Rudolf Lehnert se narodil v roce 1878, jeho rodiče velmi brzo zemřeli a střední školu už studoval ve Vídni, kde žil u svého strýce amerického původu. Životním zlomem pro něj byl rok 1903, kdy odjel do tehdy francouzské kolonie Tuniska.
„Země ho natolik okouzlila, že se tam rozhodl zůstat a stal se špičkovým fotografem. Zaměřoval se na tři tematické oblasti: na portréty žen a na život v poušti a v oáze,“ říká historik trutnovského muzea Ondřej Vašata.
V roce 1904 se Lehnert ve Švýcarsku seznámil s Ernstem Heinrichem Landrockem, který se na několik desetiletí stal jeho obchodním partnerem. Ještě v tomto roce v Tunisu otevřeli ateliér Lehnert & Landrock.
Krkonošský rodák často vyrážel s karavanami do pouští v Tunisku a Alžírsku a osvojil si životní styl beduínů. Zaznamenal život obyčejných lidí v pouštích, oázách i v severoafrických městech, při plavbách po Středozemním moři nafotil přístavy.
Snímky Rudolfa Lehnerta jsou důležitým dokumentem života na severu Afriky v první polovině 20. století. Na výstavě jsou k vidění například fotografie žen nesoucích malé děti tradičním způsobem na jednom rameni, prodavače vody, kterou má ve vaku z kozí kůže, zaříkávače hadů nebo arabských soustružníků.
„Jedna z jeho fotografií se dostala i na egyptskou bankovku,“ poznamenává Ondřej Vašata.
Objevení hrobky a záplavy v Gíze
Když vypukla první světová válka, byl zrovna s karavanou v oáze Nefta. „Když se vrátil, s překvapením zjistil, že je válka. Byl jako občan Rakouska-Uherska usvědčen ze špionáže a internován na několika místech,“ říká historik.
Výstava v Muzeu PodkrkonošíTrutnovská výstava Fotografický ateliér Lehnert & Landrock: exotika s krkonošskými kořeny potrvá do 31. října. Vznikla ve spolupráci s Edouardem Lambeletem ze Švýcarska, nevlastním vnukem Ernsta Landrocka. Vystavené pohlednice pocházejí ze sbírky Muzea Podkrkonoší. |
Po konci první světové války se s Ernstem Landrockem rozhodli, že budou působit v Káhiře. Lehnert zdokumentoval objevení Tutanchamonovy hrobky i dalších staroegyptských památek, stejně tak záplavy v Gíze ve 20. letech.
Lehnert s Landrockem vydávali kolorované pohlednice, leporela a reprodukce fotografií. V roce 1920 založili v německém Lipsku obchodní společnost a o tři roky později otevřeli v Káhiře velkoobchod.
Pohledy nafocené krkonošským rodákem obletěly svět a dostaly se i do zámoří (o eroticky laděné produkci více čtěte zde). Kromě památek Egypta fotil také v Palestině a Libanonu.
V roce 1930 se vrátil do Tunisu, kde se stal vyhledávaným portrétistou. Na konci 30. let se přestěhoval do domu v Kartágu a s fotografováním skončil. Po smrti manželky strávil poslední roky života u dcery na jihu Tuniska. Zemřel v roce 1944, se svou ženou je pochován na hřbitově v Kartágu.
Ernst Landrock svého dlouholetého kolegu přežil o 22 let. Jejich společný podnik dosud v Káhiře slouží jako knihkupectví, od roku 1999 je jeho součástí galerie Lehnertových fotografií.
Rudolf Lehnert po sobě zanechal velmi rozsáhlé dílo. V zahraničí se ve druhé polovině minulého století dočkal několika výstav, v polovině 80. let i v Paříži.
Edouard Lambelet nastoupil do podniku Lehnert & Landrock v roce 1979 a v Káhiře náhodou objevil staré skleněné fotografické desky Rudolfa Lenherta, originály byly zničeny při bombardování Německa ve druhé světové válce. Od té doby propaguje odkaz fotoateliéru, který spoluzaložil rodák z Velké Úpy, jehož rodný dům u tamního kostela dodnes stojí.
