Sbírka o 30 tisících položkách zahrnuje dobové předměty od 16. do poloviny 20. století.
„Sbírka, kterou jsme od pana Bergmanna zakoupili, nese významné kulturně-historické hodnoty v regionálním i nadregionálním měřítku. Díky ní se nám otevírá hodně příležitostí,“ tvrdí starosta Broumova Arnold Vodochodský (Broumovská vlna). Sbírka by mohla sloužit badatelům i pro výstavy či publikace.
Zastupitelé schválili koupi v prosinci. Bývalý starosta Jaroslav Bitnar (Volba pro Broumov) neúspěšně navrhoval, aby se transakce o půl roku odložila nebo aby se na ní podílel Adršpach a další obce, které by si sbírku podělily.
Nakonec hlasování o pořízení sbírky podpořila jen tříkoalice s 13 hlasy, deset opozičních zastupitelů nesouhlasilo.
Nabídka na prodej přišla od sběratele už loni v únoru, v červnu se dostala prvně na zastupitelstvo, kde ji sběratel představil. Už tam se objevil požadavek, ať sbírku posoudí znalci, aby se ověřilo, že obsahuje pouze originály. Zastupitelé se mohli přijít na sbírku podívat, ale nikdo to neudělal, výhrady se objevily až před hlasováním.
Cenu určil sběratel, znalci ji potvrdili
Rozruch vzbudila cena. Do částky sběratel zahrnul pořízení předmětů, péči o sbírku, restaurování i přípravu předmětů pro výstavy.
„Cenu jsem stanovil já a smlouvat jsem o ní nechtěl, šlo o naprosté minimum. Kdybych sbírku rozprodal po částech soukromníkům, odhaduji, že bych se dostal až k 8 milionům,“ říká Petr Bergmann, který má na kontě osm výstav i osm knih.
Sbírky se zbavil proto, že ho zatěžovala starostmi, navíc se po covidovém období propadly prodeje knih z jeho nakladatelství. Jeden ze zastupitelů ho proto ponoukl, ať o prodeji zkusí jednat s městem.
Radnice nechala ověřit rozsah a hodnotu sbírky u dvou soudních znalců Ivana Tejkla a Karla Jaroše, kteří se jí věnovali pouze měsíc. Ve třicetistránkové analýze shrnuli, že tuto hodnotu má a že v regionu za 80 let nemá obdoby.
„Ceny jednotlivých položek nebo podsbírek mohou na současném turbulentním trhu kolísat, ale jako celek je sbírka v námi zjištěném rozsahu za nabídnutou cenu příležitostí obohatit město, respektive městské muzeum, způsobem, který by jinak trval desetiletí, ale nemusel by být stejně úspěšný,“ uvedli znalci. Sbírkotvorná komise Muzea Broumovska se kladně vyjádřila ke kvalitě, cenou se nezabývala.
Hodnotu sbírky neznáme, znělo z opozice
Proti pořízení sbírky hlasoval i zastupitel Jiří Veselý (KDU-ČSL), podle nějž město potřebuje řešit spíše uměleckou školu a další rozjeté projekty:
„Nevíme přesně, co sbírka obsahuje, a tedy nevíme, zda je cena přiměřená. Nebyl jsem si jist, že byly vyčerpány všechny jiné možnosti, sbírku mohl koupit někdo jiný a nebylo by to na bedrech města, ty předměty by z povrchu zemského nezmizely. Nejsem si jist, že město bude mít dost kapacit, aby s tak rozsáhlou sbírkou dokázalo dobře pracovat a potenciál zužitkovat. Hodnota spočívá v popsání těch věcí, což nese další finanční zátěž, a to v době, kdy město není v úplně dobré kondici.“
Na odkoupení zpracování sbírky se město snaží získat dotaci. Pokud se to nepodaří, platbu rozdělí do čtyř splátek. Půl milionu korun uhradilo koncem roku, v příštích třech letech má platit po dvou milionech. Zatím radnice plánuje, že na letošní splátku si případně vezme úvěr, v dalších letech už se platby budou schvalovat do rozpočtu.
Sbírka bez evidence
Část sbírky je katalogizovaná a digitalizovaná, vedoucí městského muzea Karel Franze však upozornil, že jejím úskalím je, že postrádá evidenci.
