Druhově pestřejší lesy, volná mozaikovitá zemědělská krajina bez nových dominant a sídla, která si uchovají aspoň současnou architektonickou a urbanistickou tvář. Takovou představu vtělili pracovníci státní ochrany přírody do nového Plánu péče o Chráněnou krajinnou oblast (CHKO) Broumovsko na období 2023 až 2032.
Odborný a koncepční dokument ministerstvo životního prostředí v červnu schválilo, jenže neplatí. Místní obce se proti postupu státu obrátily na Městský soud v Praze, a ten jim v lednu dal za pravdu, že s nimi stát měl výhrady důkladně projednat. Na rozsudek upozornil server Naše Broumovsko.
Soud rozhodoval o formalitách, nikoli o tom, co přesně samosprávám vadí. Jde třeba o to, že parcely se ve venkovském prostoru mají navrhovat až od 1 000 m2, což vlastníci z finančních důvodů nechtějí, nebo že se omezí novostavby.
„Například Plán péče označuje asi tři čtvrtiny území naší obce jako ukončenou výstavbu, přestože územní plán říká, že je možná. Pro nás je nepřijatelné, aby tři čtvrtiny obce byly v této kategorii. Navíc jde o bývalé stavební parcely, kde domy vždy stály,“ říká starosta Božanova Karel Rejchrt (nez.) a předseda Dobrovolného svazku obcí Broumovsko. Obce si nepřejí satelitní městečka, ale chtějí možnost zaplňovat proluky.
Podobně je na tom horní část Heřmánkovic a Vernéřovic, na Policku zase Slavný, Hlavňov a další, často chalupářské, vsi. Ve vyznačených územích I. kategorie by se měly pouze přestavovat starší budovy, novostavby by tam byly možné pouze výjimečně.
„Je velice zvláštní, že v některých obcích tato kategorie je, a v některých ne. Jsme v jednom území CHKO, ale obce se tímto rozdělují,“ říká starosta Rejchrt.
Poukazuje na to, že region už byl postižen odsunem Němců i předešlými vlnami emigrace do Jižní Ameriky. Dalšímu rozumnému rozvoji obcí by stát podle něj bránit neměl.
Žádné větrníky ani asfalt
Plán péče určoval, že se v CHKO nebudou plánovat žádné farmy solárů na polích nebo větrné farmy, i kvůli ochraně ptáků a netopýrů a krajinnému rázu. Obce z Policka to však žádaly přehodnotit, aby se v určitém území přece jen mohla výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů umožnit. Tvrdí, že o konkrétní stavbu větrníků nejde, spíše by to měla být možnost.
CHKO Broumovsko zahrnuje 430 km2, sahá až k Hronovu:
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Úředníci však argumentovali, že obnovitelné zdroje energií se mají stavět mimo chráněná území a lokality Natura 2000. Zatím v CHKO není ani jeden větrník, pouze dvě farmy solárů v České Metuji a Broumově. Stovky fotovoltaických elektráren však vznikly na střechách domů a podniků. S novými soláry by úředníci souhlasili jen v zástavbě.
Další výhrady obcí se týkaly oprav cyklostezek, na nichž ochranáři nechtějí asfalt, ale hutněné kamenivo či minerální beton, což je však obtížnější na údržbu.
Ministerstvo však nesouhlasí s tvrzením, že by Plán péče obcím zakazoval třeba větrníky nebo ukládal pořizování urbanistických studií.
„To je chybná interpretace zásad užívání území. Žádné absolutní zákazy plán péče neobsahuje, to ani není možné. Jde totiž o odborný koncepční dokument, který navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněném území, která nejsou pro fyzické ani právnické osoby závazná,“ vysvětluje mluvčí ministerstva Veronika Krejčí.
„K čemu máme stavební úřady?“
Starostové však neskrývají skepsi k tvrzení, že je plán nezávazný, jak ministerstvo deklaruje.
„Směrodatný je územní plán, ale pokud budeme projednávat nový, může se stát, že Správa CHKO bude tvrdě požadovat, aby byl v souladu s jejich Plánem péče. Buď by se územní plán neschválil vůbec, nebo s omezením. Vždy jsme očekávali, že se Správa CHKO bude realizovat v nezastavěném území, ale je to téměř naopak, zasahuje do intravilánu obce a stavebních prvků. Je otázka, k čemu tu máme stavební úřady,“ říká božanovský starosta.
CHKO vznikla před 33 lety a před 19 lety po sporech s obcemi a podnikateli byli odvoláni vedoucí správy a jeho zástupce. Situace se uklidnila, ale poslední léta to podle starostů není ideální. Dřívější Plán péče platil v letech 2013 až 2022, nový úředníci oznámili s víc než roční prodlevou až loni v dubnu. Obce dostaly na připomínky jen 20 dnů, některé si dohodly prodloužení lhůty na 36 dnů. Pak už je úředníci jen posoudili a některé zapracovali.
Ministerstvo namítalo, že žádné lhůty nejsou nikde přesně dány a že obce se proti tomu prvně ohradily až v žalobě. Soudce Slavomír Novák však uznal, že projednávání mělo mít více kroků a že obce byly ukráceny na procesních právech.
Jen podpůrný materiál
Ministerstvo životního prostředí se proti rozsudku neodvolalo, ten tedy platí. „Při podání kasační stížnosti by nastal stav, kdy by CHKO Broumovsko dlouhodobě neměla platný plán péče. To by způsobilo, že bude podstatně a dlouhodobě omezena možnost financovat péči o přírodu a krajinu v této oblasti. Takové situaci chce ministerstvo předejít, proto možnost podat kasační stížnost nevyužilo a bude postupovat tak, jak ukládá rozsudek,“ říká mluvčí ministerstva Krejčí.
2. dubna 2022 |
Ministerstvo musí Plán péče zrušit, pokračovat v jeho projednání, řádně jej zdůvodnit a teprve pak se obrátit znovu na obce.
Starosta Police nad Metují a předseda Dobrovolného svazku obcí Policko Jiří Škop (ODS) oceňuje, že soud jednoznačně potvrdil, že Plán péče není obecně závazný, ale jen podpůrný materiál pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Už by tak neměla pokračovat zavedená praxe, že úředníci vydávají zamítavá stanoviska jen s odkazem na Plán péče.
„Žadatelům dal soud určitou naději, že když budou řešit třeba záměr, který je plánem nedoporučovaný či je hraniční, pokud k němu doloží odborné posouzení tvrdící opak, mají naději na úspěch,“ říká starosta Škop.
