"Cesta na pokoj by ve vás měla vzbuzovat pocit, že jste v dobrém hotelu. Jde o kvalitu poskytovaných služeb a o profesionalitu. Jako klient to velmi rychle rozeznáte," říká manažer, který dříve vedl také Lázně Bohdaneč na Pardubicku.
V čem vidíte největší problém českého lázeňství?
To jste otevřel velkou otázku, vystačili bychom si s ní na celý rozhovor. Poté co byl v roce 2012 instalován nový indikační seznam, dostalo lázeňství tvrdý zásah. Je velmi restriktivní tím, že zamezil, aby se do lázní jezdila léčit řada dřívějších pacientů. Že takový seznam začne platit, jsme věděli řadu let a lázeňská zařízení se na to různě připravovala. Seznam bohužel omezil opakování léčby u chroniků a zkrátil některé termíny po akutních operacích, kdy je nutné nastoupit lázeňskou léčbu, která by jinak bez nároků propadla. Obecně taky omezil dobu léčby. Tvrdé pro lázně bylo, že to nastalo skokově.
Ale ne všechny lázně to dostalo k bezprostřední hrozbě krachu. V čem to bylo v Janských Lázní jinak?
Janské Lázně se na tento nový seznam nijak nepřipravily a pak se velmi tvrdě potkaly s realitou. Dá se to pochopit, protože byly zdravotnickým zařízením velmi vyhledávaným, dlouho nepotřebovaly, aby u nich fungovalo nějaké rozvinuté obchodní oddělení. To ale způsobilo, že se na trhu neuměly a stále ještě neumí pořádně prodat. To se pak ve vší nahotě projevilo, když začaly platit nové podmínky.
Co s tím teď budete dělat?
Lázně se novému indikačnímu seznamu musí přizpůsobit a naučit se s ním pracovat, ať chtějí, nebo nechtějí. Jestliže chtějí pečovat o pacienty zdravotních pojišťoven, nic jiného jim nezbývá. Také se musí naučit své léčebné produkty, a to včetně nově vzniklého odborného léčebného ústavu, úspěšně prodávat.
To bude vaším bezprostředním úkolem? S čím začnete?
Chci podniku co nejdřív zajistit tři základní věci: plynulé financování, lepší organizační strukturu a vybudovat kvalitní management.
Dá se tedy očekávat, že do vedení lázní přijdou noví lidé a mnozí dostanou výpověď?
Není to tak, že by byl někde připraven hvězdný tým, který by se mnou přišel. Tým musí teprve vzniknout, proto se primárně dívám po šikovných a schopných lidech do firmy. V tuto chvíli nepředpokládám, že by mělo dojít k další vlně masivního propouštění. Pro lidi na svém místě kompetentní práce bude.
Jak to bude s dětskou léčebnou Vesna? Plán jejího uzavření je vůbec nejemotivnějším tématem celých lázní...
Záměr Vesnu zavřít vznikl nejspíš ve chvíli, kdy se lázním těžce propadaly tržby, a souvisel i s velkými náklady tohoto objektu. Nyní si s touto myšlenkou ani nepohráváme, a to i proto, že už má lepší hospodářské výsledky.
Jenže léto, vrchol sezony, máte za sebou. V nejbližších měsících bude jen hůř. Jaká je nyní obsazenost lázní?
Je pravda, že v lázních si přes léto musíte vydělat na zimu. Momentální obsazenost u dospělých je kousek pod polovinou, u dětí jsou obsazené asi dvě třetiny.
Odvolaný ředitel Josef Šimurda tvrdil, že výběr nového ředitele nebyl transparentní. Souhlasíte s ním?
Nevím, v čem byla ta netransparentnost. Já jsem pro výběrové řízení musel zpracovat určitou vizi a koncepci řízení podniku, následně jsem byl pozván na její prezentaci, kde byla mnohačlenná komise. Asi po třech týdnech mě kontaktovalo ministerstvo, že mě komise doporučila ke jmenování. To byl celý postup.
Může to souviset i s tím, že úřednická vláda, díky které jste se stal novým lázeňským šéfem, nemá podle mnohých už o ničem rozhodovat...
Já se v lázeňství pohybuji už řadu let a myslím, že se v tomto oboru dobře orientuji. Přihlásil jsem se do regulérně vypsaného řízení a neřešil jsem, jestli rozhoduje vláda s omezeným či jiným mandátem. Viděl jsem příležitost, výzvu, a tak jsem ji následoval.
Říkáte, že máte bohaté zkušenosti s lázeňstvím, vaše poslední štace ale nedopadla růžově. Proč jste byl z funkce ředitele Lázní Bohdaneč na jaře odvolán? Vy sám jste odmítl, že by to bylo kvůli ekonomickým problémům lázní.
Za mého sedmiletého působení se Lázně Bohdaneč staly moderní lázeňskou společností. Masivně jsme investovali do dalšího rozvoje, tržby rostly, zajišťovali jsme práci více než 250 zaměstnancům a ještě v roce 2012 jsme dosáhli zisku okolo 25 milionů korun. Stačí se podívat do veřejně dostupných výročních zpráv. Na jaře 2013, ještě jako šéf, jsem byl na zahraničním veletrhu a když jsem se vrátil, zjistil jsem, že jsem byl odvolán z funkce představenstva.
