stanoviště. V dutinách v tomto období už také nehnízdí ptáci," upřesnil zoolog Jan Farkač, jenž vypracoval postup, který by měl v jičínské valdštejnské aleji uchovat i vzácného brouka páchníka hnědého žijícího v dutinách trouchnivějících stromů.
U nás žije páchník asi na 200 místech a jičínská alej se kvůli vzácnému broukovi dostala až na seznam evropsky významných území Natura 2000. "Lipová alej v Jičíně patří mezi pětici nejvýznamnějších páchníkovských lokalit v republice," uvedl Farkač.
Kvůli páchníkovi se proto v aleji tři roky nechá ležet 74 poražených kmenů, aby v nich brouk mohl dokončit svůj vývoj. Dalších 42 ořezaných dutých stromů zůstane kvůli vzácnému broukovi v aleji stát tak dlouho, dokud to jejich zdravotní stav dovolí.
