Když byla radnice plná nadšení z fungování premiérového tubusu, který stál u hotelu Černigov, jako by tahala z klobouku lokality vhodné pro další věže. Hradečtí byli ujišťováni, že město pracuje na stavbách u vědecké knihovny, u zimního stadionu, u koupaliště Flošna, u Aldisu nebo ve fakultní nemocnici.
Nic z toho se nepodařilo. Z dlouhého seznamu zůstala aktuální pouze jediná lokalita, kde by moderní úschovna kol našla uplatnění. O společný tubus by se mohlo dělit koupaliště Flošna s novou multifunkční arénou.
Ještě předtím však s největší pravděpodobností začne věž stavět Správa železnic (SŽ) u příležitosti obrovské modernizace železničního uzlu Hradec Králové za 2,5 miliardy korun.
„Dvě cyklověže navrhujeme do prostoru za Českou poštou u jižního průčelí výpravní budovy, kde bude i rezerva pro umístění případné třetí věže. Další by pak mohla být ve Sladkovského ulici,“ přiblížil mluvčí SŽ Jan Nevola.
Hradec zatím jen uvažuje
Kancelář náměstka primátorky pro oblast investic převzal po volbách sám zapálený cyklista Lukáš Řádek (TOP 09), ale v programovém prohlášení koalice je o budování chytrých cykloparkovišť jen velmi neurčitá zmínka, že vedení města chce budovat klíčové cyklostezky včetně další cykloinfrastruktury.
„Nerad bych se vracel k politice, která byla známá taháním různých projektů jako z klobouku. Při stavbě cyklověží musí být systém, racionalita, propojenost s jinými druhy dopravy i provázanost s dotačními tituly,“ upozornil Řádek, který podporuje stavbu věží u železniční budovy. Další, které by už byly ve finanční režii města a dotací, jsou podle něj „ve stadiu úvah“.
Hradec měl první cyklověž v Evropě, nyní nechce provozovat ani jednu |
Pozitivní zprávou pro Hradec je, že po hubenějších letech se opět rýsuje docela slibná šance na příspěvek státu, který by mohl činit až 85 procent nákladů.
„Zatím ve vedení města není shoda, kolik bychom jich mohli udělat. Projekt je to sice pozitivní, ale jen tehdy, pokud najdeme vhodnou lokalitu. Ideální je v místech, kde dochází k častým přestupům. Není to opatření, které by mělo podporovat především městskou cyklistiku nizozemského nebo německého typu, a podle mě nedává smysl, aby po městě bylo rozeseto deset věží, což by ani nebylo rentabilní. Nemáme jasný klíč, ale k němu bychom měli dospět, až se nám podaří lokalizaci propojit s dotačním titulem, který je k dispozici a má dané podmínky,“ uvedl náměstek.
„Finančně minus, marketingově plus“
Průkopnická cyklověž pohlídala přes 140 tisíc bicyklů a zmizela z Riegrova náměstí v roce 2019 kvůli demolici hotelu Černigov, k níž stále nedošlo. Druhou cyklověž, která stála u obchodního centra Futurum na Moravském Předměstí, mohlo město odkoupit za pět milionů korun, ale zastupitelstvo návrh odmítlo. Přestože ročně pohlídala přes osm a půl tisíce kol, byla demontována.
„Věž u Černigova byl prototyp a zůstaly z ní jen kamerové a počítačové systémy. Ta od Futura už byla nové koncepce, do jednoho šroubku jsme ji demontovali a teď stojí v naší vývojové hale a podílí se na vývoji třetího typu, který bude mít místo skel fotovoltaické panely, systém s bezhotovostní platbou a také možnost rezervace,“ řekl Rudolf Bernart, jednatel firmy Systematica, která dosud v Česku a Slovensku postavila 22 věží. Nestojí jen ty hradecké.
Průkopnická cyklověž po šesti letech od hradeckého nádraží zmizí |
Věž u Černigova se svého času stala cílem politických delegací, které chtěly unikát vidět a vyzkoušet. Bernart nezastírá, že jeho firma kvůli nucené demontáži přišla o zisk, ale přesto převažují plusy:
„Tím, že nás v tom Hradec nechal, nás stálo nemalé peníze. Na druhou stranu to projekt postrčilo dopředu a Hradec posloužil jako místo a ukázka, jak služba funguje a jak je užívaná. Finančně to sice byla prohra, ale marketingově jednoznačné plus. Mrzí mě likvidace věže u Futura. Ročně tu zaparkovalo až k deseti tisíc lidí a další cyklisté si postupně začali zvykat. Vím dokonce o zaměstnancích fakultní nemocnice, kteří dojížděli do Hradce na elektrokolech a raději je nechávali u Futura, než by je parkovali v kleci v nemocnici.“
Věž pro arénu i koupaliště
Podle Bernarta mnoho cyklistů dává přednost bezpečí svých bicyklů a raději půjdou kousek pěšky, než by měli obavy o volně zaparkovaná kola. Také proto by dávala smysl například cyklověž v lokalitě Aldis, kde s ní v územní studii veřejných prostranství počítá i architekt Pavel Zadrobílek.
Nejblíž realizaci jsou však dva tubusy u nádraží, další na řadě by nejspíš byla společná věž pro návštěvníky koupaliště Flošna a stadionu.
„Nejreálnější obrysy má stavba jedné nebo dvou věží u stadionu. Uvažujeme, že by se tady klidně dvě cyklověže nabízely. Spousta lidí přestala jezdit na Flošnu, protože jim tu ukradli kolo. Bylo by to řešení nejen pro ně, ale i pro fotbalové fanoušky. Pokud lidem nabídneme bezpečné uložení kol, část z nich přesedne z aut na bicykl,“ míní náměstek primátorky pro dopravu Miroslav Hloušek (ODS).
Unikátní parkovací dům pro kola v Hradci Králové (18. února 2013)
18. února 2013 |