Poté vzniklo představenstvo nové, které přijalo nový organizační řád a v něm zanikla funkce výkonného ředitele, kterou jsem zastával. Neměl jsem se tudíž kam vrátit. Z lázní jsem odešel pro nadbytečnost, po dvou měsících však byla tato funkce zase zřízena. Pokud by důvodem byly mizerné výsledky, logicky by nebylo třeba volit takto krkolomný postup, který musel být připravován i delší dobu.
Mluvilo se o vás ve spojitosti s pražskou Myšák Gallery, ve které figuruje i kontroverzní podnikatel Roman Janoušek. Co je na tom pravdy?
Koncem 90. let jsem pracoval pro finanční skupinu SPG Pavla Sehnala, kde jsem byl manažerem majetkových účastí v průmyslových podnicích. Mým stěžejním úkolem byl developerský projekt v centru Prahy Gallery Myšák. Společnost tohoto jména vlastnila stavební pozemky v centru a zároveň stavební povolení na výstavbu polyfunkčního domu. Mým úkolem bylo tento projekt prodat.
Prodával jsem ho neúspěšně tři roky, protože proti sobě stáli dva znepřátelení akcionáři, což mělo dopad na cenu, která byla příliš vysoká, pro trh neakceptovatelná. Já jsem potom odešel od SPG a někdy za několik let se projekt prodal, koupila ho údajně Česká spořitelna, polyfunkční dům Gallery Myšák postavila a pronajala různým nájemcům, z nichž jeden byl zřejmě právě Roman Janoušek. To už se mě však řadu let vůbec netýkalo a tyto informace vím pouze z médií.
Také jste byl spojován s kontroverzní kauzou firmy Key Investments, která z rozpočtů několika měst a pražských městských částí vyvedla téměř půl miliardy korun. Vy však jakoukoliv spojitost s touto kauzou odmítáte.
Spojován jsem s tím začal být jedním novinovým příspěvkem až v okamžiku, kdy někdo uvolnil, že jsem se přihlásil do výběrového řízení na Janské Lázně. Svého času existovaly dvě společnosti Key Investments. Jedna z nich byla na Slovensku a druhá v Česku, ta slovenská byla stoprocentní dceřinou společností té české. V obou případech to byl obchodník s cennými papíry. Já jsem působil a působím jako předseda představenstva v komerční pojišťovně Maxima, která se před několika lety rozhodla rozšířit své podnikání na Slovensku, kde koupila slovenskou firmu Key Investments.
Strategicky i obchodně to bylo logické, byla to firma, která měla licenci Slovenské národní banky, byla za dobrou cenu a v té době to byla prázdná schránka téměř bez obchodních aktivit a se třemi zaměstnanci. Koupí se firma plně odřízla od české Key Investments a následně jsme ji přejmenovali na M Securities. S českou firmou, o které se mluví v souvislosti s onou kauzou, nemá už řadu let nic společného.
Zpět k lázním. Starosta obce Janské Lázně Jiří Hradecký kritizoval ministerstvo, že do výběru nového ředitele lázní nijak nemohl zasáhnout. Jak s ním vycházíte?
Nemohu mluvit za ministerstvo. Jeden z prvních kroků, které jsem po nástupu udělal, je, že jsem panu starostovi zavolal a sjednal si schůzku. Působil na mě jako člověk, který má za sebou léta práce v Horské službě a zná tak dokonale prostředí, žije pro Janské Lázně a myslím, že je to osoba na správném místě. Definovali jsme si několik priorit, první je oprava silnice, která lázně protíná. Pod povrchem vede zastaralý parovod, který dosud bránil opravě, jeho vlastníkem jsou státní lázně. Je potřeba ho před opravou vozovky vyměnit a bez vzájemné spolupráce to nepůjde.
Wellness, zážitkové programy, pobyty, atrakce - propojit lázeňství s cestovním ruchem chtělo bývalé vedení už teď. Jak to s tím bude?
Je to běžný trend dnešní doby, kdy klienti - samoplátci jezdí do lázní nejen kvůli léčbě, ale i kvůli rekondičním a relaxačním pobytům. Janské Lázně to do budoucna také čeká, ale v tuto chvíli musíme prodávat jedinou výraznou komoditu, kterou lázně mají, a to je léčení. Abychom mohli do tohoto nového obchodního segmentu promluvit, budeme potřebovat mnohem víc času, než bývalé vedení zamýšlelo.
Naše prosazení do letošní zimní sezony tak bude spíš okrajové. Podle mých předchozích zkušeností je to dlouhodobý cíl a Janské Lázně tolik času nemají. Kdyby svůj další rozvoj stavěly na tomto záměru, bylo by to nešťastné. Hlavní komoditou je léčení, jeho dostupnost potřebným a nabídka na českém i zahraničním trhu. Teprve časem přistoupí i další příbuzné aktivity.
Přežije lázeňské kino?
Fungovat bude, ale je zřejmé, že kino není to, co by mohlo nějak promluvit do hospodářských výsledků lázní.
