Devítipatrový hotel nad Špindlerovým Mlýnem se promění k nepoznání.
Krkonošská Labská bouda by se už brzy mohla zbavit hanlivé přezdívky "betonové monstrum", protože ji čeká zateplení a pokryje ji dřevěné obložení či zelená fasáda porostlá mechy a lišejníky (více čtěte zde).
Labskou boudu pokryje dřevěný obklad, možná i v kombinaci s mechy a lišejníky.
Už letos v létě bouda změní i způsob vytápění, které dlouho kritizovali ochránci přírody kvůli vysokému ekologickému riziku v první zóně národního parku. Obávali se totiž možné havárie, když majitelé dlouhá léta vozili na hřebeny Krkonoš zásoby topného oleje.
Labská bouda v Krkonoších* Devítipatrový krkonošský hotel v nadmořské výšce 1 340 metrů navrhl architekt Zdeněk Říhák pro 120 hostů. Stavba z roku 1975 se jmenuje stejně jako hostinec z poloviny 19. století, který později hrabě Jan Harrach přestavěl. Hostinec roku 1965 vyhořel. * Po roce 1989 byl hotel několik let zavřený, při privatizaci státních Interhotelů Krkonoše ho získala v roce 1996 dopravní firma Pumr & Ryba z Lázní Bělohradu. O dva roky později začala objekt rekonstruovat, v roce 2004 ji otevřela veřejnosti. V roce 2012 objekt koupila firma Salvario Holdings Limited sídlící na Kypru a provozuje ho společnost AEZZ, která vlastní Luční boudu. |
"Do budoucna jsme zvolili dřevospalující kotle. Už máme stavební povolení, ale přestavbu provedeme až v létě, teď to není možné," uvádí Klára Sovová, předsedkyně představenstva firmy AEZZ, která Labskou boudu provozuje pro kyperského majitele. Kromě toho také vlastní a provozuje Luční boudu.
Správa Krkonošského národního parku změnu způsobu vytápění kvituje s povděkem: "To je pro nás v zásadě pozitivní informace. Jednali s námi o záměru a my jej podporujeme. Cokoliv, co odstraní lehké topné oleje a s tím spojené riziko v první zóně KRNAP, je krok správným směrem," uvedl mluvčí národního parku Radek Drahný. Dodal, že provozovatelé ještě musí předložit žádost, kterou ochránci posoudí.
"Už máme nové vnitřní rozvody tepla a protože netopíme v dolních patrech, je tam teď dostatečné teplo. Čím jsou kotle modernější, tím větší mají účinnost a provoz je samozřejmě levnější. Ale hlavně si od toho slibujeme lepší tepelný komfort pro naše hosty, chceme jim zajistit klasické hotelové služby, tudíž i dostatek tepla a teplé vody. Teplo ze dřeva je navíc příjemnější, proto také v restauraci topíme v krbu," vysvětluje Sovová.
Zásoby chtějí nakupovat přímo od národního parku, první várka pořezaného dříví už u Labské boudy vysychá.
Na kolik investice majitele a provozovatele vyjde, nechce Sovová zatím prozrazovat.
"Jsou to miliony korun, ale zatím čekáme na to, až ministerstvo životního prostředí vyhlásí nový dotační program, kterého se chceme zúčastnit," řekla.
Mohou přespat i turisté se spacákem a karimatkou
Kyperská firma Salvario Holdings Limited se stala stoprocentním akcionářem společnosti Labská v roce 2012 a s provozovateli v posledních letech do hotelu investovala nemalé peníze. Opravený je bufet, vzniklo venkovní občerstvení a zrekonstruované jsou pokoje, a tak nyní nabízí čtyři typy ubytování.
Kromě ekonomické třídy se lze od loňského července ubytovat v hotelových pokojích, kde je kromě sociálního zařízení také smart televize. Návštěvníky čeká i turistická třída, kde jsou palandy a sociální zařízení společné na patře. Místo se najde i pro ty nejméně náročné, kteří si mohou v pokojích vybavených pouze kobercem rozbalit vlastní karimatku a spacák.
Do budoucna majitelé plánují kromě zateplení a nové fasády i rekonstrukci restaurace, které se má vrátit původní tvář s velkoformátovými okny a výhledem do krajiny.
"Chceme letos vybudovat také saunu, protože máme zkušenost, že je hodně žádaná," dodává k plánům Sovová.
Přitom ještě před nedávnem horskému hotelu v nadmořské výšce 1 340 metrů nad mořem hrozil zánik. Správci parku s ministerstvem životního prostředí čtyři roky usilovali o jeho koupi a demolici (více čtěte zde). Až v srpnu 2011 od úmyslu ustoupili, když stát rozhodl, že do ní částku 90 milionů korun neinvestuje.