V loňském roce pohnojili 27 hektarů horských luk, letos na podzim dalších 13 hektarů, a to na Rýchorách, Husích Boudách, Sněžných Domcích, Severce, Niklově Vrchu a v Modrém dole.
Pro původní krkonošské hospodáře mělo hnojení nezastupitelný význam, bylo součástí uzavřeného oběhu živin v hospodářství.
„Senem sklizeným z luk krmili dobytek v chlévech. Zkrmené živiny pak vraceli půdě v podobě chlévské mrvy či kejdy při hnojení. Tento tradiční model po druhé světové válce přestal fungovat. Níže položené louky byly intenzivně přehnojovány statkovými i minerálními hnojivy za účelem maximalizace výnosů,“ vysvětluje Radek Drahný ze Správy KRNAP.
Louky ve vyšších polohách přestali horalé obhospodařovávat úplně. Kvůli sníženému přísunu živin z těchto lokalit vymizely náročnější rostlinné druhy. Dnešní hospodáři nechávají většinou zvířata na pastvách jen přes sezonu, zimu tráví v podhůří. Přirozená výroba chlévské mrvy a kejdy z hor zmizela (o farmáři na Sagasserových boudách, který obnovil budní hospodářství, jsme psali zde).
„Hnojení ztratilo význam pro zachování cyklu oběhu živin v rámci hospodářství. Zůstává však velmi významné z hlediska ochrany rostlinných společenstev horských luk. Chceme-li vrátit loukám jejich květnatost, nevystačíme si pouze se sečí či pastvou,“ upozorňuje Drahný.
Podzimní hnojení je součástí dlouhodobého projektu Life Corcontica, který si klade za cíl zlepšit péči o nejcennější krkonošské louky. Z evropských peněz ochranáři podporují také konkrétní rostlinné a živočišné druhy, například hořeček mnohotvarý český nebo ohroženou rybu vranku obecnou.
Projekt začal v roce 2012 a kromě Správy KRNAP se na něm podílí Institut aplikované ekologie Daphne a ministerstvo životního prostředí. Jeho celkový rozpočet je téměř 90 milionů korun.
