Už ve čtvrtém stupni protiepidemického systému PES nemohly poskytovat služby hotely, penziony, chaty, restaurace. V omezeném režimu i kvůli slabé sněhové nadílce rozjely zimní sezonu 18. prosince skiareály. I ty však musely po dnešním přechodu do pátého nejvážnějšího stupně ukončit provoz, a to minimálně do 10. ledna.
Podnikatelům z hor už dochází trpělivost a začali se bránit. S vládními nařízeními, které zamezují jejich činnost, tvrdě nesouhlasí, a všechny boudaře, vlekaře, provozovatelé zimní dopravy, kuchaře, servírky a provozovatele ubytovacích a stravovacích zařízení, půjčovny lyžařského vybavení, provozovatelé infocenter a dodavatele zboží a služeb pro horská střediska vyzvali k akci Rakev za Krkonoše.
„Nouzový stav je schválený až do 22. ledna 2021, proto nevěříme, že datum 10. ledna bude konečné. Další chaotické nařízení vlády není podložené faktem, že by se v našich horách nakazili lidé a šířili odtud nákazu nemoci covid-19. Novým nařízením zhasíná světlo naděje pro celé hory. Pro vlekaře, provozovatele ubytovacích a stravovacích zařízení a pro všechny navázané služby likvidací silvestrovských pobytů vzniká nenávratná škoda, které nelze nahradit žádnou finanční kompenzací vlády,“ uvedl spolumajitel krkonošské Lysečinské boudy Karel Chotek, který je organizátor nedělních protestů.
Chotek se účastnil i předchozí akce z 18. prosince, kdy zhruba dvacet provozovatelů horských hotelů a hospod přijelo s dvěma rolbami v podvečer do centra Prahy předat na ministerstvo průmyslu a obchodu v ulici Politických vězňů petici.
„Chceme upozornit na to, že se tu momentálně ničí hotely a hospody. Vláda se snaží dělat, že něco dělá. To není dobře. Spousta lidí si myslí, že když se zavřou hotely a restaurace, že se něco vyřeší. Ale tak to není,“ okomentovala protestní průjezd roleb hlavním městem majitelka Luční a Labské boudy v Krkonoších Klára Sovová.
„Každý přemýšlí, co bude a nikdo neví, kam až nás krize zavede. Já osobně jsem vyrazil rolbou do Prahy, abych ukázal, že lidé z hor umí do Prahy dorazit. Bylo nás pár, jeli jsme pouze upozornit, že není možné přehlížet a likvidovat horská střediska, u kterých vláda neprokázala, že by se zde nemoc covid-19 šířila. I díky zájmu médií jsme o sobě dali vědět,“ prohlásil Chotek.
Boudaři se 21. prosince sešli v Praze se zástupci iniciativy ChcíplPES Jakubem Olbertem z restaurace Šeberák, Jiřím Janečkem z Pivovaru Malý Janek a dalšími lidmi z příbuzných oborů. „Víme, že jedině společným spojením sil v jednu petici a získáním minimálně 10 tisíce podpisů lze předat vládě naše požadavky, kterými se bude muset zabývat. Proto vznikla 22. prosince Petice za normální svět – otevřeme Česko. Petice je k nalezení na facebookovém profilu ChciplPes,“ upozornil boudař.
Podle boudařů vláda věděla, že je situace na horách dramatická a přesto jejím rozhodnutím postavila spoustu provozovatelů služeb v horských střediscích do likvidační situace. Proto na dnešek uspořádali protestní jízdu po horských střediscích Harrachov, Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou, Malá Úpa, Horní Maršov, Janské Lázně, Černý Důl a Vrchlabí.
„Máme toho dost“
„V Harrachově nás přišla podpořit asi stovka lidí, máme 92 podpisů a jedeme dál. V tuto chvíli přijíždíme Špindlu,“ popsal dopoledne redaktorovi iDNES.cz Karel Chotek.
Do rakve, kterou vezou, si každý může symbolicky zatlouci „poslední hřebíček“. Vládní nařízení považují autoři petice za chaotická a likvidační. „Máme toho dost,“ pronesl Chotek.
U rakve bude možné Petici za normální svět – otevřeme Česko podepsat. „Přineste třeba jen krátký osobní dopis, kde můžete popsat vaši tíživou životní situaci a obavy, že vám vláda nedokáže pomoci. Popište, jak jste nedosáhli na vládní podporu a proč se na vás nevztahovala. Vláda se chystá upřesnit výzvy k výplatám podpory pro uzavřená odvětví. Ozveme se, aby na naše konkrétní případy nebylo zapomenuto,“ vyzývají horalové v prohlášení. Slíbili, že dopisy okopírují, svážou a předají vládě.
