Každým rokem v náchodském Iktovém centru, jehož kostru tvoří neurologie s jednotkou intenzivní péče, léčí až 500 případů, jen v loňském roce hospitalizovali 469 pacientů. V 85 procentech způsobí mrtvici uzavření mozkové tepny krevní sraženinou. Lékaři mají v tu chvíli dvě možnosti, jak pacientovi pomoct.
„Nejdřív nasadíme léčbu trombolýzou, kdy nemocnému podáme léčivou látku schopnou krevní sraženinu rozpustit. Pokud je neprůchozí některá z hlavních tepen mozku, je nutné použít složitější metodu, které říkáme mechanická trombektomie. Ta spočívá v zavedení tenkého kovového katétru z třísla pacienta až do místa uzávěru mozkové tepny a vytažení krevní sraženiny z těla ven. K tomuto zákroku odesíláme pacienty do Komplexního cerebrovaskulárního centra v Hradci Králové, s nímž úzce spolupracujeme,“ říká primář náchodské neurologie Miroslav Škoda.
Lékaři si stěžují, že o příznacích mrtvice se ví stále velmi málo. Přitom včasné zahájení léčby je klíčové, rychlé rozpoznání příznaků a včasný zásah výrazně zvýší šance na vyléčení.
„Zatímco trombolýzu lze provést do čtyř a půl hodiny od prvních příznaků, mechanická trombektomie dává lékařům k dispozici ještě pár hodin navíc. Standardně lze její pomocí léčit do šesti hodin. Rozhodně ale neplatí, že do čtyř a půl hodiny je všechno v pořádku a není nutné spěchat. Je vyčísleno, že v první fázi onemocnění postižený každých třicet minut ztrácí asi deset procent šance na uzdravení,“ upozorňuje neurolog Škoda.
Šedesát cigaret denně, nula pohybu
Pacienti příznaky mrtvice podceňují, prvotní symptomy mrtvice se mohou jevit jako banální.
„K těm základním patří ochrnutí končetin na polovině těla, pokles ústního koutku a narušení nebo úplná neschopnost řeči. Vedle toho se mrtvice může projevit znecitlivěním či brněním poloviny těla, výpadkem levé nebo pravé části zorného pole, prudkou bolestí hlavy, závratěmi, zmateností, potažmo náhlou ztrátou vědomí,“ říká vedoucí lékař iktového centra nemocnice v Náchodě Petr Štěpán.
Náchodský starosta Jan Birke i díky rychlému zákroku lékařů nemá po cévní mozkové příhodě trvalé následky.
Asi nejznámějším pacientem iktového centra je starosta Náchoda Jan Birke, který také prodělal mrtvici. Pochvaluje si, že i díky náchodským odborníkům nemá žádné trvalé následky, což nebývá obvyklé.
„Já jsem chodící příklad, jak byste neměli žít. Náchodský starosta Jan Birke zahajuje štafetové zvonění, kterým se Náchod zapíše do knihy rekordů. Vykouřil jsem šedesát cigaret denně, nula pohybu, nesnídal jsem, neobědval jsem, jen se večer přežral. Dvanáct let jsem žil v hlubokém stresu. Nejdříve jsem pětkrát prodělal mozkovou ataku, později přišla mozková mrtvice,“ prozradil Birke návštěvníkům při druhém ročníku kampaně Čas je mozek.
Lidé si prý stejně jako náchodský starosta příznaky mrtvice mnohdy spojují s pouhou únavou a nevěnují jim dostatečnou pozornost.
„Prakticky denně se setkáváme s případy, kdy postižený příznaky vůbec nepozná, nebo je podcení a čeká, že obtíže přejdou. Často se domnívá, že si například jen přeležel ruku. Namísto toho, aby zavolal pomoc, zkusí se z toho vyspat,“ říká Štěpán.
Protože vyhledají pomoc pozdě, hrozí jim, že příhodu nepřežijí nebo budou mít trvalé následky. Iktové centrum v Náchodě je vybaveno CT přístrojem, osmi monitorovanými lůžky, přístrojem k umělé plicní ventilaci i ultrazvukem k vyšetření krčních a mozkových tepen.
12. února 2016 |
