Přes dvě stě hodin rozhovorů, tři sta dotazníků a rok a půl práce zabrala broumovská Kulturní koncepce, kterou zastupitelé schválili v červnu.
„Jsem absolutně nadšená, chtěla jsem vytvořit něco skvělého, co si můžeme dát na noční stolek. A to se, myslím, povedlo. Výsledný text je srozumitelný, čitelný. A to nejen pro Broumov. Má hodně inovací, které Broumov přesahují. Vytvořili jsme například nové kategorie skupin publika, abychom lidem co nejvíce vyšli vstříc,“ říká Anna Smékalová, která má v nadačním fondu Broumov – město kultury na starosti přípravu.
Autoři chtěli zjistit, pro jaké skupiny obyvatel Broumov nic nenabízí a jak to změnit. Třeba to, že příležitosti ke kulturnímu vyžití chybí pro otce s malými dětmi.
„Dotazníky jsme cílili na co nejširší publikum. Ptali jsme se lidí nejen s vyšším vzděláním, kteří na kulturu obecně chodí víc, ale také těch se základním či učňovským a taky ohrožených sociálním vyloučením. Taková je reálná skladba obyvatel,“ říká Smékalová.
Vodítko na deset let
Koncepce kultury se stane na dalších deset let vodítkem pro vedení města, kulturní instituce, pořadatele, podnikatele i umělce.
„Mám z toho radost. Už teď vidím přínos – kolik šikovných lidí se spojilo a jak jsme začali táhnout za jeden provaz,” poznamenává starosta Broumova Jaroslav Bitnar (Volba pro Broumov).
Dlouhodobý plán rozvoje města je jednou z podmínek kandidatury. Když Broumov nevyhraje ani nepostoupí do užšího výběru, vize zůstává.
„Nezajímali nás pouze ti, kdo se kulturních akcí účastní, ale ještě více lidé, kteří se nezapojují. Nejprve jsme si zmapovali terén a zjistili, že 60 až 70 procent místních je neaktivních, to znamená, že nenavštěvují žádné kulturní akce. Je velkou otázkou, proč tomu tak je a proč je to tak velké číslo. Nabízí jim město vůbec to, co je v životě zajímá?“ ptá se Smékalová.
Otázek je však mnohem víc. Dostatečné možnosti kulturního vyžití totiž podle průzkumu nemají ani skupiny ohrožené sociálním vyloučením.
„Proto už vznikl projekt OnStage, který skrze umění propojuje děti s různým sociálním a kulturním zázemím. Koncepce byla podmínkou naší kandidatury na Evropské hlavní město kultury 2028 a tohle jsou výsledky, které můžeme vidět už dnes,“ konstatuje Smékalová.
Není kam zajít na jídlo či posedět s přáteli
Jedním z hlavních problémů Broumova jsou podle nové studie prázdné obchody na náměstí.
„Po večerech a o víkendu není kam zajít se najíst, posedět s přáteli. Navrhujeme vznik skupiny obchodníků na náměstí,“ říká Smékalová.
Odborníci radí ze všech možných témat pro Broumov vybrat si jedno a na to se zaměřit. Podle nového dokumentu by to mohl být rozvoj udržitelného kulturního turismu.
„Ten respektuje návštěvníky i obyvatele města. Využívá jedinečný potenciál Broumovska, ale nebude ho vysávat. Bude pomalejší, zelenější a třeba sociálně zodpovědnější. Kromě toho zahrnuje nejen památky, ale také živou kulturu, tradice a gastronomii,“ líčí Smékalová.
Podle ní by Broumov potřeboval větší důraz na podporu společenské soudržnosti: „Pokud si neuvědomíme, že společnost je silná tak, jak silní jsou ti nejslabší, nemůžeme se plnohodnotně rozvíjet.“
Návštěvnost Broumova se i kvůli ruské agresi a zdražování nevrátila na předcovidová čísla. V plánu není organizovat velké množství akcí, ale spíš se zaměřit na kvalitu, na kultivační charakter a společenský dopad.
Broumov se pouští do soutěže o titul Evropského hlavního města kultury roku 2028 jako historicky vůbec nejmenší. Soupeřem mu budou Brno, Liberec a České Budějovice. Soutěž vyhlášená Evropskou komisí cílí na rozvoj města i širšího regionu. Díky rozvoji kultury by mohly přibýt pracovní příležitosti a bohatá nabídka by měla být důvodem pro návrat mladých.
„Soutěž je dobře nastavena a město má potenciál, hloubku, genia loci a hlavně lidi. Mám respekt k Broumovu, že se do projektu pustil, chce to velkou odvahu,“ řekla před časem MF DNES koordinátorka broumovské kandidatury Marie Silondi.
