Projekt se na podzim rozjel na webu krkonoše.eu, který ročně zhlédne přes milion uživatelů. „Jednotný ubytovací systém pro Krkonoše dosud chyběl, je to různě rozdrobené. Jako svazek jsme chtěli zastřešit celé hory,“ říká výkonná ředitelka organizace sdružující čtyřicet samospráv.
V čem je největší přínos rezervačního systému?
Je založen na přímé komunikaci mezi turistou a subjektem nabízejícím ubytovací služby. Není zde žádný prostředník, a tedy ani žádná provize. Přestože nejde o on-line systém, je zaměřený na volné kapacity daného ubytovacího zařízení. Výhodou je, že si klient může vybrat cíleně, to znamená podle obce nebo typu ubytování. Má možnost oslovit přímo konkrétního ubytovatele nebo si zvolit hromadnou poptávku a odeslat ji všem zařízením, která mu vyhovují. V tom okamžiku nastává mezi ubytovateli volná soutěž, záleží, kdo reaguje rychleji a jakou cenu nabídne.
Kolik ubytovatelů v systému už je?
V současnosti kolem dvou stovek, ale oslovili jsme další dva tisíce subjektů v celých Krkonoších, od velkých hotelů až po malé penziony a ubytování v soukromí. Postupně se nám hlásí další. Systém je nastavený tak, že platba za licenci je přenášena na obce, které za ni zaplatí zhruba šest tisíc korun bez započtení DPH. Nyní máme podepsané dvouleté smlouvy s deseti samosprávami a s dalšími jednáme. Z velkých měst tam je Trutnov a Vrchlabí, aktuálně se zapojil také Harrachov, vyjednáváme s Pecí pod Sněžkou a Špindlerovým Mlýnem.
Projekt je teprve na začátku. Co byste považovala za úspěch?
Budu spokojená, když se zapojí alespoň patnáct obcí a když v rezervačním systému bude figurovat polovina z oslovených ubytovatelů. Celé se to zatím opravdu rozjíždí, vychytáváme porodní bolesti, které nejsou ničím neobvyklým. Chceme systému dát možnost prosadit se na trhu.
Nemáte obavy, že si bude konkurovat s podobnými databázemi, které v horských střediscích provozují soukromé firmy?
Každý systém je postavený trochu jinak, ten náš lze vnímat jako doplňkovou službu, která zacelí mezeru na trhu. Od pracovníků informačních center v Krkonoších máme zprávy, že je po takové službě poptávka. Teď budou mít jednoznačnou možnost, kam zájemce o ubytování odkázat.
V čem bude vaše konkurenční výhoda oproti portálům, jako je Booking.com nebo Trivago?
Myslím si, že je spousta klientů, kteří upřednostňují přímý výběr ubytovatele a nevyhledávají rezervační systémy, u kterých vědí, že budou platit provizi.
Jedním z hlavních úkolů svazku je propagace Krkonoš jako celku. Nakolik se vám to daří?
Svazek funguje od roku 2000. Myslím si, že za tu dobu udělal velký kus práce. Podařilo se nám přispět k tomu, že instituce i turisté vnímají Krkonoše jako jedny hory bez hranic, přestože se rozkládají na území dvou krajů a dvou států. Pomáhají tomu právě celoregionální projekty, jako jsou Krkonošské cyklobusy nebo Krkonoše - lyžařský běžecký ráj, který je zaměřený na úpravu bílých stop. Tyto projekty opravdu propojují celý region.
Zmínila jste krkonošské cyklobusy, které v létě vozí turisty s koly po horách. Vytíženost mají poslední roky obdobnou kolem 37 tisíc pasažérů a pěti tisíc kol. Znamená to, že projekt už narazil na své limity?
V příštím roce vstoupíme už do 15. sezony projektu Krkonošské cyklobusy. Je pravda, že některé linky nejsou stoprocentně obsazené, avšak to se nedá úplně dobře ovlivnit. V určité dny bychom například na páteřní lince z Harrachova na Pomezní Boudy mohli vypravit dva cyklobusy za sebou, a pořád by to bylo málo. Pokud prší, zase jedou poloprázdné. Bohužel ve veřejné dopravě nejsme schopní reagovat tak pružně. V současnosti vyhodnocujeme letošní sezonu a máme v hlavě nějaké myšlenky, které by mohly cyklobusům pomoci. Čekají nás jednání s Libereckým a Královéhradeckým krajem o financování, uvidíme, co je a co není reálné.
Labský důl od Labské boudy
Sněžka je někdy k turistům drsná.
Jak se z vašeho pohledu za poslední roky změnil český turista?
Je mnohem náročnější, možná i línější. Avšak na hory začaly hodně jezdit rodiny s dětmi. S tím souvisí i nároky na lepší služby. Bohužel se český turista změnil i v tom, že za sebou zanechává výrazné stopy v krajině, velkým nešvarem je znečišťování přírody odpadky.
Krkonoše podle odhadů ročně navštíví šest milionů turistů a už teď jsou přeplněné. Má to nějaké řešení?
Nemyslím si, že šest milionů je úplně přesný údaj o roční návštěvnosti. Se Správou KRNAP spolupracujeme na socioekonomické studii návštěvnosti Krkonoš, v jejím rámci by mělo být provedeno i sčítání. Turistů je v některých lokalitách už tolik, že infrastruktura, zejména parkovací, přestává stačit. Potřebujeme návštěvníky více rozložit do celé sezony a také je rozptýlit po celých Krkonoších. Kdo sem přijede poprvé, chce jet k prameni Labe a na Sněžku. Přitom Krkonoše mají celou řadu velmi zajímavých míst, kde turistů není příliš mnoho.
Které lokality jsou z hlediska cestovního ruchu nejvíc opomíjené?
Určitě Žacléřsko a Rýchory a také kraj zapadlých vlastenců, tedy Jablonec, Rokytnice a Paseky nad Jizerou. Myslím si, že sem můžeme zařadit i Zelený a Modrý důl nad Pecí pod Sněžkou, Klínové Boudy u Špindlerova Mlýna nebo Friesovy Boudy nad Strážným. Jsou to nádherná místa s dobrými službami, která jsou neprávem opomíjená. Úkolem svazku je propagace takových míst a leckteré aktivity na to míří. Například nyní pracujeme na publikaci Krkonošské výhledy, kde vedle těch proslulých připomeneme i méně známé.
