Městská firma Hotel Havel sídlí v reprezentativní městské budově na Starém náměstí v Rychnově nad Kněžnou. Každý rok za ni městu platí nájem 400 tisíc korun a dalších 64 tisíc za část vybavení, ale současně od města inkasuje více než trojnásobek, aby vyrovnala ztráty hospodaření z předchozích let. Ty přitom narůstají. Hotel se totiž i přes slušnou obsazenost potýká se zvyšováním nákladů.
I kvůli tomu býval terčem diskusí na zastupitelstvu. Ještě v minulém volebním období se o něm pravidelně vedla řeč vždy, když zastupitelé schvalovali další a další finanční injekce.
Radnice firmě na zvýšení základního kapitálu od roku 2013 poslala už 9,2 milionu korun. Další zhruba 4 miliony jí poskytla na půjčkách a kromě toho investuje další stovky tisíc ročně do údržby. Na programu byl hotel Havel i na posledních dvou jednáních v prosinci a minulý týden. Tentokrát prošly návrhy bez připomínek, z rychnovské radnice se vytratila opozice. I bývalí zastupitelé však shodně říkají, že město volí nejlepší z možných řešení.
„Na rekonstrukci hotelu si město kdysi vzalo půjčku 60 milionů, ale dnes by takové peníze těžko dostalo prodejem zpět. Navíc by to možná koupil někdo, kdo by z toho udělal ubytovnu. Napříč zastupitelstvem je shoda, protože riziko je opravdu velké,“ řekla bývalá zastupitelka Rychnova za ČSSD Michaela Zimová.
Nejlepší ze špatných řešení
„Jediné smysluplné řešení je nechat hotel stát, provozovat ho a snažit se, aby to nebylo ve ztrátě,“ řekl při jedné z loňských diskusí tehdejší zastupitel za PRORychnov Tomáš Erben, který je však dlouhodobě proti tomu, aby město podnikalo v hoteliérství.
„Jednu dobu se mluvilo o tom, jestli hotel pronajmout, ale tam hrozí, že z toho někdo udělá ubytovnu, vybydlí to a když automobilka už nebude potřebovat tolik zahraničních zaměstnanců, řekne, že končí, a nechá po sobě ruinu,“ upozornil radní Karel Štrégl (Nestraníci 2018) na rok 2012, kdy se zastupitelstvo rozhodovalo, co s prodělečným hotelem dál.
„Situace není jednoduchá, ale 17 zastupitelů se v roce 2012 shodlo, že budeme hotel provozovat. Dělá se vše pro to, aby byl udržen v provozu bez nedovolené podpory,“ pronesl před lety starosta Jan Skořepa (Nezávislí za Rychnov).
Radnice tak hotelu posílá peníze v režimu de minimis. V předchozích dvou letech šlo o částku 700 tisíc korun na zvýšení základního kapitálu, v prosinci zastupitelé schválili 1,4 milionu korun, kterou hotel dostával i v letech 2015 a 2016. Minulý týden zastupitelstvo rozhodlo, že prodlouží část půjček pro hotel do roku 2020, kdy končí splatnost dalších úvěrů.
„V minulých třech letech hotel Havel splácel po 400 tisících, splatnost půjček byla do konce roku 2018, ale hotel je nesplatil. Jde tak o sjednocení termínu předpokládaného splacení, i když tím nechci říct, že hotel Havel bude schopen to splnit,“ sdělil na jednání starosta. Hotel městu od rekonstrukce v polovině 90. let zaplatil na nájmu přes 17 milionů korun. To jen čtvrtina částky, za kterou se tehdy opravoval. Radnice ještě dnes splácí úvěr na rekonstrukci. Další statisíce investuje na opravy. V roce 2014 šlo o 300 tisíc korun na nákup nových matrací. Přesné částky nelze dohledat. V rozpočtu jsou skryty pod položkou údržby městských budov. „Nějaké opravy zajišťujeme z rozpočtu města,“ potvrdil vedoucí odboru správy nemovitostí Milan Bělka.
Další peníze však do zvelebení budovy investuje i sám hotel. Vloni nechal opravit druhé patro. Prostory z původní přestavby v 90. letech totiž už nevyhovovaly standardům. I proto je hotel v minulosti nabízel za nižší cenu než v opravených částech. Kvůli rekonstrukci však nejspíš hotel i za loňský rok skončí ve minusu.
„Ztráty tam jsou, protože jsme vkládali finance do rekonstrukcí,“ uvedla ředitelka hotelu Zuzana Klimešová. Podrobnosti však komentovat nechtěla.
Příjmy rostou, ztráta zůstává
Hotel skončil v kladných číslech naposledy v roce 2010. Tehdy podle obchodního rejstříku vydělal 191 tisíc korun. Za další čtyři roky však nabral ztrátu téměř 11 milionů. Vyrovnat hospodaření se podařilo až v roce 2015, kdy skončil v minusu jen 118 tisíc korun. Tehdy mu pomohla dlouhodobá smlouva na ubytování zaměstnanců automobilky Škoda Auto.
„Když jsem začínala, byla obsazenost hotelu kolem 20 až 30 procent,“ upozornila Klimešová, které se i díky klientům z automobilky podařilo zvednout obsazenost hotelu až na 90 procent. Přesto na přehoupnutí do černých čísel to nestačilo a hospodaření za rok 2016 skončilo ztrátou skoro 400 tisíc korun. Hotel totiž musel přijmout více lidí a nevýhodná se ukázala i smlouva se škodovkou.
„Potýkali jsme se s malou obsazeností, takže ve smlouvě nebyla plná cena pokoje. Navíc smlouva byla víc jak na rok. Museli jsme také zvýšit počet zaměstnanců z 16 na 20,“ vysvětlila tehdy zastupitelům ztrátu Klimešová.
Hotel však skončil ve ztrátě 274 tisíc i v roce 2017, a to hlavně kvůli nárůstu nákladů na mzdy. Přitom zisk šel nahoru. Oproti roku 2016 stoupl skoro o 4 miliony korun, jenže o téměř stejnou částku stouply náklady.
„V naší oblasti je komplikace ve veškerých službách, neboť mzdy jdou kvůli automobilce raketově nahoru. Všechny hotely a hospody mají problém, aby jim tam vůbec někdo dělal. Tím dochází k finančním propadům, ale snad se to v budoucnu zlepší,“ vysvětlil zvýšené náklady radní Štrégl, sám ředitel jiné městské firmy Kultura RK.
I Klimešová v minulosti upozornila na prudký nárůst platů: „Hotel stojí a padá s tím, že máte kvalitní personál. Doby, kdy jsme měli kuchaře, který vařil za 16 tisíc hrubého, jsou dávno pryč. Teď máme kuchaře, kteří pod 25 tisíc nejdou.“
