Žena trpěla rok a půl bolestmi hrudní páteře. Asi rok poté, co se na nádor přišlo, nemoci podlehla. Podle žalobního návrhu lékaři devatenáct měsíců nezjistili, že měla nádor. Nemocnice pochybení odmítá.
Soudce Jan Fifka nechal vyslechnout soudního znalce, jemuž zadal vypracování revizního znaleckého posudku, aby se pokusil odstranit rozpory dvou předchozích. Jeden byl ve prospěch nemocnice, druhý v neprospěch.
„Znalecký posudek je pro soud důležitým důkazem, zvláště v případech tohoto typu,“ řekl na úvod soudce Jan Fifka.
Děti zemřelé ženy u soudu zastupuje vdovec Jíří Š. Kladou nemocnici za vinu, že včas neprovedla odborné vyšetření, které by diagnostikovalo Ewingův nádor, jejž nebylo možné odhalit rentgeny.
Na vyšetření čekala dva roky, tvrdí obžaloba
Podle žalobního návrhu žena trpěla od dubna 2006 do listopadu 2007 silnými bolestmi hrudní páteře.
„Nemocnici za tu dobu navštívila minimálně třiatřicetkrát. Nikdy jí nebyla vyšetřena laboratoř, nikdy ji neposlali na psychiatrii, nikdy ji nevyšetřili za pomoci CT (počítačová tomografie) nebo NMR (magnetická rezonance). To, že se nic nevyšetřovalo, je problémem fakultní nemocnice,“ řekl právní zástupce pozůstalých Mário Švehelka.
Až v listopadu 2007 při magnetické rezonanci lékaři odhalili nádor o velikosti šest krát šest centimetrů. Zhruba o rok později nádorovému onemocnění žena podlehla. „Vyčítáme nemocnici to, že trvalo zhruba dva roky, než se jí dostalo konečně pořádného vyšetření,“ uvedl Švehelka.
Podle znalce bolesti nastoupily později
Soudní znalec Jiří Polívka, autor revizního posudku, čelil přes hodinu palbě nepříjemných otázek právního zástupce pozůstalých.
Nový znalecký posudek například zmínil, že u ženy se potíže spojené s nádorem začaly projevovat až v dubnu 2006, nikoli už v únoru 2005, jak popisuje posudek navržený obžalobou.
„Před dubnem 2006 žádné potíže neměla. Vycházím z dostupné lékařské dokumentace. To, že se člověk cítí unavený a má tlak v těle, není ještě důvod, abychom je dávali do souvislosti s nádorem v hrudníku,“ odpověděl Jiří Polívka na námitku obžaloby, že podle jednoho ze znaleckých posudků žena trpěla půl roku únavou, tupou bolestí a tlakem v levé části hrudníku.
„Dokumentace ve spise je velmi obsáhlá a podle znaleckého ústavu je dostatečná,“ trval na svém soudní znalec Polívka.
„Vadí nám na posudku, že kličkuje a tvrdí, že se nejedná o abnormální neurologické nálezy, ale o nějaké jiné, které neorologii nezajímají,“ dodal Švehelka.
Nemocnice obžalobu odmítá. Její právníci opakovaně tvrdí, že špitál ve svém postupu neshledává žádná závažná pochybení. U ženy podle nich nebyly splněny podmínky pro použití magnetické rezonance.
Naznačili nám, že žena je částečně blázen
U soudu loni v březnu vypověděl vdovec, že se žena dostala na magnetickou rezonanci až přes známé (více čtěte zde). Nezměnili nemocnici, protože věřili, že pacientka dostává nejlepší možnou péči.
„Nejdříve nás poslali na ortopedii, kde nám řekli, že je to problém s páteří. Bolesti manželky však narůstaly. Když jsme chtěli podrobnější vyšetření, řekli nám, že ve třiceti letech bolí záda každého,“ popsal manžel.
Ve fakultní nemocnici pak docházeli na neurologii. Lékaři podle něj často jednali popudlivě, když jezdili na pohotovost i v noci.
„Dostávali jsme kapačky proti bolesti a tím to skončilo. Pak nám dokonce naznačili, že je manželka částečný blázen, že si tu bolest musí vymýšlet. To už mě hodně naštvalo. Rezonanci jsme si nakonec domluvili přes známé,“ pokračoval.
Krajský soud v pátek ukončil dokazování ve čtyři roky trvající kauze a na pátek 12. června naplánoval vyhlášení rozhodnutí.
