Nesouhlas s příjezdem cizích armád dal najevo okresní národní výbor, a dokonce i zdejší vedení komunistické strany. Trutnov prohlásily takzvaným „mrtvým městem“.
Jako první přijeli v brzkých ranních hodinách 21. srpna 1968 polští vojáci, teprve až po nich tanky sovětské armády. Příjezd cizích vojsk v přímém přenosu v Polské ulici, kde byly události asi nejdramatičtější, sledoval Jiří Hering.
„Pamatuju si, že někteří lidé podávali polským vojákům mléko a chleba, další skupina lidí jim sprostě nadávala. Na silnici byly položené ruské vlajky, ale tanky a auta jely i přes ně. Pak začaly vznikat barikády. Vojáci nevěděli, kde jsou. Byli z toho vyděšení víc než my,“ vzpomíná muž, kterému v roce 1968 bylo 24 let.
Ještě ten den vyjádřily nesouhlas s okupací národní výbor a okresní výbor KSČ, po městě začaly bleskurychle kolovat letáky odmítající příjezd „spojenců“. Do kampaně se zapojily i zdejší rozhlas i noviny. Redakce Krkonošské pravdy se provizorně na týden přestěhovala do kanceláří Muzea Podkrkonoší, kde s velkým nasazením pracovala téměř nonstop.
Stržený památník tanku vytvořil další zátaras
Týdeník vycházel mimořádně denně. „Každý den vycházelo několik tisíc výtisků, noviny se lidem rozdávaly zdarma. V podstatě povzbuzovaly obyvatele k odporu, dávaly najevo, že je to bezprecedentní akt,“ říká ředitel Muzea Podkrkonoší Vlastimil Málek.
Hned druhý den vznikl Výbor svobodného Trutnova, jeho úkolem bylo uklidnit vypjatou situaci a „zabránit živelnému postupu mládeže“. Lidé se však rozhodli vyjádřit nesouhlas po svém. Ve městě v Polské ulici vzplála první barikáda z pneumatik, která měla zabránit průjezdu vojenské kolony. Účinek hořící barikády dokládají archivní fotografie, plameny šlehaly několik metrů vysoko, kouřová clona stoupala vysoko k nebi. Barikáda hořela několik dní, další zátarasy vznikly v Horním Starém Městě, Poříčí i ve Volanovské ulici.
Události nabraly rychlý spád. Ve stejný den protestující připevnili k tanku na památníku v Horské ulici před sídlem tehdejšího národního výboru lano a náklaďák jím tank před zraky stovek lidí strhl z podstavce. Tank, který zde byl instalován v roce 1960, dovezli pod nedaleký viadukt v Šestidomí, kde společně se zapálenými pneumatikami vytvořil další zátaras na hlavní silnici.
V sobotu 24. srpna národní výbor a OV KSČ vyhlásily status „mrtvého okresu Trutnov“. „V prohlášení bylo uvedeno, že s okupanty nikdo nemá jednat, hovořit ani jim podávat jakékoli informace. Do té doby se objevovaly snahy lidí okupanty přesvědčovat, že zde není žádná kontrarevoluce,“ vykládá ředitel muzea. Status byl vyhlášen na podporu jednání československého prezidenta Ludvíka Svobody v Moskvě.
Pancéřová pěst v aspiku a okupantský guláš
Odpor trutnovských obyvatel byl na československé poměry zcela nebývalý. Během týdne nepokojů se projevila také lidová tvořivost a typicky český humor. Dochoval se například satirický jídelní lístek z jedné zdejší restaurace.
Nabízely se speciality jako ruský boršč s granátovými broky, pancéřová pěst v aspiku, okupantský guláš nebo bulharský candát v ruské tomatě. Ceny byly uvedené v rublech a kopějkách. Pod menu je jako autor uveden Brežněv s kolektivem.
Dramatické srpnové události si v Trutnově vyžádaly jeden život. „Obětí se stal devatenáctiletý ruský voják, kterého v Polské ulici přejela kolona vojenských vozidel. Do nemocnice ho převezli v už beznadějném stavu,“ sděluje historik Muzea Podkrkonoší Ondřej Vašata. Výstava s desítkami dobových fotografií potrvá v trutnovském muzeu do konce září.
