Fresky v Martínkovicích září po obnově, čekají na fanoušky baroka

Malíř Felix Anton Scheffler zdobil kláštery i šlechtická sídla ve Slezku, Bavorsku a Čechách. Teď si fanoušci barokního umění mohou najít na mapě malý kostelík v Martínkovicích na Broumovsku, aby zhlédli jeho fresky po náročném restaurování.

Svatý Jiří stoupá na nebesa, okolo jsou zástupy andílků i mučicí nástroje. Takové výjevy vymaloval na klenbu kostelíka sv. Jiří a sv. Martina v Martínkovicích barokní malíř Felix Anton Scheffler před 265 lety.

Freska je znovu po šesti letech jako nová. Lidé si jí už všimli během festivalu Za poklady Broumovska, jezdí se na ni podívat třeba návštěvy z kláštera v Broumově.

"Čeká se, že za Schefflerem začnou jezdit jeho fanoušci, ale teď je bohužel doba, která takovým fajnšmekrovským výletům nepřeje," říká vikariátní technik architekt Jan Slavík.

Světec ve zbroji a okolo mučicí nástroje

Hlavní výjev zpodobňuje svatého Jiří ve zbroji a s poraženým drakem u nohou, jak jej na nebesích vítá Nejsvětější Trojice a Panna Marie.

Obklopují je andělé a ukazují nástroje, jimiž byl světec umučen, tedy meč, kopí, kolo, okovy a důtky. Malíř zachytil v klenbě presbytáře taky sv. Martina jako dalšího patrona kostela, jak stoupá k nebesům a provázejí ho andělé.

Restaurátoři Miroslav Křížek a Pavel Padevět se museli vypořádat s celou plochou stropu, s lešením se každý rok stěhovali o kus dál. Jen stavba lešení stála ročně kolem sta tisíc korun.

Kdo byl Felix Anton Scheffler?

Žil v letech 1701 až 1760.
Původem bavorský malíř tvořil hlavně v duchu baroka, později se přiblížil rokoku.
Pocházel z malířské rodiny, maloval jeho otec i dva bratři.
Učil se ve dvacátých letech 18. století u významného freskaře Cosmy Damiana Asama, během pobytu ve Stuttgartu spolupracoval s dvorním malířem J. Ch. Groothem.
Na doporučení mohučského kurfiřta nebo snad Asama dostal zakázky ve Slezsku, působil v Bavorsku, v Čechách pracoval často pro benediktinský řád.
Jeho fresky jsou k vidění v kostele sv. Václava v Broumově i v nedalekém polském příhraničí, například v cisterciáckém klášteře v Krzeszówě (česky Křesobor), cisterciáckém klášteře v Lubiążu, v univerzitní budově ve Vratislavi či klášteře františkánů v Kladsku, jeho fresky jsou také na zámcích v Náchodě a Jemništi.

Celková částka za restaurování dosáhla k 3,4 milionům korun. Velkou část na ni dalo ministerstvo kultury z programu záchrany architektonického dědictví, menšími částkami se podílela farnost, obec i místní sponzor.

Freskař putoval střední Evropou

Freskař Felix Anton Scheffler zanechal svůj otisk v mnoha barokních stavbách i ve zdejším regionu.

Narodil se 29. srpna 1701 a podle kunsthistoričky Marcely Vondráčkové zřejmě pocházel z dolnobavorského Mainburgu.

Po létech učení se přesunul z Bavorska do Slezska a spolu s bratrem se roku 1730 podílel na freskové výzdobě kostela sv. Petra a Pavla v Nise.

Pracoval taky na výzdobě Maxmiliánova mramorového sálu a již zničené kunstkomory na zámku Fürstenstein, což je dnešní Książ v nedalekém polském pohraničí.

Freskami opatřil taky refektář rozlehlého cisterciáckého kláštera Leubus, polsky Lubiąż. Klášter čeká teprve na opravu, naopak v celé nádheře je už klášter Krzeszów těsně za hranicí, kde Scheffler taky působil.

