Nejeden host se proto majitelů ptá: "Co to znamená radikovaný?" ¨
Otec a syn Adolf a Radek Novotní zapátrali ve slovnících. Masarykův slovník naučný z roku 1932 říká, že radikovaná činnost je "reálná živnost osazená, u níž jest živnostenské oprávnění spojeno nerozlučitelně s držbou určité nemovitosti, takže bez ní nelze živnost převésti samostatně nebo živnost prodati".
Malbu zachránil za komunismu jeho dědeček Radka Novotného, když ji chtěli přemalovat malíři najatí místním národním výborem. Vynadal jim.
Původní krčmu postavil rytíř
Hostinec v Řešetově Lhotě klame tělem. Pochází z roku 1923, kdy ho asi nejpodnikavější člen rodu Antonín Novotný nechal postavit podle plánů architekta Roberta Dvořáčka.
Hospoda však stála na místě už od 16. století. Zakladatelem hostince byl roku 1579 slavný rytíř Kuneš Bohdanecký. Původní podobu lze vidět nade dveřmi v sále jako malbu. Novotní ji nechali nedávno zrestaurovat a opatřili dřevěným rámem.
Původní podnik stál na hlavní trase, po které putovali formani mezi Vídní a Slezskem. "Kočí si tu mohl dát do maštale koně, najedl se, přespal na seně a ráno pokračoval s odpočatými koňmi dále," říká Radek Novotný.
Kroniky zapsaly, že krčma v Řešetově Lhotě byla kdysi vyhlášená v celém kraji. To proto, že ve vesnici byl pivovar a dvě stě let v něm sládci vařili velmi dobré pivo.
Historická podoba Hostince U Novotných
Adolf a Radek Novotní, dnešní majitelé
"Jeho pozůstatky jsou ještě na kopečku v obci. Měl prý skvělé sklepy a tvrdí se, že řešetovského sládka přetáhli kdysi do náchodského pivovaru. Proto musel vařit dobré pivo," říká Radek Novotný.
Krčmu vlastnil i náchodský knížepán
Hospodu postupně dědili příslušníci šlechtických rodů Straků, Bohdaneckých a Pavla Prunara. V roce 1646 ji vypálili Švédové. I se stodolou, tvrzí a jinými chalupami. O dva roky později už ale zase stála.
V dalším století krčma mnohokrát změnila majitele, až ji v roce 1827 koupil rod Novotných, pocházející ze Sněžného v Orlických horách. Tedy předkové dnešních majitelů.
Antonín, zakladatel nového hostince, původní lokál téměř srovnal se zemí. "Původní jeden a půl metru široké zdi zboural, nechal jen jednu, aby nemusel ustoupit se stavbou od silnice. Zůstala i část historických sklepů ze 16. století," říká Radek Novotný. Dodnes obdivuje, jak rychle nový hostinec v roce 1923 stál.
Při posvícení došly husy
Hostinec zažíval za první republiky skvělé časy. O posvícení se tančilo třeba dva dny, v pauze jen šli lidé v neděli ráno podojit dobytek a do kostela. Dědeček Adolfa Novotného Antonín měl u podniku i povoznictví a zemědělství, tedy koně, dobytek a pět hektarů půdy.
Historický snímek Hostince U Novotných
Do sálu pořídil orchestrion, který dokázal po natažení hrát až dvě hodiny. Vážil prý tři metráky a lidé na jeho hudbu tančili při tanečních čajích v neděli odpoledne.
"Ale můj děda ten stroj v 50. letech rozštípal. Dnes by to byl unikát do muzea," povzdechne si Radek Novotný.
Za války bylo hůř. Český nápis museli majitelé zakrýt prknem, pivo bylo slabší a slabší. "Děda vyprávěl, že musel jezdit do Náchoda k volnému pramenu na kyselku Idu, říká Radek Novotný.
Komunisté udělali z hospody kino
Dlouhá historie radikovaného hostince U Novotných má i jednoho slavného, občasného hosta. Je jím spisovatelka Božena Němcová, která je přímou příbuznou rodu.
"Postava slavné babičky se totiž jmenovala Magdaléna Novotná a tady v Řešetově Lhotě měla strýčka. Božena Němcová za ním chodila," říká Radek Novotný.
Antonín Novotný zemřel brzy za protektorátu. Hostinec dál vedla jeho žena. V roce 1959 ho znárodnili komunisté, ale zůstal v majetku obce, tedy přesněji místního národního výboru.
Ten nechal v 60. letech přestavět sál na kino. V sále byly sedačky, které se při pořádání zábav a plesů vždy musely vynosit nebo odsunout ke zdi.
Kino také vyvolalo vzkříšení restauračního provozu. Na konci 60. let totiž podnik přestal sloužit jako hospoda, jen několikrát ročně tu obec, hasiči nebo myslivci pořádali plesy.
Dědeček Radka Novotného Antonín
Dnešní podoba Hostince U Novotných
"Do zavření v něm dál jako zaměstnanci Jednoty obsluhovala babička a chvíli i moje máma," říká otec Adolf Novotný.
Zadní část dnešní hospody sloužila dále jako byt Novotných. V 80. letech filmoví fajnšmekři začali provozovat v bývalém hostinci kinorestaurant. Jeho návštěvníci mohli zhlédnout film a přitom popíjet pivo.
To se tehdy mohlo jen v letních kinech. Národní výbor proto ani nenechal lokál zchátrat. V 80. letech mu pořídil například novou střechu.
Dýdžeje nahradila taneční odpoledne
Dnes už je hostinec opět v rukou původních majitelů a ti v únoru 2011 oslaví dvacet let, kdy mu vrátili původní poslání. Stal se z něho zase rodinný podnik, otec vaří a syn obsluhuje.
V 90. letech stál provoz hodně na diskotékách a sál často ani nestačil. Dnes je vystřídaly časté svatební hostiny a pravidelné taneční neděle pro seniory. A samozřejmě plesy a další společenské akce.