To na facebookovém profilu Přežij Broumov kritizoval také jeho autor historik a publicista Jan Hamerský. Sběratel se tam bránil, že sbírka již přerostla jeho kapacity, a odhadl, že zpracování by dvěma lidem zabralo nejméně osm let. Vedení radnice se bude snažit zevidovat sbírku podle zákona o centrální evidenci sbírek do tří let.
Sbírka zatím leží v polickém klášteře, kde se Petr Bergmann snažil budovat Institut regionální paměti Broumovska. Chrání ji bezpečnostní systéme s napojením na pult centrální ochrany. Během roku ji broumovská radnice chce přestěhovat do Broumova.
Sbírka zahrnuje předměty z území od Broumovska a Kladského pomezí po Krkonoše a Dolní Slezsko. Obsahuje například mapy od 18. století, staré tisky, upomínkové sklo od 19. století, padesát kusů historického nábytku, židlí, truhel či vitrín. Ve sbírce jsou obrazy českých i německých malířů z regionu i předměty vážící se k básníkovi Sigismundu Bouškovi, sochaři Emilu Schwantnerovi, malířům Friedrichu Iwanovi a Sidonii Springer.
Sběratel se do pátrání po věcech z regionu pustil poté, co ho tvůrci David Vávra a Radovan Lipus oslovili ke spolupráci na natáčení Šumných měst v roce 2002. Tehdy zjistil, že dobové materiály z Broumovska dostupné nejsou, a tak se jejich shánění začal věnovat na aukcích, burzách nebo v antikvariátech.
„Významné pro mě je, že sbírka se zachová jako celek a zůstane na Broumovsku. Byly i návrhy prodat ji třeba do archivu, pak by skončila někde v depozitáři a už by ji nikdo neviděl. Tady byla ale lákavá možnost, že sbírku koupí město a začlení ji do Muzea Broumovska, které s ní bude dál pracovat. Já, další badatelé, studenti a další ji budou mít dál přístupnou, jako jsem to umožňoval v Polici. Smysl dál bude plnit. Město se navíc samo zavázalo, že sbírku zdigitalizuje a vystaví na internetu,“ oceňuje sběratel.
Muzeum jen přežívá
Bývalý ředitel Muzea Náchodska Sixtus Bolom-Kotari loni zpracoval pro město Broumov analýzu dalšího směřování broumovského muzea.
Poukazoval na to, že muzeum posledních deset let jen přežívá zastrčené v benediktinském klášteře, který přitom coby národní kulturní památka ročně přitáhne desítky tisíc turistů. Muzeum o sobě nedává vědět, nabízí zastaralou expozici, sbírky mají nedostatečné zabezpečení, chybí koncepční záměry i dostatek personálu.
Pořízení Bergmannovy sbírky tak historik hodnotí jako vizionářský čin. Město tím zčásti může zacelit mezery v kolektivní paměti v pohraničí, které postihl odsun obyvatel. Potvrzuje také, že části sbírky, s kterými dříve on či jeho kolegové pracovali, mají nesporné kulturněhistorické hodnoty.
„Za hlavní hrozbu považuji riziko nevyužití potenciálu zakoupené sbírky,“ poukázal Sixtus Bolom-Kotari.
Město aktuálně v muzeu vyplácí jen 1,75 pracovního úvazku, jsou tam dva odborní pracovníci a pak brigádníci. Vstupné je zanedbatelné, příjmy muzea jen výjimečně překročí ročně 40 tisíc korun. Roční rozpočty muzea teprve od roku 2020 přesáhly 2 miliony korun, na letošek zastupitelé schválili dokonce 2,8 milionu. V této částce radnice už zohlednila nový úvazek pro muzejního manažera.
„Budeme se snažit najít někoho, kdo by v budoucnu muzeum někam směroval,“ říká starosta.
Bývalý šéf Muzea Náchodska však radil k proměně broumovské instituce zaměstnat čtyři lidi a věnovat tomu intenzivně tři roky práce.
Broumov citlivě opravuje Herzogovu kavárnu na Mírovém náměstí:
6. dubna 2023 |
