Jan Balcar, Andrej Rády, Veronika Linhartová a další kmenoví hudebníci souboru překračují hranice koncertu, divadla a cirkusu.
„Jsem hodně zvědavý, jak to diváci přijmou. Bude to dost jiné, než na co jsou od La Putyky zvyklí,“ říká jeden z účinkujících Andrej Rády.
Pondělní premiéra je součástí oslav 10. výročí založení La Putyky. Pro Uffo je premiéra jednou z hlavních událostí letošní sezony. Trutnovské společenské centrum naposledy jako první uvedlo The Dolls v roce 2014.
La Putyka je s Uffem propojená takřka pupeční šňůrou, stejnojmenné představení zde pražský soubor předvedl měsíc po otevření polyfunkčního divadla v roce 2010. La Putyka hrála většinu svých inscenací také na květnovém festivalu nového cirkusu Cirk-UFF.
„Spolupracujeme od úplných začátků, vždycky jsem měl rád práci La Putyky. Věřím jim lidsky i profesně. Na premiéře Isole v Uffu jsme se dohodli právě proto, že máme takto nadstandardní vztahy. Navíc Uffo je výborný prostor pro nový cirkus. Mít tady takhle skvělý soubor je pro nás vždycky velkou událostí,“ neskrývá radost ředitel kulturního centra Libor Kasík.
Zvukový nový cirkus
Cirk La Putyka pro nové představení spojil síly s finským režisérem Maksimem Komarem, se kterým v minulosti spolupracoval už na třech projektech, třeba na Slapstick Sonatě a Batacchiu.
V nové inscenaci hraje mnohem podstatnější úlohu než obvykle hudba. Autorsky se na ní podíleli všichni účinkující.
„Muzikanti v inscenacích většinou nejsou jen hudebníky, jsou mnohdy součástí pohybových choreografií a hereckých scén. Proto bylo smysluplné jim dát prostor a vytvořit projekt, jehož hlavní složkou bude právě hudba. Isole by měl být takový zvukový nový cirkus,” vysvětluje principál souboru Rostislav Novák ml.
Isole bude podle Maksima Komarova k „dívání i poslouchání“. „Je to divadelně-hudební představení se silnými odkazy na postupy nového cirkusu,“ říká.
Název inscenace vychází z italského termínu pro ostrovy, je ale také odkazem na báseň No Man Is an Island od Johna Donnea, kterou se finský režisér volně inspiroval.
„Tento verš se dotýká mnoha věcí, které jsou přítomné v dnešním světě: individualismu, strachu z odlišného a nedostatku společné zodpovědnosti. V Isole vlastně nevystupuje kapela ani nějaký stálý soubor. Spíše zde máme souhrn jednotlivců, kteří spolu strávili hodně času s cílem spojit své dovednosti a vlastní osobnosti,“ přibližuje.
Při práci s muzikanty se prý zaměřil na pohyby, které provází hra na hudební nástroje. Diváci například uvidí scénu, kdy účinkující rozezvučí housle několik metrů dlouhými provazy. V další scéně zase čtyři muzikanti společně hrají na jedinou kytaru.
„Je potřeba to hlavně dobře vymyslet a hudební materiál přizpůsobit tomu, aby se tam všechny ruce vešly. Jsme na sobě všichni závislí. Nikdo nehraje sám sobě pravou a levou ruku, ale máme je překřížené a různě je střídáme, aby to bylo co nejvíc komplexní,“ vykládá Jan Balcar.
„Je to strašně těžké, protože kromě Honzy není ani jeden z nás kytarista, byť třeba jen rekreační,“ poznamenává profesí zpěvák Andrej Rády.
V květnu se La Putyka vrátí
Ansámbl La Putyky začal novou inscenaci zkoušet na domácí scéně v Praze a týden před premiérou se nastěhoval do Uffa, kde piloval poslední detaily.
„Inscenace měla vypadat jinak, je daleko od původních představ. Během příprav jsme projekt výrazně pozměnili, ale myslím si, že k dobrému,“ soudí Andrej Rády. S kolegy dostal od finského režiséra poměrně volnou ruku.
„Isola je hodně kolektivní dílo. Maksim tomu dal kontinuitu a design,“ podotýká Jan Balcar.
Vstupenky na pondělní a úterní premiéru Isole jsou téměř vyprodány. Na domovské scéně Jatka 78 v Holešovicích La Putyka uvede novou inscenaci v březnu a květnu, kdy si také odskočí znovu do Trutnova. Na 9. ročník festivalu Cirk-UFF totiž přiveze představení ADHD „zkoumající“ lidskou osobnost a poruchu pozornosti s hyperaktivitou. Trutnovští diváci, kteří už nesehnali vstupenky na Isole, tedy nemusejí litovat.
„Osobně považuji ADHD za možná vůbec nejlepší věc, kterou La Putyka kdy udělala,“ neskrývá chválu ředitel Uffa Libor Kasík.