Období kolem vánočních svátků a silvestra tvoří u většiny krkonošských hoteliérů až 40 procent tržeb ze zimní sezony, jde o nejsilnější část roku.
„Letos nás zavřeli potřetí, přitom nejde o opatření, které by pomohlo zastavit šíření epidemie,“ přidal se Martin Jandura zastupující hoteliéry, restauratéry i další podnikatele ze Špindlerova Mlýna.
Vytížené sjezdovky v poslední den lyžování
Když o minulém víkendu provozovatelé skiareálů spustili lanovky, redaktoři se do dvou z nich jeli podívat, aby popsali, jakým způsobem vlekaři a lyžaři dodržují protiepidemiologická opatření. Všude byly nainstalované sítě a provazy, aby se k sobě lyžaři při nástupu na lanovku nepřibližovali. Barevně odlišení pracovníci skiareálů hlídali lyžaře, jestli mají zakrytá ústa, třeba šátkem nebo nákrčníkem. Riziko nákazy se zdálo být z laického pohledu skutečně zanedbatelné (více čtěte v článku Na sjezdovce nic nechytíte).
V Peci pod Sněžkou a v dalších areálech se lyžaři mohli občerstvit pouze přes malý počet výdejových okének či venkovních barů. Ředitel Skiresortu Černá hora - Pec Petr Hynek apeloval na dodržování všech nastavených pravidel:
„Vyzýváme všechny k zodpovědnému chování a trpělivosti, abychom si sami nezkazili možnost lyžovat. Všichni jsme na jedné lodi a musíme se chovat zodpovědně. My vytvoříme podmínky a na návštěvnících je, aby je respektovali,“ prohlásil.
Horší situace byla v řadě skiareálů včera, kdy bylo možné si zalyžovat naposled. Na sociálních sítích se objevily desítky fotek davu lyžařů čekajících na lanovku v dlouhé frontě. Například do skiareálu na Ještěd v Liberci dorazilo v sobotu přes tisíc návštěvníků. Kapacita sjezdovky byla vytížena. Plno mělo i mnoho lyžařských středisek v Krkonoších, třeba ve Špindlerově Mlýně, nebo Orlických horách.
Není z čeho platit hypotéky či vytápění
Některých menším lyžařským střediskům, která jsou například závislá na ubytovaných turistech, se ani nevyplatilo sezonu zahajovat. Nemá to pro ně ekonomický smysl. Třeba ve Strážném nebo na Benecku se ubytovává až 90 procent lyžařů (více čtěte v článku Vleky nemá smysl spouštět).
„Největší problém je, že boudaři už ničemu nevěří, dávají výpovědi z nájmů, nemají z čeho dál platit hypotéky, provoz, vytápění. Horalové doufali, že se zahojí na silvestrovských pobytech, ale to se nastane. Pořád věříme, že to vláda ještě přehodnotí a povolí nám ubytovávat hosty. Dosavadní vládní kompenzace jsou bezvýznamnou záležitostí, k drobnějším živnostníkům se vůbec nedostaly,“ shrnul pro portál iDNES.cz podnikatel Chotek.
Lysečinskou chatu mezi Malou Úpou a Horními Albeřicemi koupil, aby ji dal do kupy. Loni v zimě provedl svépomocí nejnutnější opravy a na sklonku roku 2018 otevřel. Bouda se 42 lůžky z roku 1926 byla poslední roky zavřena a chátrala. Zároveň založili Spolek pro obnovu Lysečinské boudy, jehož smyslem je sdružit dobrovolníky, kteří s obnovou pomohou.
„Pracovali jsme na tom, abychom letos konečně měli boudu plnou turistů. Tato situace je i pro nás hřebíčkem do rakve. Dali jsme do toho veškeré úspory a tři roky života,“ uzavřel Chotek.
Problémy má i řada dalších známých krkonošských chat. Koronavirová krize dostala na kolenou Rýchorskou boudu, jejíž provozovatelka Alena Dušková už nemá na zaplacení záloh. Zprávu nedávno zveřejnila na Facebooku. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Její status vyvolal obrovskou vlnu solidarity, lidé začali na účet podniku posílat peníze. Sama přitom v minulosti nezištně pomáhala nemajetným matkám samoživitelkám.
