Princip vyhledávání lidí zasypaných lavinou je na první pohled jednoduchý, pes přijde k hroudám sněhu připomínajícím iglú a očichává. Když zavětří lidský pach, štěká a hrabe. Pokud vše udělá podle pravidel, má zkoušku za sebou.
Druhé stanoviště měla čtyřicítka záchranářů včetně dvaceti psovodů na Výrovce, kde cvičení komplikoval silný vítr a špatná viditelnost.
Už v úterý museli záchranáři kvůli počasí kurz odložit. Dnes se na Výrovce cvičilo, ale nevyšlo to přímo na Sněžce, kde také chtěli trénovat.
„Z Výrovky dál jsou nafoukané nejméně tři metry sněhu. Technikou se tam nedostaneme, budeme to muset vyjít pěšky,“ říká jeden ze záchranářů a vydává se na skialpech do Pece pod Sněžkou.
Vedoucí lavinového výcviku Pavel Cingr z krkonošské horské služby připustil, že nebezpečí lavin je v těchto podmínkách velké. „Při čtvrtém lavinovém stupni už nemusí být ani spouštěčem nějaký lyžař nebo skialpinista. Teď už se dají předpokládat samovolné laviny velkých rozměrů,“ říká.
Pravděpodobnost strhnutí laviny lyžařem je však větší. Proto Cingr upozorňuje na rizikový víkend.
„Má být hezky a sluníčko. Po takovém sněžení si lidi řeknou, že je prašan a že bude perfektní lyžování. Tento víkend bude však velice rizikový. Freerideři budou určitě vyrážet do volného terénu, kde lavinu skutečně mohou strhnout,“ míní šéf výcviku. Horská služba vstup do lesa nebo nebezpečných oblastí zakázat nemůže.
Nebezpečí v Labském, Dlouhém, Modrém a Obřím dole
„Byla velmi dlouhá perioda sněžení, kdy napadlo přes metr a půl. Do toho všeho foukal silný vítr, takže nikdo neví, jaké množství sněhu v horách skutečně napadlo. Je přefoukaný do závětrných svahů, tedy vanul od severozápadu na jihovýchodní svahy. Vítr to ještě navál do desek. Na povrchu je tvrdá slupka, která se buď samovolně, nebo po nájezdu lyžaře prolomí, praskne a svah jede,“ vysvětluje Cingr.
Při lavinovém nebezpečí se nemá vstupovat na svahy nad třicet stupňů sklonu. Už dvacetistupňový je nebezpečný.
„Největší nebezpečí pádu lavin hrozí v Kotelních jámách, Labském, Dlouhém, Modrém a Obřím dole. To jsou klasická údolí, kterými procházejí skialpinistické a turistické trasy. Doporučujeme tam vůbec nevcházet. Lavina může přijít seshora a ani to nemusejí zavinit turisté, prostě jen budou v blbý čas na špatném místě,“ upozorňuje Cingr.
Jedinou osídlenou částí, kterou může lavina v Krkonoších zasypat, je poslední dům na Svatém Petru. Lavina zde však může spadnout pouze teoreticky, a to velkou shodou dalších náhod.
„V Krkonoších nejsou přímo ohroženy vesnice nebo údolí jako v Alpách, to rozhodně ne. Opravdu jediná teoretická možnost je Svatý Petr, kdyby přijela lavina z Kozích Hřbetů do potoka, tak by se to mohlo stočit k baráku. Máme mapu lavinových katastrů s vysokým ohrožením, se středním a nízkým,“ podotýká Cingr.
Záhy odjíždí na sněžném skútru pro horské záchranáře ze Špindlerova Mlýna. Ti se dnes připojili k polským kolegům, aby na vrcholu Sněžky uctili památku tragicky zesnulých kolegů Štefana Spusty a Jana Messnera z roku 1975.
Pocta kamarádům
Počasí cestu na Sněžku výrazně zkomplikovalo. „Budeme muset pěšky, nebo prostě nějak,“ říkají se smíchem záchranáři.
Na Sněžce si jako každý rok připomínají tragédii z roku 1975. Jan Messner a Štefan Spusta se tehdy vydali na pomoc turistovi, který se při sestupu z ledem pokryté Sněžky nešťastnou náhodou zřítil na strmou polskou stranu. Neměli s sebou jisticí pomůcky, přesto neváhali a rozhodli se mladému lékaři pomoci. To se jim stalo osudným.
„Připomínáme si tuto tragédii každý rok a vždy se k nám přidají naši přeshraniční kolegové i řada přátel. Připomeneme si, že zachraňujeme lidské životy, ale zároveň, že můžeme ztratit naše kolegy a kamarády,“ uvedl ke vzpomínce Pavel Antl, ústřední náčelník Horské služby.
Dnešního cvičení se zúčastnil i syn Jana Messnera Martin. „Když se to stalo, bylo mi asi osm let. Už si to moc nepamatuji. Proč jsem šel k horské službě? Asi to máme v rodině,“ přemítá Martin Messner, který slouží v zimní sezoně a pak se věnuje penzionu.
„Na ostré akci jsem byl jednou. Jeden z turistů pod lavinou zahynul a jeho kamarád se schoval pod skálu, přes kterou se přehnala. Takže měl štěstí,“ vzpomíná.
Poštovnu zafoukaly čtyři metry sněhu
Dnešní počasí nadělalo starosti i při odklízení sněhu na Poštovně, z níž její zaměstnanci už v úterý narychlo utekli.
„Málem jsme se nedostali ven, bylo to na poslední chvíli. Za jediný den nafoukaly dva metry sněhu a předpověď byla nepříznivá. Měli jsme co dělat, abychom za sebou vůbec zavřeli dveře,“ řekl správce Poštovny Dalibor Blaha.
V pondělí ráno tam dokonce byl nejsilnější vítr z celé republiky, v poryvech dosáhl na nejvyšší české hoře až 130 kilometrů v hodině.
V úterý už byla Poštovna zafoukaná čtyřmi metry sněhu. Blaha proto na Facebooku požádal o pomoc veřejnost. „Voláme SOS pro všechny vykopávače a lopaty,“ stojí na stránkách Česká Poštovna Anežka.
Dnes dorazili tři dobrovolníci. „Mělo jich dorazit pět. Počasí nám nepřeje, fouká vítr a chumelí. Lanovkou se sem dostat nedá, takže dobrovolníci mohou maximálně na Růžovou horu a odtamtud na skialpech nebo sněžnicích. Nevybavený člověk se sem nedostane,“ upozornil Dalibor Blaha.
