Několik decimetrů široký otvor v zemi by asi nikoho příliš nevzrušoval, kdyby se neotevřel u školy a kdyby pod povrchem nevedly desítky kilometrů vojenských chodeb.
Loni na jaře se na louce u základní školy v Josefově zničehonic rozevřela zem, propad sahal do hloubky půldruhého metru. Bylo zřejmé, že za to mohou podzemní chodby, které dělníci vykopali při budování císařské pevnosti na konci 18. století. Odborníci teď řeší, jak dutinu opravit a především co udělat pro to, aby k podobně nečekaným haváriím v osídlených částech pevnostního města už nedocházelo.
Milan Libich ze spolku Ochránců památek pevnosti Josefov a krkonošský geolog Radko Tásler sestupují do podzemí asi 200 metrů od propadu. Vstupují přes původní střeleckou galerii v místě, kde je dnes zahrádkářská kolonie.
Zpočátku jdou suchou nohou, po několika metrech se odvodňovací kanály začínají plnit vodou a přibývá jílu. Je zřejmé, že něco není v pořádku. Zatímco putují podzemím, bagrista na povrchu začíná bušit radlicí na dno vyhloubeného propadu. Jde o smluvený signál a jediný způsob komunikace, mobilní telefony nebo vysílačky jsou pod povrchem k ničemu.
„Protože je to u školy, hrozí riziko“
Propad je nedaleko envelopy, spojovací chodby, jež obepíná kolem dokola celý Josefov. Vedla do střeleckých galerií a vyhazovacích chodeb. Dutina je přibližně v místě vstupu do vyhazovací chodby.
Pevnost Josefov
|
„Protože to je u školy, hrozí riziko. Potenciálních propadů tady může být víc, neboť podzemní chodba je v poměrně havarijním stavu,“ upozorňuje Milan Libich, šéf spolku, který už více než 20 let s městem opravuje pevnostní komplex.
Jeho slova potvrzuje i stav přímo na místě. Spojovací chodba je zanesená jílem, neudržované odvodňovací kanály nedokážou vodu účinně odvádět. V některých úsecích hladina dosahuje až dvaceticentimetrové výšky, bláto se vrství v nepřehlédnutelné hromady a tlačí na cihly, které tvoří veškerou výztuž podzemních chodeb.
„Jíl vzniká zvětráváním matečné horniny. Když nasákne vodou, až šestinásobně zvětší svůj objem. Má obrovskou sílu,“ vysvětluje geolog Radko Tásler.
Aby experti mohli přesně určit, kde k havárii došlo, bagr v místě propadu vyhloubil třímetrovou jámu. Přestože radlice vytáhla na povrch několik cihel, dna chodby nedosáhla.
Propadů je v Josefově více
Přesně zaměřit místo propadu v systému chodeb proto bude úkolem pro geodety. Měření nejprve musí schválit jaroměřská radnice. Díru do země u josefovské školy chtějí odborníci zároveň využít a vybudovat zde pracovní přístupovou šachtu do podzemí pro řešení oprav a odstraňování bláta.
Travnatou plochu z jedné strany odděluje základní škola, z druhé silnice a rodinné domky. Louka navazuje přímo na pevnost, je to původní předpolí vzdálené 200 metrů od hradeb opevnění. Vojákům mělo sloužit jako bitevní pole.
„Už v té době bylo protkáno několika kilometry podzemí, v němž se vojáci, aniž by o tom nepřítel věděl, mohli pohybovat a chodby vyhazovat do povětří,“ říká Milan Libich.
Není to první případ, kdy se nedaleko základní školy rozevřela zem. Jen několik metrů odsud je další, keřem zarostlá dutina. K propadu došlo také u chodníku v zastavěné části Josefova. Důvodem je stáří, zemědělská činnost i pozdější výkopové práce při budování veřejné infrastruktury.
