Zdánlivě odtažité téma pro polabskou kotlinu si zvolila královéhradecká Galerie moderního umění pro svou hlavní výstavu, která potrvá do 12. března. Nese název Naťuknout špičku vejce: Kolumbus jindy a dnes a zaměřuje se na zobrazování slavného mořeplavce v českých zemích převážně od poloviny 19. století do současnosti.
Vedle klasických děl nechybí ani scénografické návrhy, plakáty, básně, nahrávky či divadelní a literární zpracování Kolumbova příběhu. Za vším stojí kurátorka a historička umění Vjera Borozan, autorem architektonického řešení je Vojtěch Radakulan.
Kurátorka vychází z myšlenky, že příběh admirála Kolumba, jeho epochální plavby a „objevu nového světadílu“ patří k mýtům moderní západní civilizace, vždyť i Voskovec s Werichem před druhou světovou válkou zpívali: „To je to Kolumbovo vejce, mít dneska v Americe strejce...“
„Kolumbova popularita stoupala zejména v 19. století a pomyslného vrcholu dosáhla na světové výstavě v Chicagu oslavující 400. výročí objevení Ameriky. Avšak ve 20. století, zejména po druhé světové válce, kdy se pod vlivem antikoloniálních bojů změnily geopolitické a hospodářské vztahy, na povrch tohoto velkolepého, triumfálního příběhu začalo postupně prosakovat vše, co bylo dlouhodobě zamlčováno a potlačováno,“ uvádí historička umění.
Kolumbus na dvoře španělském
Výstava se otázkám včetně problematiky dekolonizace nebrání a snaží se poukázat na stinné stránky staletí trvajícího procesu kapitalistické modernizace, kterou odstartovaly zámořské objevy.
Nejde jen o to, co práce vypovídají o Kolumbovi, ale především o nás.
Vjera Borozan
„Měla by diváka rovněž přimět k úvahám nad oprávněností naší představy o české „koloniální nevinnosti“. Nejde tedy jen o to, co vystavené práce vypovídají o Kolumbovi, ale především o nás samotných, o představách, které si do nich projektujeme,“ říká Vjera Borozan.
Centrálním bodem je přípravná Studie Kryštofa Kolumba (1881) od malíře Václava Brožíka ze zdejších sbírek GMU k velkolepému plátnu Kryštof Kolumbus na dvoře španělském roku 1492, které zakoupil americký bankéř a filantrop Morris Ketchum Jesup pro Metropolitní muzeum umění v New Yorku.
Dílo se dokonce stalo předlohou pro jednu ze série 16 známek vydaných ve Spojených státech amerických u příležitosti oslav 400. výročí objevení Ameriky. K vidění jsou klíčové obrazy od Christiana Rubena, Beneše Knüpfera či Felixe Jeneweina, starší grafiky ze sbírek veřejných institucí České republiky a také zcela aktuální díla Martiny Smutné, Vojtěcha Radakulana, Václava Magida, Ladislavy Gažiové či kolektivu Apart, což dává tématu širší kontext.
Ve výstavě jsou v každé její sekci volně k dispozici rozšířené texty, z nichž si diváci mohou sami složit katalog. Galerie připravuje také obsáhlejší publikaci s příspěvky odborníků na různé oblasti kultury od Vjery Borozan, Markéty Křížové, Františky Schormové a Martina Pšeničky, která vyjde začátkem příštího roku.
Instalace je architektonicky rozdělena do pěti částí, jež se vzájemně prolínají. „První část výstavy se věnuje plátnu Kolumbus na dvoře španělském roku 1492, které dnes visí v zasedací místnost luxusního kanadského hotelu Fairmont Le Manoir Richelieu a návštěvníci výstavy si jej prohlédnou online. Kromě přípravné Studie Kryštofa Kolumba (1881) z depozitáře ho doplní další kresebné skici a malířská studie ze soukromé sbírky,“ uvádí kurátorka.
Loď, Glóbus a Vlny
Středobodem druhé části s názvem Loď bude jeden z nejslavnějších obrazů Kryštofa Kolumba v českých dějinách umění Kolumbus objevuje břehy Ameriky (1846, Národní galerie Praha) od německého malíře Christiana Rubena, tehdejšího ředitele pražské akademie, který udal nový směr české měšťanské historické malbě. Třetí část nese název Glóbus.
„Vytvoření glóbu jako nového celistvého obrazu světa umožnily právě zámořské objevy. Zatímco především starší umění tento poznávací a scelovací proces oslavovalo, například rytina Johanese Stradanuse z cyklu Objevení Ameriky, 1585, díla umělců z 20. a 21. století s odstupem prozkoumávají i jeho odvrácenou stranu.
„Čtvrtá část Vejce se věnuje vnímání Kolumba jako hrdiny a génia moderní doby, zejména v souvislosti s tradovaným příběhem, podle něhož postavil vejce na špičku, a to tak, že naťukl jeho skořápku. Demonstroval tak nové chápání světa, jež k Zemi a přírodě přistupovalo jako k pasivní hmotě, na níž je třeba působit a ovládat ji,“ míní Vjera Borozan.
K vidění jsou i Kolumbovy starší portréty zapůjčené z českých veřejných sbírkotvorných institucí. Poslední část odkazuje k motivu Vlny a reflektuje kolonialitu, kterou provázelo vyvlastňování, podrobení a vyhlazení obrovské části původní populace, otrokářství, plundrování surovin a přírodních zdrojů na dobytých územích atd.
Vystaveny jsou grafiky z knihy Indiáni jindy a dnes (1934) doposud málo známé autorky Heleny Bochořákové Dittrichové, které inspirovaly název výstavy.
„Provázanost koloniality s palčivými problémy dneška tematizuje video Kambrium 1492 slovenského kolektivu Apart s úvodním záběrem temné vlnící se hmoty oceánu, která spíše než k zámořským objevům odkazuje k transatlantickému trhu s otroky,“ uvádějí tvůrci.
Součástí je také doprovodný program připravený edukačním oddělením GMU: Čtenářský klub Kolonizace na ruby pro studentky a studenty středních škol, Diskuse Jak mluvit/učit o kolonialismu určený pro pedagožky a pedagogy základních, středních a vysokých škol.
Bílá a Černá kostka
Naťuknout špičku vejce není jedinou novinkou v galerii. V Černé kostce začala výstava sochaře a konceptuálního umělce Martina Zeta Laciné sochy, která představí autorovo stejnojmenné video (1999) ze Sbírky pohyblivého obrazu GMU. Doplní ho instalace Koruny a dolary (1999–2022) v podobě „bedny“ polepené českými a americkými bankovkami, v níž Zet rozvíjí úvahy o relativitě hodnoty peněz.
Bílá kostka hostí Milieu důležité autorky královéhradeckého regionu Světlany Pavlíčkové. Původně návrhářka paličkovaných vzorů a oceňovaná krajkářka představí svůj projekt vyšívaných deček z uschovaných nebo nalezených předmětů, které odrážejí autorčiny zážitky a vnitřní svět. Doplní je sochy z depozitáře královéhradecké galerie od Karla Hyliše a Miroslava Chlupáče.
