O vodu by do budoucna mohla přijít odhadem stovka studní, které mají na zahradách lidé na Pražském Předměstí. Podle hradeckého projektanta Jaromíra Doležala hladinu spodní vody zasáhne plánovaná stavba podjezdu pod tratí u křižovatky Kuklenské a Poděbradovy ulice. Celé Farářství totiž leží na náplavách Labe, které mají vysokou propustnost. V případě, že by stavbaři začali hloubit stavební jámu zasahující pod hladinu spodní vody, ta by mohla začít mizet.
„Lidé v této oblasti přišli o vodu už jednou, a to před 30 lety, kdy se budovala kanalizace v Kuklenské ulici. Nyní máme obavy, že by mohlo dojít ke znehodnocení studní s pitnou vodou v okruhu 350 až 500 metrů od podjezdu,“ říká Doležal, který celý život pracuje jako projektant. Zabývá se i energetickými zařízeními a odpadními vodami.
Problém vidí v tom, že hladina spodních vod v celé oblasti je čtyři metry pod terénem. Podjezd má být vysoký 4,65 metru a čerpací jímky mají být založeny 10 metrů pod úrovní stávajícího terénu. „Což je tedy zhruba 6 metrů pod hladinou spodní vody,“ upozorňuje Doležal.
Stavbaři chtějí podjezd budovat v těsněné štětovnicové jámě, kdy se ocelové štětovnice zarazí do nepropustného podloží a přítok do těsněné stavební jámy má být nulový.
Jenže právě v nalezení potřebného nepropustného podloží vidí projektant problém. V případě, že spodek štětovnic nedosáhne propustného podloží, bude podle něj nutné trvale odčerpávat vodu, která se bude hromadit, aby vůbec bylo možné založit stavbu.
„Máme oprávněné obavy, že dojde k čerpání podzemních vod a vytvoření depresního kuželu i díky jámě kolem štětovnic. Voda vytvoří nová řečiště a po dokončení prací hladina podstatně klesne,“ tvrdí Doležal, který podal námitku i na odboru hlavního architekta Petra Brůny.
Dohodli se, že město nechá zpracovat hydrogeologický průzkum, který změří hladinu podzemních vod v oblasti. Že by však došlo k podobné situaci jako před 30 lety, kdy lidem kvůli stavbě kanalizace vyschly studně, se Brůna neobává.
„Podjezd na rozdíl od kanalizace nevytvoří koryto, do nějž by podzemní vodu stahoval,“ říká městský architekt, podle nějž si ani projektant podjezdu nemůže dovolit, aby po stavbě došlo k podobnému problému: „Stavba se musí navrhnout tak, aby její dopad byl nulový.“
Pokud by však k černému scénáři došlo, našli by se v lokalitě lidé, kteří by zůstali úplně na suchu. Většina domů má zavedený městský vodovod, který kombinuje s vlastní studnou, avšak několik domácností bere pouze vodu z vlastní studny.
Těch by se případný pokles hladiny spodních vod dotkl opravdu citelně. Jednou z nich je třeba Hana Dvořáková, jejíž rodině jeden z domů nenapojených na vodovod patří.
„Když v 80. letech stavěli vodovod, řekli nám, že už není kapacita, a náš dům nenapojili. Tehdy jsme o vodu přišli a bylo nutné naši studnu prohlubovat,“ říká Dvořáková, jejíž rodina měla problémy s vodou například i loni v létě, kdy byli několik dnů kvůli suchu a poklesu hladiny podzemních vod odkázáni na pomoc sousedů či příbuzných.
Prohlubování studen však není možné u každé, pokud jsou cihlové, mohlo by dojít k závalu. Podle Doležala také další prohlubování není zrovna nejlevnější.
Pokles vody může narušit i statiku domů
„Náklady na prohloubení jedné studny o čtyři metry jdou odhadem do 50 tisíc korun. Náklady může navýšit i nutnost ruční práce, protože řada lidí má své studny v místech, kam se nedostane technika,“ upozorňuje projektant a dodává, že pokles spodních vod může mít ve výsledku i vliv na narušení statiky jednotlivých domů.
„Ve chvíli, kdy seschne jíl, který je v podloží, začne ztrácet pevnost a může popraskat základová spára a betonové základy. Dům je pak nutné zabezpečit ocelovými táhly,“ vysvětluje.
Lidé z Farářství proti výstavbě podjezdu již delší dobu protestují, neboť kromě možných rizik jim přijde i zbytečný (více o protestech čtěte zde). Hlavní městský architekt Brůna ho však považuje za potřebný pro zajištění bezbariérovosti mezi dvěma městskými částmi.
„Když nám stát postaví ve městě dvoukolejku, musíme se postarat o to, aby nám město neroztříštila,“ upozorňuje.
Podle legislativy však podjezdy pod takovou tratí nejsou nutné. „Klasické přejezdy jsou možné i na dvoukolejných tratích v rychlostech maximálně do 160 kilometrů za hodinu. U tratí s rychlostmi vyššími je úrovňové křížení legislativně zakázáno,“ vysvětluje mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Marek Illiaš.
160 kilometrů za hodinu, vlak testoval rychlost na části dvoukolejky:
19. listopadu 2015 |
Hradecko-pardubická trať by se do rychlostního limitu měla vejít, maximální rychlost by zde měla být právě 160 kilometrů v hodině. SŽDC v současné době nechává zpracovat přípravnou dokumentaci pro územní rozhodnutí stavby druhé koleje v úseku mezi Hradcem Králové a Opatovicemi nad Labem.
Součástí této fáze stavby bude i výstavba podchodů v Bezručově a Honkově ulici, již zmiňovaného podjezdu v Kuklenské ulici a rozšíření stávajícího podjezdu na Gočárově třídě. „Tato křížení jsou do projektu zahrnuta na žádost města Hradce Králové, které se na nich bude finančně podílet,“ dodává Illiaš.
S touto fází by měli stavbaři začít v druhé polovině roku 2019, hotovo by měli mít v roce 2021. Odhadované náklady jsou 3,5 miliardy korun.
