Muzeum Merkur jsem navštívil před víc než deseti lety, včetně exkurze do výroby. Velmi zajímavé a poučné. Sám jsem první Merkur zdědil na počátku 60. let, pak přibyl Merkur Elektro, tehdy vynikající možnost pochopit základy elektrotechniky. Po 30 letech dostali moji synové to samé. Ale stavět jsem musel s nimi. Lego má výhodu, že nepotřebuje šroubky.

byli jsme tam se synkem v květnu - velmi inspirující :-) a pro mě vzpomínka na dětství, hlavně tedy co se týká papírových modelů, z nichž některé vystavené jsem měl doma taky slepené :-) // a pro autora: "rozpohybuje se pavouk s šesti nohami" - tohle opravdu není správně; pominu-li fakt, že pavouk má 8 nohou, tvar "nohami" v češtině neexistuje - opravte, prosím, na "šesti nohama"

Merkur (tehdy těsně po válce pod názvem Edison) byla stavebnice mého dětství, bavil jsem se s ní stovky a možná i tisíce hodin. Moje vnoučata ji sice zdědila, ale nehrají si s ní; je to pro ně příliš pracné. Lego je jednodušší, i když se z něj zdaleka tolik postavit nedá. A úplně nejjednodušší je neustále čumět do mobilu.

První Merkur jsem měl pod stromečkem na Vánoce 1960, byl to rozdíl třídy proti dřevěnému Technostavu (ještě dnes k vidění na Aukru), který jsem měl coby předškolák.

Později jsem poznal i Meccano (GB od 1898, US od 1913, viz meccano.com), které se lišilo od našeho Merkuru jen nepatrně - o poznání větší rozteče a otvory díky použití palcových měr; Merkur je od začátku metrický.