Padesát lip u hlavního tahu padne kvůli bezpečí, kritici ukazují na řidiče

  • 419
Silnice mezi Rybnou nad Zdobnicí a Helvíkovicemi v podhůří Orlických hor svádí k rychlé jízdě. Komunikaci místy lemují mohutné lípy, které v létě tvoří iluzi zeleného tunelu. Po této zimě se však už nezazelenají. Musejí pryč, prý kvůli bezpečnosti.

Osud letité lipové aleje zpečetil červený nasprejovaný kříž, který se objevil na jednapadesáti kmenech. Kácení alejí u silnic je přitom v posledních letech kontroverzním českým fenoménem. 

Lípy u Helvíkovic jsou ukázkovým příkladem. Zatímco u některých místních obyvatel a u většiny řidičů se kácení setkává s reakcemi odmítavými a s nepochopením, špatný stav stromů hovoří pro odstranění.

Mezi Rybnou a Helvíkovicemi už po nárazu do stromu zahynulo několik lidí. Loni tam zemřela mladá řidička, v listopadu 2019 to byl čtyřicetiletý řidič, v září 2017 stejným způsobem zemřela teprve 21letá žena a v březnu 2012 se při nárazu zranili dokonce čtyři lidé.

I tyto tragické události jistě přispěly k rozhodnutí o kontroverzním kácení.

„Srážky se stromy patří k největším zabijákům na silnicích,“ říká vedoucí oddělení BESIP ministerstva dopravy Tomáš Neřold. S těmito slovy však ostře nesouhlasí Sdružení Arnika, jež pravidelně sleduje policejní statistiky dopravních nehod.

„Argument se stromy jako zabijáky je velice extrémní. V policejních statistikách se jednoznačně uvádějí příčiny nehod. Právě ty je třeba řešit, nikoli důsledek, tedy případný náraz do stromu,“ namítá Marcela Klemensová, jež za Arniku vede kampaň Zachraňme stromy.

Upozorňuje, že jestliže představují riziko stromy v přírodě, někdo by mohl požadovat i vypouštění rybníků kvůli hrozbě utonutí nebo vyhubení zmijí a vos.

Neperspektivní stromy?

Helvíkovice protíná frekventovaná silnice první třídy číslo 11 vedoucí až do Ostravy. Červené kříže se na desítkách stromů objevily na sklonku loňského roku. 

„S kácením u silnic první třídy my nemáme z hlediska povolování nic společného. Povolují to obce na žádost vlastníka pozemku, v tomto případě Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). My můžeme maximálně skácet potenciálně nebezpečný strom, pokud dostaneme pokyn právě od ŘSD,“ vysvětluje Jiří Brandejs, šéf Správy a údržby silnic (SÚS) Královéhradeckého kraje.

„Kácení lip se děje na pozemcích České republiky, které jsou v příslušnosti hospodaření ŘSD. K povolovacímu procesu obecního úřadu jako orgánu ochrany přírody není zapotřebí stanovisko obce Helvíkovice,“ uvádí starostka Jana Kolářová (Pro Helvíkovice). 

Podle ní je kácení nevyhnutelné kvůli řadě neduhů, jako například kvůli suchým silným větvím v korunách, viditelným dutinám a trhlinám v kmenech, infekcím nebo velkým řezným ranám: „Všechny stromy vykazují neperspektivnost. Stromy ve veřejném prostoru svými rozměry a zdravotním stavem jsou zdrojem nebezpečí na zdraví a majetku podél frekventované silnice I/11 určené pro dálkovou a mezinárodní dopravu. Zdravotní stav byl doložen pravidelnými prohlídkami odbornou firmou.“

Plány na kácení loni v prosinci prověřovala rovněž Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Také ona shledala, že je vše v pořádku. 

„Bylo zjištěno, že příslušný orgán ochrany přírody po provedeném správním řízení a vyhodnocení zdravotního stavu a vitality jednotlivých dřevin povolil správci komunikace kácení 51 stromů. ČIŽP konstatovala, že kácením těchto dřevin nedojde k porušení zákona o ochraně přírody a krajiny chránícího dřeviny rostoucí mimo les před poškozováním a ničením,“ konstatuje Lukáš Trávníček, ředitel oblastního inspektorátu ČIŽP.

Kritici kácení však poukazují na to, že zdaleka ne všechny lípy určené pod pilu jsou v tak špatném stavu. 

„To mám skutečně věřit tomu, že nějakou náhodou jsou nemocné všechny stromy, které rostou těsně u silnice, a v naprostém pořádku ty, které jsou jen o kousek dál?“ ptá se například Martin Hrubý, který po silnici cestuje pravidelně. 

„Stromy podél silnic je samozřejmě zapotřebí udržovat v dobré zdravotní kondici. Pokud by měl být argumentem pro jejich vykácení možný pád větví při vichřici, měli bychom si uvědomit, že za extrémních projevů počasí nás ohrožují také uvolněné kusy střech, sloupy elektrického vedení či další objekty u silnic,” doplňuje ho Marcela Klemensová z Arniky.

Náhradní výsadba je nejistá

Kácení v Orlických horách se v loňském roce nevyhnuly ani mohutné stromy při rekonstrukci a rozšiřování silnice z Rokytnice do Říček. U horské komunikace se však již objevily nové stromky coby náhradní výsadba. 

Na 1 vysazený strom 6 pokácených

Je smutnou skutečností, že v kraji se náhradní výsadba vůbec nedaří. Podle statistik výsadby a kácení stromů podél cest v České republice je v letech 2003 až 2020 poměr mezi pokácenými a nově vysazenými stromy 5,82:1. Znamená to, že na jeden vysazený strom zbývá téměř šest pokácených. 

Nejlépe si vede kraj Liberecký, kde je poměr opačný - 1:1,89.

„Pokud se děje tak rozsáhlé kácení, mělo by být odůvodněné a nikoli za každou cenu. V rozhodnutí o kácení může úřad nařídit náhradní výsadbu. Je to jistá kompenzace a u takto významné aleje, jako je v Helvíkovicích by to úřad měl určitě zvážit,“ vyzdvihuje význam helvíkovického stromořadí David Rešl, vedoucí CHKO Orlické hory.

„Náhradní výsadba je žadateli přikázána včetně následné péče, a to ve stejném počtu pokácených stromů. Obec má zájem, aby se podél I/11 v maximální míře stromy opětovně vysázely, avšak v zákonem stanovené bezpečnostní vzdálenosti od silnice I. třídy,“ upozorňuje starostka Helvíkovic.

Od roku 2017 má metodický pokyn pro údržbu zeleně kolem silnic zpracovat ministerstvo dopravy. Alespoň teoreticky to ukládá Národní akční plán na adaptaci změny klimatu. Ve skutečnosti je však postup příliš pomalý, stromy mizí a v praxi nakonec záleží hlavně na iniciativě obcí, které mají kácení na svých katastrech sledovat a požadovat náhradní výsadbu.

Ani přes snahu Helvíkovic však není jisté, zda se jakékoli stromy k silnici vrátí. Často to totiž není možné. Podle zákona o pozemních komunikacích nesmí vegetace ohrozit bezpečnost provozu ani ztížit údržbu silnic nebo obhospodařování sousedních pozemků. Novela občanského zákoníku zase dovoluje vysadit strom, který v budoucnu přesáhne třímetrovou výšku, maximálně do vzdálenosti tří metrů od hranice se sousedním pozemkem.