Na sjezdovce Javor v Peci pod Sněžkou od brzkého rána, kdy se rozjely vleky, postávají ve žlutých rozlišovacích dresech dva pracovníci zdejšího skiresortu.
„Poprosím vás, abyste se v těchto místech nezdržovali a povytáhli si ty šátky,“ pokárá jeden z nich autora textu a další skupinku lyžařů, kteří postávají u dojezdu.
To samé ten den řeknou ještě mnohokrát. Jsou tu od toho, aby hlídali, zda lyžaři dodržují rozestupy a měli zakrytá nos a ústa. Je to důležité, díky těmto opatřením se v Krkonoších a na dalších horách konečně lyžuje.
Lyžaři zatím areály nezaplnili, někde si však návštěvnost pochvalují |
Přírodní sníh na horách sice zatím vůbec není a vlekaři toho dosud ani nestihli moc zasněžit, i tak v sobotu o prvním lyžařském víkendu vyrazily na hory stovky lidí. Fronty se však skoro netvořily. Kromě „lyžařských hlídek“ skiareály všude nainstalovaly ochranné sítě a provazy, které lyžaře oddělují tak, aby se nikde v blízkosti nástupiště na lanovky k sobě nepřiblížili. „Hlavně že se alespoň trochu sklouzneme, když se teď nedá dělat venku nic moc jiného,“ říká lyžař Lukáš.
Epidemiologická opatření na sjezdovce většina lidí dodržuje, spousta lyžařů si brýle a šátky nebo nákrčníky z obličeje vůbec nesundává. Zdá se, že si všichni uvědomují, že „jsou na jedné lodi a že se musí chovat zodpovědně,“ jak to před pár dny pro MF DNES shrnul šéf Skiresortu Černá hora - Pec Petr Hynek.
Lidí je tu málo, takže není problém, aby jel i na čtyřsedačkové lanovce Zahrádky Expres každý sám, pokud chce. Lyžaři jsou vůči sobě ohleduplní a je znát, že si váží každého dne, kdy se může lyžovat. Nezdá se, že by měl kdokoliv strach, že právě tady se nakazí koronavirem.
Když se u spodní stanice lanovky Javor v jednu chvíli rozezní z reproduktorů venkovního baru moderní taneční muzika, člověk má dokonce pocit, že tady je všechno v normálu. Ale dlouho mu to nevydrží. Na sjezdovce se to sice hemží, ale jinak je Pec pod Sněžkou, jedno z nejznámějších českých lyžařských středisek vůbec, přes den skoro vylidněné. Hospody jsou zavřené, hotely prázdné.
Ostatně kromě baru u Javoru funguje už jen bufet nahoře u sjezdovky Zahrádky, kde si lze koupit čaj, kávu, čokoládu nebo párek v rohlíku.
„Tady nahoře je to mírné, budeme se učit plužit,“ přikáže matka asi pětileté dceři. Dětí je tu dnes spoustu. „Ta inverze mě fakt baví,“ ozve se od lyžařka kousek vedle, která se u horní stanice lanovky Zahrádky Expres sluní s kelímkem horkého nápoje v ruce.
Protože je hezky, lidé odpočívají na sněhu všude okolo, místa je tu hodně, takže dodržovat mnohametrové rozestupy není problém. „Musíme podpořit místní ekonomiku a lyžování je dneska docela fajn, ale kdo ví, na jak dlouho to bude,“ pronese u bufetu další z dnešních výletníků. Ta otázka visí ve vzduchu.
Kdyby Česká republika přešla kvůli zhoršujícím se statistikám nakažených do pátého nejhoršího stupně systému PES, skiareály by už žádnou další výjimku nedostaly.
Ve Špindlu plné parkoviště
Více lidí než do Pece zamířilo v sobotu dopoledne do Špindlerova Mlýna. Zdejší centrální parkoviště u lanové dráhy Hromovka je zcela plné a najít místo se nám daří až ve chvíli, kdy betonovou plochu opouštějí první návštěvníci.
„Už je to takové naškrabané, tak to nestojí za nic,“ vysvětluje svůj odjezd kolem 11. hodiny muž ve středních letech, když ukládá lyže do kufru auta.
Lyžaři se na parkovišti pohybují bez roušek, zakrytá ústa a nos mají lidé až u pokladny, ale ani zde opatření nedodržují všichni. Stejně tak povinné dvoumetrové rozestupy jsou patrné leda mezi třemi skupinkami, v nichž lidé stojí v družném hovoru namačkaní na sebe. Na dodržování opatření sice u Hromovky dohlíží trojice mužů v reflexních vestách, ti však stojí za rohem u vstupu na lanovku.
„Dobrý den slečno, můžete si prosím nasadit roušku?“ volá jeden z nich do skupiny mladých lidí, která právě přišla od pokladny. U sjezdovky už většina lidí roušky, šátky či nákrčníky má. A kdo ne, ten se občas dočká reakce okolí, které mu pochybení hbitě vytýká.
„Ta opatření se nás dotýkají docela hodně, ale myslím, že potřebná jsou a když je lidé budou dodržovat, tak se dá lyžovat i zajistit bezpečnost. Ale potkávám tu i lidi bez roušek, to je samozřejmě špatně,“ míní lyžařka Zuzana, která do Špindlu přijela z Brna.
Také na Hromovce vlekaři vytyčili koridory z lan a sítí před vstupem na lanovku. Jednotlivé uličky odděluje dvoumetrový prostor. Na dodržování vládních nařízení tu lyžaře upozorňují plachty i cedule umístěné přímo mezi koridory.
„Většinou na těch lyžích máte lyže před sebou i za sebou, takže to na ty dva metry běžně vychází. Většina lidí se snaží ty roušky nosit, ale jsou tady i výjimky, které se snaží dělat ze sebe frajery, nechtějí to dodržovat,“ přiznává Roman, jeden ze členů ski-patroly, která u Hromovky opatření kontroluje.
Zatímco pod sjezdovkou se rozestupy celkem daří udržovat, nahoře je situace složitější. Fronta se kolem poledne tvoří u výdejového okénka s občerstvením.
„U stánku to trošku nezvládli. Je tam jedna paní, nestíhá a lidé tam ve frontě čekají půl hodiny,“ upozorňuje Zuzana, která si po sjezdu poctivě nasadila respirátor.
