Revitalizace nejvýznamnější novopacké památky a objektů v areálu stála téměř 200 milionů korun. Slavnostní otevření se uskuteční 5. září. Město zároveň připravuje rekonstrukci druhého patra a podkroví za desítky milionů.
Život bez bariér koupil bývalý klášter paulánů v roce 2006 od Královéhradeckého kraje. Dva roky předtím v areálu ještě fungovala nemocnice, svého času v ní pracovalo 300 zaměstnanců. Neziskovka od té doby jednotlivé objekty i přilehlý lesopark opravuje.
„Bylo to prázdné, opuštěné, zchátralé. Nemocnice si odvozila i nábytek. Zůstaly tady jen radiátory,“ vzpomíná ředitelka organizace Jitka Fučíková.
Život bez bariér založila s manželem v roce 2004. Šest let poté, co se mu stal vážný úraz, po kterém skončil na invalidním vozíku. Do té doby se věnovali podnikání, a se sociální sférou neměli žádné zkušenosti.
„Manželovi tu zachránili život“
„Manžel v nemocnici ležel po úraze a zachránili mu tady život. To byl první impuls. Když byl areál na prodej, tak nám to nedalo, zastavili jsme majetek a od kraje ho koupili. Vrhli jsme se do toho bezhlavě,“ vypráví.
Klášter paulánůKlášter pro duchovní řád Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly založil hrabě Rudolf z Tiefenbachu. Stavba začala v roce 1655 a skončila v roce 1701. Klášter neměl dlouhého trvání, v roce 1785 byl v důsledku josefínských reforem zrušený a o čtyři roky později jej opustili poslední řeholníci. V areálu kláštera v následujících letech fungovalo pohostinství, tkalcovna, pekařství, ale také vzdělávací ústav vojenských dětí. Hrálo se zde dokonce i divadlo. Od roku 1872 až do roku 2004 tam fungovala nemocnice. Od roku 1958 je klášterní komplex kulturní památkou. |
V té době žádný denní stacionář pro handicapované v devítitisícové Nové Pace nebyl.
„Původně jsme měli pronajaté prostory po školce. Začali přibývat klienti i zaměstnanci a už jsme se tam nevešli. Vnímali jsme, že je po této službě velká poptávka, že se handicapovaní potřebují někde scházet,“ poznamenává Jitka Fučíková.
Areál novopackého kláštera, který vznikl na přelomu 17. a 18. století, koupil Život bez bariér na splátky za osm milionů korun. Od té doby díky dotacím, dárcům, příspěvkům od kraje i od města do oprav investoval téměř 200 milionů.
Rekonstrukci původní psychiatrie, kde vznikl první denní stacionář, organizace dělala svépomocí.
Na přestavbu někdejší provozní budovy, ve které bývala prádelna a kuchyně, už získali první velkou dotaci z Evropské unie 29 milionů korun. Dnes tam jsou chráněné dílny a ubytování. Část objektu má pronajatou oblastní charita.
Stavba v době zdražování
Na konci loňského roku skončila nejdůležitější investice – rekonstrukce dvou křídel hlavní nemocniční budovy, kde fungovala rehabilitace a léčebna dlouhodobě nemocných. Stála 130 milionů korun a Fučíkovi ji připravovali neuvěřitelných patnáct let.
Pustit se do ní mohli díky evropské dotaci 43 milionů i významné podpoře města i kraje v řádech desítek milionů korun. Stavební firmu se povedlo vybrat teprve na čtvrtý pokus, samotná přestavba trvala tři roky.
„Moc jsem nevěřila, že se nám to podaří dotáhnout do konce. Do realizace projektu jsme vstoupili ve špatné době, kdy ceny stavebních prací a materiálů letěly nahoru. Například nábytek zdražil o dvě stě procent. Ale zvládli jsme to,“ uvádí ředitelka.
Denní stacionář, sociální služby a poradenství se do nových prostor nastěhovaly letos v květnu. Několik týdnů poté, co Život bez bariér zrevitalizovanou část klášterního komplexu převedl na město, které nákladnou přestavbu zhruba z poloviny platilo. Nezisková organizace má na patnáct let zajištěný bezplatný pronájem.
