„Chceme si to nejprve vyzkoušet na menší části. Stavební práce provedou horolezci v srpnu, zkusíme i barevný nátěr a pak se definitivně rozhodneme,“ prohlásila Klára Sovová z firmy AEZZ, která pro kyperského majitele Labskou boudu provozuje.
Beton je vlivem extrémních klimatických podmínek narušený a kdyby byl ponechán osudu, mohlo by to mít vliv na statiku stavby.
Původně byly ve hře různé varianty způsobu opláštění: jednak celodřevěné obložení, jednak kombinace dřeva a přírodního koberce z mechů a lišejníků, jež by pokrývaly postranní plochy hotelu. Teď to ale vypadá, že ani jeden z těchto návrhů neprojde.
„Opláštění budovy musíme opravit. Chceme boudu zaizolovat a navrch dát něco, co bude praktické a zachová to její ráz. Proto zvažujeme nejnovější technologii obložení speciálními betonovými deskami,“ pokračovala Sovová. Podle ní na opravu fasády a zateplení nebude stačit původně plánovaných 15 milionů korun.
Labská boudaDevítipatrový objekt vznikl na hřebenech v roce 1975 a nahradil dřevěné stavení z konce 19. století, které v roce 1965 shořelo. Po sametové revoluci Labská bouda přišla o přísun rekreantů ROH a byla několik let zavřená. Od 90.let byla ve vlastnictví několika majitelů a na Silvestra 2004 se znovu otevřela veřejnosti. |
Rekonstrukce objektu začala před více než dvěma lety opravou pokojů, rozvodů vody a topení. Od loňského podzimu prochází zásadní změnou také technologie vytápění. Místo ekologicky rizikovými topnými oleji se bude na Labské nově vytápět dřevem a uhlím, k tomu je třeba vyměnit kotle (více čtěte zde).
Labská památkou? Zatím ne
„Loni před zimou jsme zkusmo nainstalovali první kotel a teď pracujeme na posledním. Příští zimu by vytápění měla zcela zajišťovat už nová kotelna. Tento projekt se blíží dvěma milionům korun,“ uvedla Sovová.
Změnu způsobu vytápění vítá i Správa KRNAP, při dovozu lehkých topných olejů do nejpřísněji chráněné zóny parku totiž při nehodě cisterny hrozila ekologická katastrofa. Letos čeká boudu i modernizace čističky odpadních vod.
Podle památkářů z jaroměřské pobočky Národního památkového ústavu je železobetonový monolit ze skupiny horských hotelů postavených ve druhé polovině 20. století ve východních Krkonoších unikátní a z hlediska památkové ochrany zasluhuje pozornost. Proto také rekonstrukci sledují, přestože v posledních měsících v boji o zařazení boudy mezi památky polevili.
„Pouze sledujeme, co se s budovou děje. Památkové hodnoty tam stále vidíme, ale také vnímáme, že dostat podobné stavby mezi památky není jednoduchá záležitost. Přitom stavbě momentálně nehrozí žádné zásadní poškození, či dokonce zánik. Nechceme, aby Labská bouda byla prohlášena kulturní památkou za každou cenu,“ uvedl památkář Jiří Balský.
