Výstava v Muzeu Podkrkonoší se vrací do doby, kdy odnést si z návštěvy nejvyšších hor suvenýr bylo takřka povinností.
Upomínkové předměty se začaly ve velkém rozmáhat s rozvojem turismu na konci 19. století. Právě z té doby pochází nejstarší černobílé pohlednice, většinou zachycují vrchol Sněžky nebo významné boudy. Řada z nich dnes už neexistuje. Na pohlednici z Janských Lázní figuruje nedávno zbouraná Sokolská bouda, na dalších ožívá původní Petrova nebo Labská bouda.
Za první republiky se staly fenoménem sošky Krakonoše ze dřeva, které doma vyráběli horalé. Na výstavě jich je několik desítek. Nejmenší ručně vyřezávané postavičky jsou vysoké sotva deset centimetrů, největší i půl metru. Jejich autoři jsou z drtivé většiny neznámí.
„Tvůrci sošek pracovali s přírodními materiály, kromě dřeva to byla kůra, lišejníky nebo šišky. Většina Krakonošů si je hodně podobná. Mají zelený kabát, klobouk se širokou krempou, plnovous a vysoké boty. Nezbytnou součástí je fajfka a dlouhá hůl,“ popisuje historik Muzea Podkrkonoší Ondřej Vašata.
Každý kus je v podstatě originál. Některé sošky mají mnohdy kýčovité doplňky v podobě například muchomůrky. K vidění je také Krakonoš na lyžích. Sošky pocházejí z trutnovských sbírek, část si jich muzeum vypůjčilo z jiných muzeí a od soukromých sběratelů.
Výstava Pozdrav z horNejstarší exponáty na výstavě pocházejí už z počátku 19. století. Výstava potrvá v Muzeu Podkrkonoší do konce května. |
Vedle pohlednic a klasických leporel byly oblíbenými upomínkami mapy a turistické průvodce. Nejstarší na výstavě pochází z počátku 19. století, obsahuje mimo jiné ilustrace horalských krojů.
Velmi častým artiklem, který si turisté z Krkonoš odváželi, byly odznaky a přívěsky na kalhoty s obrázkem Krakonoše. Stejně jako kovové štítky na hole.
„Ve své době to byl velký trend, každá větší bouda měla svůj štítek,“ poznamenává Ondřej Vašata.
Kromě sošek horalé doma vyráběli i další upomínkové předměty, časté byly třeba malované dekorace ze dřeva. Na výstavě je k vidění také vystřižená pohlednice Krakonoše jednoduše přilepená na dřevěný rámeček.
Muzeum hledá mezi lidmi další suvenýry
Poměrně vzácně se dochovaly porcelánové suvenýry a předměty z dekorativního skla, jako jsou hrnky, poháry a misky. Vystaven je třeba podnos na dort s namalovanou Sněžkou.
„Především ze starších dob se dekorativního skla a keramiky mnoho nezachovalo. Budeme rádi za jakékoli rozšíření našich sbírek,“ vyzývá historik.
Zajímavostí jsou utěrky s krkonošskými motivy ze 70. let minulého století. Na jedné je vyobrazena mapa pohoří, na další původní lanovka na Sněžku a v rohu bájný duch hor Rýbrcoul, jak ho učenec Martin Helwig zachytil na své mapě Slezska v roce 1561.
„Zajímavé je to tím, že vyobrazení Rýbrcoula se za minulého režimu nikde příliš neobjevovalo,“ upozorňuje Ondřej Vašata.