Obec Hajnice, jejíž součástí bývalá sudetská vesnice je, získala opuštěnou památku od církve před čtyřmi lety, aby v ní vybudovala zázemí pro kulturu a společenské akce.
Horní Žďár dosud neměl žádný prostor k setkávání. Počet obyvatel se přitom přehoupl přes stovku, žije tu mnoho mladých rodin s dětmi a čilá je i spolková činnost. Právě spolek NaŽďár kostel spravuje a usiluje o jeho rekonstrukci.
 |
Na jaře vyhlásil architektonickou soutěž, do níž se přihlásilo pět autorů. Vítěznou studii vyberou do konce roku, pak s obcí začnou shánět peníze na rekonstrukci památkově chráněného objektu.
„Kostel by měl být funkčně využitelný, teď je to studený, v mnoha místech nepřístupný prostor. Studie nám ukazují, jakou cestou bychom se mohli vydat,“ říká členka spolku a hajnická místostarostka Tereza Snopková.
Jedním z cílů rekonstrukce je podle ní zpřístupnění horního patra a půdních prostor, kde by mohl být menší sál pro přednášky nebo promítání. Podle předběžného odhadu bude rekonstrukce stát kolem 24 milionů korun. Peníze chce spolek získat z dotací.
„Nabízejí se třeba česko-německé fondy. Inspirací je pro nás kostel ve Starých Bukách, kde se obci povedlo získat na rekonstrukci hodně peněz z různých zdrojů,“ uvádí místostarostka.
Památka v Horním Žďáru je zchátralá, některá okna jsou vytlučená a fasáda opadává. Není však v havarijním stavu. Obec podle darovací smlouvy z roku 2018 musí při rekonstrukci zachovat církevní inventář, tedy kazatelnu, oltář, lavice. A také musí respektovat status kostela jako kulturní památky.
Hřbitovní zeď chrání modřínové šindele
Vedle kostela se rozkládá starý německý hřbitov obehnaný mohutnou zdí. Spolek NaŽďár letos dokončil výměnu stříšky, zchátralou krytinu nahradily modřínové šindele. Oprava stála téměř 700 tisíc korun, část sdružení získalo z veřejné sbírky, která stále běží.
Přestože zeď na rozdíl od svatostánku není kulturní památkou, investor vybral tradiční a zároveň také výrazně dražší řešení.
„Chtěli jsme udržet historickou linku, a proto jsme zvolili dřevěné šindele. Než dojde k opravě kostela, rozhodli jsme se alespoň zkulturnit jeho okolí, což není finančně zdaleka tak náročné,“ vysvětluje Tereza Snopková.
Obec loni nechala vybudovat odvětrávací kanál a zároveň opravit schodiště před kostelem.
Hřbitov je i rozkvetlou pietní zahradou
Díky dlouhodobé dobrovolnické péči krajinářky Zuzany Kazmirowské je hřbitov pietní zahradou, v sezoně plnou květů. Od září je také dějištěm neobvyklé výstavy. Mezi hroby jsou na dřevěných tyčích umístěny cedulky s básněmi ze sbírky Moji přátelé katolicky orientovaného spisovatele Jakuba Demla.
Základy v Horním Žďáru stavitelé položili v roce 1350, v 16. století byl kostel s charakteristickou dřevěnou věží přestavěn v pozdně gotickém slohu. Jeho úpadek začal v 70. letech minulého století po zrušení nedaleké školy. Mobiliář rozkradli vandalové. V posledních letech církev neměla pro kostel kvůli chybějícím farníkům užití.
Oprava památky podle všeho zabere několik let. Už zanedlouho se však obyvatelé Horního Žďáru dočkají klubovny u bývalé hasičské nádrže a dětského hřiště. Objekt je ze dvou třetin prosklený a dovnitř se vejde 20 lidí. Poslouží pro činnost spolků a pořádání veřejných akcí, jako je letní Svatojánská slavnost.
„Nápad postavit klubovnu vzešel z veřejného projednání při tvorbě komunitního plánu,“ poznamenává místostarostka.
