Zájemci se musejí předem registrovat v rezervačním systému Správy KRNAP. Každý den může lézt maximálně 16 lidí, největší zájem je o víkendech. Některé termíny jsou zamluvené i dlouho dopředu. Na ledopádu trénují také hasiči. Pokud jsou dobré podmínky a teploty dlouhodobě pod bodem mrazu, za sezonu vyšplhá na skálu pokrytou ledem v Labském dole několik stovek horolezců.
Lezení po ledu je sice adrenalin, ale mnozí horolezci přiznávají, že pořád ne tak velký jako například skály v Adršpachu.
„Nelezeme jenom tady, lezeme i na skalách, v horách, všude možně. Ledy lezu asi deset let. Nejvyšší, který jsem zdolal, byl asi 300 metrů vysoký,“ řekl horolezec Pavel, který vyrazil do Labského dolu v pátek.
Ti, kteří zde jistí kolegu, si musí na rozdíl od skal dávat pozor na padající led. Každý lezec si zde zakládá vlastní cestu. „Jeden to musí vylézt, ti další už mohou jít jeho cestou, ale někdo musí být ten první,“ říká Pavel. Hrozně důležitá je na ledu správná technika.
„Hrozně šikovné jsou na to holky, které mívají dobrou techniku a zbytečně nepoužívají sílu, kde nemusí. Chlapi si myslí, že všechno na stěně urvou silou. Jenže čím je led delší, tím to je horší, síly postupně ubývají,“ pokračuje Pavel.
Abyste si mohli lezení po ledu zkusit, není potřeba hned kupovat vybavení, dnes se dá leckde půjčit. V Labském dole lze potkat i instruktory s klienty, kteří si zaplatí kurz. „Učit se můžete i sami vlastními chybami, i když to občas bolí. Ledolezení jsem si zamiloval na první pohled, od začátku mě to hrozně bavilo“ dodává Pavel.
V doprovodu horského vůdce si loni na vlastní kůži vyzkoušela ledopád i redaktorka iDNES.cz. Jen teoretická a krátká praktická část výuky zabraly zhruba dvě hodiny. Stoupání na skutečné ledové stěně trvalo mnohem déle než na umělé.
„Ti, kdo lezou na umělé stěně, to pak tady chtějí třeba jen zkusit, ale ne se tomu věnovat,“ uvedl horský vůdce David Knill.
Ledopád se nachází ve 2. zóně KRNAP v blízkosti 1. zóny. Ochranáři zpřístupňují toto jediné místo, aby jinde zůstaly zachovány klidové oblasti pro živočichy. Ledopád je poblíž vzrostlého lesa na okraji před otevřenou částí karové oblasti Labského dolu, takže tam nehrozí poškození lišejníků na skále ani rušení tetřívka obecného či sokola stěhovavého. K ochraně přírody napomáhá regulace počtu lezců a uzavírání ledopádu v nepříznivých podmínkách, když na skále není dostatek ledu.
V Krkonoších se dá lézt i po několika umělých stěnách, už tradičně vznikají na Výrovce nebo u Brádlerových bud. (více čtěte v článku Vojáci i výletníci pokoušejí ledostěnu u Brádlerových bud).
