Záchranáři z Horské služby Krkonoše mají už tři měsíce nového pomocníka. Profesionáílní dron za čtvrt milionu korun jim má pomoci hlavně při pátracích akcích. Záchranáři počítají s tím, že ho budou používat v nepřístupném terénu, při vyhledávání v lavinách a všude tam, kde je pátrání běžnými metodami pomalé nebo nebezpečné.
„Například v laviništi se dokáže dron pohybovat mnohem rychleji než lidé. Jedno zařízení tak nahradí i desítky pátračů,“ odůvodňuje nákup náčelník Horské služby Krkonoše Adolf Klepš.
O nákupu jako první informovaly Lidové noviny, které upozornily na zásadní omezení pro použití dronu, kterým jsou povětrnostní podmínky. Za špatného počasí a silného větru, kdy se lidé na hřebenech ztrácejí nejčastěji, dron do vzduchu nemůže. Horská služba se přitom dušuje, že při nákupu se zaměřila na kvalitu a chtěla zařízení, které zvládne i let za silného větru.
„Vybírali jsme ze tří předložených nabídek. Chtěli jsme co možná nejodolnější a nejdostupnější zařízení,“ říká šéf Horské služby Jiří Brožek.
Záchranáři nakonec vybrali český bezpilotní letoun Robodron Kingfisher. I s příslušenstvím za něj zaplatili téměř 400 tisíc korun. Odolný stroj dokáže letět ve větru o síle až 20 metrů za sekundu, což odpovídá sedmdesátikilometrové rychlosti.
„Na trhu jde o jeden z nejstabilnějších strojů. Testovali jsme ho v hodně drsných podmínkách. Spíš než počasí však jeho nasazení omezuje česká legislativa,“ upozorňuje jednatel společnosti Robodron Industries Martin Kaftan.
Podle zákona musí pilot na dron neustále vidět
Právě letecký zákon znamená pro horskou službu největší překážku. Omezuje totiž použití dronů pro civilní účely. Podle regulí musí mít pilot dron neustále pod dohledem. To v praxi znamená, že letoun nesmí prohledávat údolí a hřebeny samostatně s řízením přes zabudovanou kameru. Jeho použití se tak omezuje jen na určitý okruh kolem pilota. Faktem ovšem je, že z řady vrcholů má pilot poměrně dobrý výhled.
„To nás je to samozřejmě velké omezení. Uvidíme, jak se budou zákony dále vyvíjet,“ přiznává Jiří Brožek.
Lavinové cvičení |
„Třeba při pádu lavin najdete místa, ze kterých je prostor vidět dobře. V tomto případě by to takový problém být nemusel. Naše připomínky bychom spíše tlumočili výrobci a ten pak může vyvíjet nějaký tlak na legislativu,“ doplňuje Adolf Klepš.
Záchranáři zatím neuvažují o tom, že by iniciovali změnu leteckého zákona, která by jim dala podobné pravomoci jako bezpečnostním složkám. Jejich drony nepatří do kategorie civilních strojů a vztahují se na ně odlišná pravidla, zatímco Horská služba je ve stejné skupině jako třeba komerční letečtí kameramani.
„Zatím jsme v začátcích. Máme jeden stroj a teprve se bude vyjasňovat, na jaké typy zásahů je dron vhodný. Ve výbavě máme třeba sněžné skůtry, které teď nemohou jezdit, protože není souvislá vrstva sněhu. Někdo by mohl říct, že jsou zbytečné, když nejdou použít vždy,“ nabízí srovnání Brožek.
Podvěs s balíčkem i termokamera
Horská služba v současnosti pracuje na vlastním systému, jak začlenit dron do vyhledávání lidí pod lavinou. Stroj záchranářů má speciální příslušenství. Kromě běžné kamery obsahuje také infrakameru pro noční vidění a termovizi, díky níž může detekovat přítomnost lidí v terénu. V podvěsu navíc může nést lavinový vyhledávač.
„Už to není hračka, ale profesionální stroj. Naši kolegové mají všechna školení i potřebnou licenci k profesionálnímu létání s dronem. Zatím jsme si ho v praxi ale moc nevyzkoušeli,“ říká Klepš.
S dronem se záchranáři seznámili už loni v únoru. Již při předváděcích letech si mohli vyzkoušet například megafon umístěný ve spodní části letounu. Ten je napojený na SIM kartu. Po zavolání na příslušné číslo pak mohou záchranáři přes telefon komunikovat s lidmi v terénu. Zároveň díky kameře vidí, jestli reagují a zda jsou při vědomí.
„Nejedná se o běžný komerční dron. Naše zařízení jsou určená pro profesionální použití a dokážeme je upravit pro konkrétní požadavky zákazníků. Letoun pro Horskou službu může nést až pětikilový náklad. Ten lze i odpojit za letu,“ popisuje Martin Kaftan.
Podle Horské služby tak dron může nést záchranný balíček, díky němuž se lidé buď sami zachrání nebo vydrží do příchodu záchranářů. V balíčku může být například odolný mobilní telefon, termofolie, voda nebo energetické tyčinky.