Kostel v Martínkovicích předcházel stavbám Dientzenhoferů

Kostelík v Martínkovicích platí za nejstarší v takzvané skupině broumovských kostelů. Vznikal v letech 1690 až 1692 zřejmě podle projektu italského stavitele Martina Allia, který do nového kostela včlenil původní věž.

Jedinečná freska tu mohla vzniknout i proto, že martínkovický kostel má cihlovou klenbu, podobná je už jen v Božanově. Na ostatních kostelích se víc šetřilo. Jejich tvůrci jsou architekti Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové.

Mezi historiky umění má venkovská skupina devíti kostelů renomé, jenže z velké části dosud chátrá.

Kostel potřebuje opravit interiér

Římskokatolická farnost v Broumově postupně kostely opravuje, i ten martínkovický by však využil další peníze na interiér.

Freskař tvořil pro benediktiny

Schefflerova první práce pro benediktiny z Břevnova a Broumova se datuje nejspíš k roku 1743, když pořídil nástropní malbu se starozákonním motivem v sakristii klášterního kostela sv. Vojtěcha v Broumově. Pro řád pak pracoval i v dalších letech.
V jediném roce 1748 vytvořil fresky nejen v Martínkovicích, ale taky v kostele sv. Václava v Broumově. Tam zachytil svatého Václava se zástupem českých i lokálních patronů a světců řádu benediktinů.
Studentka Masarykovy univerzity v Brně Julie Mádrová, která fresky z Broumovska porovnávala, mezi nimi našla řadu shod.

Po obvodu jsou otlučené omítky a ty je potřeba nahradit novými, takzvaně ztracenými, které vysají vlhkost a soli ve zdivu. Pak se osekají a nahradí konečnou omítkou a novou výmalbou.

"Je také potřeba opravit, vyčistit a doplnit oltáře, nahradit ukradené věci tím, co je v depozitářích a u čeho nehrozí obava z další ztráty," vypočítává architekt Slavík.

Chystají prohlídky s památkáři, festival i záchranu památek

Kněz slouží mši v martínkovickém kostele každou druhou neděli v měsíci od 8.30 hodin a taky na Boží hod vánoční a velikonoční. Kostely na Broumovsku by se však mohly lidem otevřít víc.

Farnost s památkáři připravuje možnost komentovaných prohlídek, s Poláky jedná o propojení poutních míst, chystá festival umění i letní pobyt mladých dobrovolníků.

Potřebujeme pomoc, jinak kostely nepřežijí, tvrdí farář

Farnost taky rozjela sbírku na záchranu kostelů a připravuje rozsáhlý projekt "Pro život kostelů Broumovska" na opravu kostelů v Heřmánkovicích, Ruprechticích, Vižňově, Šonově a Otovicích.

Benediktini přišli na Broumovsko před 800 lety, v tomto roce chtějí jubileum připomenout. Jenže od padesátých let se od sebe oddělily klášter a duchovní správa, takže kostely připadly královéhradeckému biskupství.

"Kostely tu zůstaly jako velké kulturní dědictví, ale farnost sama nedostane žádné majetky z restitucí. Nevyhnutelně potřebujeme pomoc kraje, podnikatelů i ministerstev," tvrdí farář Martin Lanži, který působí v Broumově posledních šest let.

Dřív bývalo v každé vsi tisíc až dva tisíce obyvatel, dnes je jich 400 a z toho jen dvě či čtyři rodiny katolíků. "Pokud se kostelům nepomůže, nebudou," říká mladý kněz (více čtěte zde).

Podle něj je velkou inspirací historie. "Po třicetileté válce bylo třeba opravit klášter. Když už měl zase peníze, věnoval je na stavbu venkovských kostelů, byl zaměstnavatelem místních lidí," říká Lanži.