Obyvatelé a návštěvníci třicetitisícového města mohou od čtvrtka zaparkovat kolo v moderní úschovně. Dvanáct metrů vysoká kolárna s půdorysem o průměru osm metrů funguje nepřetržitě jako bezobslužný automatický systém.
Stavba cyklověže za téměř 13 milionů korun začala na jaře. Město ji umístilo vedle autobusového nádraží, jen kousek od vlakové stanice a také od pěší zóny vedoucí na historické Krakonošovo náměstí. Kolem věže navíc vede cyklostezka spojující největší trutnovské sídliště Zelená Louka s centrem města.
Do cyklověže se vejde 102 kol pro dospělé včetně elektrokol a 16 dětských. Cyklisté uvnitř proskleného objektu mohou nechat veškeré příslušenství i tašku s nákupem. Kola jsou v úschovně pojištěna proti poškození a krádeži.
„Každý rok budujeme v Trutnově stovky metrů cyklostezek, chceme, aby lidé jezdili na kole a používali alternativní dopravu. Velkým trendem dnes jsou elektrokola. Nyní máme místo, kde lidé mohou kola bezpečně zaparkovat a jít si nakoupit, vyřídit pochůzky na úřadech, případně cestovat dál vlakem nebo autobusem,“ řekl starosta Ivan Adamec (ODS).
Že by o úschovu kol v bezobslužném zařízení nebyl zájem, nemá obavy. „Vzpomínám si na dobu, kdy jsme stavěli parkoviště U Studny. Ze začátku tam bylo aut skutečně méně, dnes je tam někdy problém najít volné místo. Myslím si, že s cyklověží to bude podobné a ukazují to i zkušenosti z jiných měst. Pro řadu lidí bude uschování kol možná bezpečnější, než když si ho dají do sklepa jejich domu,“ dodal starosta.
Cyklověž má tvar dvanáctistěnu, tvoří ji ocelová konstrukce opláštěná sklem, uvnitř je technologie s výtahem a zakladačovým systémem. Vedle objektu se nachází servisní stojan s pumpou a montážní sadou pro dotažení šroubů nebo výměnu duše.
Město na stavbu bike tower získalo dotaci z Evropské unie, která zaplatila devadesát procent z téměř třináctimilionového rozpočtu. Podle Ivana Adamce si zařízení, přestože denní poplatek je pouze pětikoruna, při zaplnění většiny kapacity na provoz samo vydělá.
„Po skončení doby udržitelnosti projektu, tedy po pěti letech, budeme moci na cyklověž umístit reklamy. Předpokládám, že podíl, který město do projektu investovalo, se nám potom vrátí za tři až čtyři roky,“ poznamenal starosta.
Stavbu kolárny od začátku kritizovali někteří opoziční zastupitelé. Podle nich mělo město namísto toho z evropské dotace vybudovat přestupní terminál na autobusovém nádraží. Jejich výtky přetrvávají, i když dnes už proti projektu nevystupují tak ostře.
„Město nemá rozhodnuto, kde bude realizovat cyklistickou infrastrukturu, navíc i cyklostezka, která vede z Horního Starého Města do centra Trutnova, nesplňuje v mnoha místech parametry cyklostezky. Bylo by lepší budovat systém odspoda, a ne stavět rovnou střechu. Pokud se ale zlepší komfort pro cyklisty a cyklověž bude motivovat veřejnost k jízdě na kole místo auta, tak budeme spokojeni,“ uvedl opoziční zastupitel Petr Sobotka (Žít v Trutnově).
Nová skupina cyklistů chce mít možnost zaparkovat v cíli
Cyklověže s několika úložnými úrovněmi zažívají v poslední době velký rozmach. První vznikla v Hradci Králové, ale rok už nefunguje. Město se dostalo do sporu s investorem, poté zvažovalo její přemístění, na odkoupení nakonec nedojde. Další jsou v Pardubicích i v menších městech, jako jsou Čelákovice, Lysá nad Labem, Kolín nebo Poděbrady.
Bike tower vzniká také v Jaroměři, kde se stane součástí nového autobusového nádraží. Pardubická společnost Systematica, která kolárny staví, jich v České republice vybudovala už čtrnáct a nyní míří na Slovensko. Začíná ji budovat v Trnavě, dvě letos vzniknou také v Bratislavě.
Podle jednatele firmy Rudolfa Bernarta se bezobslužný systém v českých městech stará o zhruba 18 tisíc kol měsíčně. Zvýšený zájem o toto zařízení souvisí s rozvojem elektrokol, jejichž pořizovací cena je často mnohem vyšší než u běžných bicyklů.
„Vždy bylo zvykem, že na vlakových nádražích jakéhokoli města se nacházely bezpečné úschovny pro kola. Věřím, že tímto projektem se tato služba zase vrací. Není to tak, že lidé vezmou kola z běžných stojanů a přesunou je do cyklověže. Podle našich zkušeností cyklověže přitáhnou novou skupinu cyklistů, která potřebuje k tomu, aby na kole vůbec vyjela, bezpečné úložiště na konci cesty,“ sdělil Bernart.
