Na vině byla především složitá struktura, která v turbulentní covidové době neumožňovala zapsanému spolku pružně reagovat. Kraj jej proto změnil na příspěvkovou organizaci.
Chce tak mít nad fungováním centrály větší kontrolu. Organizačně se nic nemění a personální obsazení i náplň činnosti zůstává. Centrálou se zabývali krajští zastupitelé v pondělí.
„Spolek měl 17 zakládajících členů, čtyřkomorové uspořádání a bylo to velmi složité, než se dalo něco rozhodnout. Nejprve musely zasednout komory, správní rada, pak to schvalovala členská schůze, která musela být svolána 30 dnů dopředu. Bylo to trochu omezené,“ uvedla náměstkyně hejtmana pro kulturu a cestovní ruch Martina Berdychová (Východočeši), která agendu převzala po svém bývalém kolegovi Pavlu Hečkovi (ČSSD).
Ten před dvěma lety krajskou destinační společnost po dlouhých diskusích prosadil, aby koordinovala činnost sedmi oblastních destinačních společností a pomáhala propagovat kraj v ostatních regionech a s agenturou Czech Tourism i v zahraničí.
Provoz centrály stál ročně 10 milionů
Hlavním argumentem byly před dvěma lety peníze. Kraj si sliboval, že na provoz centrály budou přispívat i samosprávy, a především, že dosáhne na státní dotace. Jenže to příliš nevyšlo.
„Víceméně to asi z 92 procent celé financoval kraj. Ročně to bylo 10 milionů,“ řekla Berdychová.
Obdobnou částkou před lety argumentoval Hečko, když se snažil zastupitele přesvědčit, že kraj na organizaci převede peníze, které do té doby utratil jeho odbor cestovního ruchu. Ten tehdy hospodařil s rozpočtem 13 milionů korun, z toho tři miliony šly přímo destinačním společnostem. Po vzniku centrály odbor na kraji na čas zcela zanikl, vrátil se až v loňském roce s jediným úředníkem.
„Při zakládání spolku jsme dlouhodobě diskutovali o nákladech a bylo nám řečeno, že lidé a de facto i peníze na něj přejdou z kraje. Když se podíváme na rozpočet, tak to neodpovídá tomu, na čem jsme se tehdy domlouvali,“ kritizoval zastupitel Zdeněk Praus (ANO).
Pod centrálu spadl Kuks
Strukturu organizace cestovního ruchu v kraji komplikuje ještě jedna krajská organizace – Revitalizace Kuks. Tu původně kraj založil s obcí Kuks kvůli podpoře návštěvnosti po nákladné rekonstrukci barokního areálu. Jenže kromě provozu infocentra a ubytování si společnost časem přibrala také celokrajské projekty a dotace od kraje časem narostly až na čtyři miliony.
„Posílaly se tam velké peníze. Destinační managementy dostávají příspěvek 400 tisíc korun a na Kuks šly miliony. Tento přístup nelze dál podporovat a musí se s tím něco udělat,“ řekl na pondělním zasedání zastupitelstva koaliční zastupitel Milan Brandejs (STAN).
Zastupitelé odsouhlasili zánik Revitalizace Kuks. Její agendu už na konci loňského roku převzala právě obrozená krajská destinačka. Fakticky se tak narovnává jejich vztah. Na Kuksu totiž odváděli část práce, kterou by logicky měla dělat centrála cestovního ruchu. Tomu bude odpovídat i rozpočet. Ten by měl narůst na 14 milionů.
„V Revitalizaci Kuks pracovali projektoví manažeři, kteří pracovali pro celý region. Protože hlavním vlastníkem byl Královéhradecký kraj, dělala společnost projekty, které byly celoregionální, a vize byla taková, že v této činnosti bude pokračovat. Kraj nechtěl financovat další společnost, když tím nosným hybatelem bude centrála cestovního ruchu,“ vysvětlil důvod zániku organizace starosta Kuksu Jiří Beran (nestr.).
Kraj a Kuks si vypořádají majetek
Služby turistům na Kuksu změna neohrozí, zatím je bude provozovat celokrajská organizace. To však nemusí být konečná verze. Kraj se zatím s obcí nedohodl na vypořádání vlastníků. Kuks má šestinový podíl, který představují hlavně dvě ze tří budov. Právě nejasnosti ohledně majetku vrhají na transakci stíny.
„Rozhodnutí přichází příliš brzy. Správní rada neměla takto spěchat. Mělo to být dojednáno a posléze po dořešení majetkoprávních záležitostí, které budou velmi složité, se mělo rozhodnout,“ kritizoval načasování bývalý hejtman Jiří Štěpán (ČSSD).
Kraj už má ekonomicko-právní posudek, jak s majetkem naložit. Nyní ho předloží zastupitelům na Kuksu. Ti by rádi své budovy získali zpět a nevyhýbají se ani možnosti, že by infocentrum dál provozovala obec. „Jsme ale na začátku jednání. Nemáme nyní žádné rezolutní stanovisko,“ řekl starosta.
Krajská centrála cestovního ruchu by měla pomáhat lokálním destinačním společnostem a propojit jejich aktivity. Hlavním smyslem podle kraje je nasměrovat turisty i do míst, která nepatří k nejvyhledávanějším cílům. Zároveň chce sjednotit zájmy podnikatelů, obcí i místních akčních skupin.
„Je to hodně roztříštěné. Samozřejmě jde o byznys, ale důležitá je propagace, abychom jejich nabídku podpořili,“ uvedla Martina Berdychová.
