"Baruschka byl zastřelen nezávisle na pěti popravených Němcích, ze stejného důvodu, ale o den dříve," říká rudnická kronikářka Olga Hájková.
Její slova potvrzuje svědectví Anneliese Tölgové v knize Ortsbuch Hermannseifen od Theodora F. Müllera z roku 2008. Autor ji sestavil z kronikářských zápisů a vzpomínek pamětníků. Poprava se konala 28. června 1945 před bývalým závodem na umělé hedvábí. V současnosti v těchto místech stojí továrna Avon Automotive.
"Byl zahrabán dole u Stříbrného potoka, kde se dříve zakopávali psi," uvádí Tölgová. Stříbrný potok je přítokem řeky Čisté. Místo leží asi tři kilometry od hrobů, které policisté ve spolupráci s archeology otevřeli v dubnu (více čtěte zde).
Vracel se s nadějí, že může zůstat
Zda budou kriminalisté hledat také šestou oběť, není zatím známo. "Tuto informaci prověřujeme a zjišťujeme, zda spolu oba případy souvisejí," říká mluvčí královéhradecké krajské policie Ivana Ježková.
Smrt Aloise Baruschky doprovázejí velké otazníky a spekulace. Zbraň, kterou objevili pod schody jeho domu partyzáni, totiž podle pamětníků nebyla schopná střelby. Obětí vraždy se také vůbec nemusel stát.
Ochotník byl totiž v době, kdy k němu dorazila zpráva, že se má vrátit, už na cestě do Německa. Z Liberce se vracel do Heřmanových Sejfů, jak se tehdy Rudník jmenoval, v naději, že v obci bude moci zůstat. Byl to však tragický omyl.
Zda ochotníka zavraždili stejní lidé, se zatím neví
Baruschka před popravou trpěl. Češi jej brutálně týrali. "Když poprosil o něco k pití, naplivali mu do tváře. Paní Schoberová ze svého bytu viděla, jak tomu chudákovi neustále mlátili obličejem o stěnu a dveře," vzpomíná pamětnice. Podle svědectví Tölgové byl zastřelen zezadu, aby to vypadalo jako při pokusu o útěk.
Jestli ochotníka zavraždili stejní lidé, kteří o několik hodin později vzali život pětici jeho krajanů, není známé. Je otázkou, zda se to kriminalistům po devětašedesáti letech vůbec podaří prokázat. Policejní mluvčí Ivana Ježková nechce vyšetřování příliš komentovat: "Zatím nevíme, kdo měl tento čin na svědomí a zda je ještě vůbec naživu."
Odborné analýzy podle ní musí nejprve potvrdit předpoklad, že nalezené kostry skutečně patří zastřeleným Němcům. Tragické události z konce června 1945 připomíná pamětní deska v kostele sv. Václava v Rudníku.
