Na jaře to budou tři roky, kdy se s velkou slávou otevřel zatím poslední úsek Hradubické stezky z Hradce Králové do Vysoké nad Labem. Přestože od chvíle, kdy se o cyklisticko-bruslařské spojce mezi oběma krajskými městy poprvé začalo uvažovat, uplyne už 18 let, stezka roste po kouscích a výstavbu provázejí různé těžkosti.
Už příští rok by však pruh asfaltu měl vyrůst skoro skokově. Nejspíš se dostane na úseky Vysoká nad Labem - Opatovice, na který program integrovaných územních investic (ITI) Hradeckopardubické aglomerace pamatuje částkou 9,35 milionu korun. Za dalších 5,2 milionu vznikne stezka mezi Dřítečí a Němčicemi a 2,7 milionu bude stát úsek Němčice – Kunětická hora.
A protože pod Kunětickou horu už z Pardubic trasa vede a kolem hradu povede stezka po minimálně frekventované silnici, k propojení všech úseků budou zbývat poslední tři kilometry mezi Opatovicemi a Dřítečí.
Opravovat bude i Hradec
To ale není vše: protože se činí také Hradec, do tří let by zcela nový povrch mohly dostat části Hradubické stezky vedoucí středem města. Mezi úseky vytipované ke generálce se dostala téměř celá trasa podél Labe od nového sídla ČSOB, kolem elektrárny Hučák k soutoku, ale i často kritizovaná prašná cesta přes třebešskou hráz podél fakultní nemocnice. V příštích třech letech hodlá radnice do zubožených cyklostezek vložit až 20 milionů korun.
Na prvních pět kilometrů stezky vedoucí z Třebše do Vysoké nad Labem nejspíš už příští rok naváže etapa do Opatovic.
„Zde pokračuje dokumentace pro stavební povolení, máme alokované prostředky z ITI a domlouváme financování výstavby. Stejně tak je na tom i celý úsek z Dříteče až pod Kunětickou horu. Když to půjde dobře, v roce 2022 bychom skutečně mohli stavět,“ řekl manažer cyklostezky Tomáš Jeřábek.
Výkupy parcel nejdou hladce
Na výkupu pozemků se však zaseklo pokračování z Opatovic do Dříteče. Kvůli těmto problémům není stavební povolení, navíc končí i programové období příspěvků z ITI a další dotace jsou zatím nejasné. Podle informací MF DNES jednání zamrzla kvůli údajně přemrštěným požadavkům několika vlastníků půdy.
„Už není problém s jejich dohledáním, ale spíš s jejich podmínkami. Každopádně bych byl rád, kdybychom v příštím roce dali dohromady všechny pozemky a začali projektovat dokumentaci pro stavební povolení,“ konstatoval Jeřábek.
S obdobnými potížemi se potýkala i předpokládaná stavba lávky v Němčicích.
„Lávka bude muset respektovat myšlenku splavnění Labe, takže by měla být dostatečně vysoko nad hladinou. Tedy pokud se nám podaří vyřešit problém s majiteli pozemků. Je to příběh s počátkem v roce 1946, kdy řídicí učitel Jedlička převedl pozemek na svých šest potomků. Od jiných potomků tří z nich se je podařilo sehnat, další tři však sháníme téměř detektivním způsobem. Jejich souhlas potřebujeme,“ popsal problém starosta Vysoké nad Labem Jiří Horák.
Do třetice další neshody způsobily, že stezka zleva obkrouží Kunětickou horu a nepovede přímou cestou rovnou do Rábů, kde naváže na už hotový úsek až do Pardubic.
„Hradubická stezka povede po obecní komunikaci. Ještě nejsou scelené pozemky, ale obec Ráby se snaží dorazit směnu s vlastníkem, tedy Národním památkovým ústavem,“ upozornil Jeřábek.
O počet uživatelů Hradubické stezky se radnice nemusejí obávat. Přestože začátek stezky mezi Hradcem Králové a Vysokou nad Labem je na okraji Třebše skoro zlomyslně ukryt, elektronický sčítač tu od začátku roku do konce září zaznamenal 180 tisíc průjezdů cyklistů či bruslařů. Je to o 25 tisíc více než za stejné období loňského roku.
Pracuje se na pokračování až do Týnce
I když nejdůležitějším úkolem je ucelená stezka spojující Hradec s Pardubicemi, pracuje se i na jejím pokračování do 34 kilometrů vzdáleného Týnce nad Labem.
„A právě od Týnce to jde lépe než od Pardubic. Jsme ve fázi zajišťování pozemků, ale například v úseku kolem Chvaletic do Trnávky máme skoro 80 procent pozemků vykoupených a řešíme už jen směnu s elektrárnou a jednoho většího vlastníka,“ řekl manažer Hradubické stezky.
Podle něj slibně vypadají také úseky z Řečan do Kladrub a Labětína. V těchto místech příprava vázne na obvyklém problému, který přináší velké množství vlastníků parcel, kteří žijí v Kanadě, Francii, Švýcarsku i Norsku.
„Předěláváme záborové elaboráty, na tomto území je bývalé židovské dědictví na pozemcích, které sahají až do řeky. Zároveň se snažíme najít alternativu trasování z Přelouče do Valů,“ nastínil Jeřábek.
9. dubna 2019 |