Kromě denního stacionáře a zázemí pro sociální služby zde vzniklo komunitní centrum se sálem, kde se konají vzdělávací a společenské akce, besedy, ale také svatby, vítání občánků nebo zasedání zastupitelstva.
„Sál má široké využití. Předpokládáme, že ho bude využívat také Městské kulturní středisko nebo základní umělecká škola. Klášteru říkáme novopacké Hradčany, je to dominanta celého města. Jsme rádi, že se budovu podařilo zachránit,“ uvádí starosta Nové Paky Pavel Bouchner (STAN). Revitalizace se dočkal rovněž rajský dvůr s funkční studnou.
Citlivá rekonstrukce památkově chráněné budovy zachovala a obnovila původní prvky. V barokním sále s klenutými stropy, který má kapacitu pro víc než sto lidí, byly v nemocničních dobách čtyři pokoje rozdělené příčkami. Restaurátoři odkryli zbytky nástěnných maleb všude, kde to bylo možné. Na chodbách, a dokonce i na toaletách. Prostor schodiště vedoucího do podzemí zabezpečilo na dvou místech pochozí sklo.
Stálo to hodně sil
Původní stacionář, kde jsou chráněné dílny, propojila s budovou komunitního centra do svahu zapuštěná recepce. V ní vznikl další prostor pro pořádání akcí, jako jsou výstavy nebo promítání. Industriální nádech přístavbě dodává strop z pohledového betonu, betonová stěrka na stěnách, stylová černá svítidla i přiznané kabely. Nad recepcí se nachází rozlehlá terasa.
Revitalizace klášterního komplexu bude pokračovat. Potřeba je vybudovat parkoviště před recepcí, které by mělo stát kolem 30 milionů korun. Město plánuje rekonstrukci dalšího nemocničního patra, půdních prostor, jižní strany fasády a výměnu střechy.
28. června 2018 |
To nejdůležitější – zachránit památku a vdechnout jí nový život – se Fučíkovým však už povedlo.
„Na začátku jsme si dali cíl opravit klášter a naplnit ho. Postupnými krůčky jsme splnili to, k čemu jsme se zavázali. Byla to strašně dlouhá cesta, která nás stála hodně sil. Teď už si jen přejeme, aby zde klienti byli spokojení,“ říká Jitka Fučíková.
Další opravy klášter čekají
Rekonstrukce dalších prostor a výměna střechy by měly stát 160 milionů korun.
„V opraveném patře vzniknou velké prostory pro muzeum, kanceláře a badatelna. V půdních prostorách počítáme s depozitářem, kam přijdou muzejní sbírky, které dnes máme rozmístěné v různých budovách,“ naznačuje starosta Pavel Bouchner.
Vzniknout zde má také galerie a výstavní sál. „Projekt je už připravený a máme i přislíbenou dotaci ve výši 65 milionů korun. Myslím si, že začít stavět by se mohlo v roce 2025,“ dodává starosta.
Život bez bariér začínal s pěti zaměstnanci. Dnes jich má 40, starají se o více než 60 klientů. Kromě vozíčkářů, lidí s kombinovaným a mentálním postižením jsou mezi nimi nově také senioři trpící Alzheimerovou chorobou a různými typy demence.
„Je to ambulantní služba, nemáme lůžkové oddělení. Rodiny nám dopoledne klienty přivezou a odpoledne si je zase odvážejí. Děláme s nimi různé aktivity, chodíme na výlety a tak dále,“ vysvětluje Jitka Fučíková.
Klienty podle ní ze tří čtvrtin tvoří lidé z Nové Paky a nejbližšího okolí. Do stacionáře dojíždějí také lidé z Jičínska nebo Vrchlabska. Zájem je značný. Organizace nedávno zažádala o navýšení kapacity pro klienty s Alzheimerovou chorobou a demencí. Už teď zájemci čekají v pořadníku.
