Pětitisícové Hostinné nemůže konkurovat filmařským baštám v okolí, jako jsou Vesec u Sobotky, Josefov nebo Pec pod Sněžkou. Přesto si i podkrkonošské město zahrálo ve filmu nejednou.
Paradoxně mu k tomu pomohla stavební uzávěra v 60. letech. Historické centrum tehdy zchátralo a právě apokalyptické kulisy se filmařům líbily.
Komunističtí inženýři v 60. letech zahrnuli Hostinné do plánované stavby přehrady Velké Debrné. Protože se město mělo ocitnout pod vodou, veškeré investice na mnoho let stopla stavební uzávěra. Centrum s ikonickými obry na radniční věži se vrátilo o několik let zpátky. Oprýskané fasády měšťanských domů, rozbitá okna, zanedbané dvorky a průjezdy připomínaly konec druhé světové války.
Ponurá scenérie náměstí přesně vyhovovala štábu západoněmecké televize, který tu v roce 1978 natáčel jeden z dílů válečného seriálu Die Magermilchbande (Mlíčňáci) o partě pěti kluků vracejících se na konci války do Německa. Kromě výměny českých nápisů nebylo potřeba nic měnit.
„Opravy měšťanských domů šly dopředu velmi pomalu, takže filmaři měli scény prakticky hotové,“ říká hostinský kronikář a historik Tomáš Anděl, který natáčení pozoroval jako kluk.
Z oken na náměstí tehdy visely bílé prapory, v podloubí pobíhali „američtí vojáci“ se samopaly, po ulicích jezdily tanky, armádní džípy a transportéry. Nevzhledné dvorky se proměnily v dějiště přestřelek.
Filmová místa Letní seriál MF DNES a iDNES.cz vás zavede na několik desítek míst po celé České republice, která si filmaři vybrali jako kulisu pro filmy, televizní seriály nebo hudební klipy. |
„Natáčelo se u domu, kde jsem bydlel. Pamatuji si, že k nám přišli filmaři s tyčí a bílým plátnem, které jsme museli vyvěsit v kuchyni z okna. Vzpomínám si na to, jak transportér v Hradební ulici projel barikádou a jak se ve dvorku za bývalou lékárnou střílelo,“ líčí Tomáš Anděl.
Ve filmu si jako komparsisté zahráli místní. Kromě historického centra vznikly další exteriérové záběry u bývalé oční léčebny Nové Zámky asi pět kilometrů od města. V 80. letech, kdy se Hostinné začalo opravovat a získávat moderní vzhled, už přestalo být pro film atraktivní.
Velkou událostí pro ospalé provinční město bylo už v 60. letech natáčení grotesky Za pět minut sedm. Hlavní roli ředitele základní školy si nezahrál nikdo menší než František Filipovský. V červnu 1964 se ve městě pohybovala také další velká jména české kinematografie, herci Miloš Nesvadba či Jaroslav Štercl. V hromadných scénách si zahrála řada místních, za větší roli dostali stovku, odměnou za účast v davových scénách byla desetikoruna.
Z muzea zmizela cenná socha
„Filmaři si Hostinné pro natáčení vybrali hlavně pro jeho historické podloubí, domy, dvorky a zejména pak pro zajímavou radnici s obry a hodinami s kyvadlem,“ vysvětluje Anděl. Snímek se měl původně jmenovat Generál, poté se uvažovalo o názvu V sedm večer, ale do kin nakonec šel pod názvem Za pět minut sedm.
Při dvoutýdenním natáčení došlo ke kuriózní krádeži. Z městského muzea, které tehdy ještě sídlilo na radnici, zmizel jeden z nejcennějších exponátů - gotická soška sv. Kateřiny, vyrobená v 15. století z pálené hlíny. Starosta Jaroslav Mazáček dal štábu k dispozici celou radnici včetně muzea, ke vzácným exponátům měl neomezený přístup kdokoli.
Správce muzea Václav Šlisík si nejprve myslel, že si plastiku zapůjčil někdo ze štábu k natáčení a zapomněl ji vrátit. Nakonec událost nahlásil na policii, vyšetřování však pachatele neodhalilo. Příběh po několika měsících skončil happy endem. Před koncem roku přišel na radnici balíček se soškou. Svatá Kateřina se do Hostinného vrátila, ale bez hlavy.
„Když začalo pátrání, zloděj se pravděpodobně zalekl nebo se v něm hnulo svědomí,“ domnívá se hostinský historik.
Pachatele se ani pak dopadnout nepodařilo, adresa odesílatele na balíčku byla falešná. Socha je dodnes součástí sbírek městského muzea, které se přestěhovalo do františkánského kláštera.
