Byla nadprůměrně vysoká, měla zkažené zuby a byla pohřbena s překříženýma rukama i nohama. Další podrobnosti k unikátnímu nálezu ženské kostry budou archeologové teprve hledat. Chtějí se dopátrat i toho, kde se narodila a jak žila.
Nález zarazil archeologa Radka Nováka z Regionálního muzea v Jičíně. Zvláštní totiž byl způsob pohřbení.
„Tělo leželo v hrobu obráceně, než tehdy bylo zvykem, tedy hlavou k jihu. Podobných nálezů bylo asi jen v pěti procentech dosud objevených pohřbů. K tomu měla překřížené horní končetiny v oblasti pánve a překřížené dolní končetiny v oblasti kotníků, což je také výrazná anomálie,“ říká Radek Novák.
Pozornost většiny archeologů si malé město Kopidlno zasloužilo zkraje srpna. Jičínský region se již jedním podobným nálezem pyšní.
„Po druhé světové válce je to teprve druhý nález tohoto typu. První byl v roce 1968 v nedaleké obci Bystřice, kde se našel hrob keltského bojovníka. Ten měl u sebe charakteristickou pohřební výbavu: meč, kopí a další pozůstatky výstroje. Bohužel však nebyl moc dobře zdokumentovaný. Nebyly takové možnosti jako dnes,“ podotýká archeolog.
Keltská žena, která byla pohřbena zhruba ve čtyřiceticentimetrové hloubce, u sebe měla pouze bronzové náramky, což je podle Nováka pozoruhodné. „Neměla u sebe šatní spony, jen kruhové náramky. Správně by měla mít minimálně jednu bronzovou nebo železnou sponu,“ míní.
Kostra však jeví patologické jevy, na které budou antropologové a další experti hledat odpovědi.
Prvotní ohledání naznačuje, že kopidlenská Keltka zemřela mladá, přibližný její věk archeologové odhadují mezi 19 a 23 lety. Průměrný věk dožití byl podle Nováka 30 až 40 let, avšak zároveň upozorňuje, že průměr snižuje dětská úmrtnost, která byla velice vysoká.
Záhadou zůstává i příčina úmrtí nalezené ženy. „Na týlní kosti je patrné výrazné vyklenutí, což může naznačovat nádorové onemocnění nebo otok mozku po nějakém úrazu. S anomálií musela nějakou dobu žít, protože lebka na to reagovala a změnila tvar. Deformace je skutečně tak výrazná, že si toho povšimne i pozorný laik,“ popisuje archeolog.
O kostru bude zájem, poputuje napřed k antropologovi
Další zvláštností jsou podle něj zkažené zuby: „Chyběly jí obě první stoličky ve spodní čelisti, o které přišla v době života. Okolní zuby už na to totiž reagovaly a snažily se místo vyplnit. Pak je tam určitě jeden zub výrazně zkažený. To je u Keltů opravdu výjimečné. Oni měli obvykle velmi zdravé zuby.“
Zarážející je i výška ženy. Podle odhadu archeologů měřila 162 centimetrů, tedy nad průměr.
„U žen je průměr 150 až 160 centimetrů. Svědčí to o tom, že mohla mít lepší potravu než zbytek populace. Tomu by nasvědčovaly i zkažené zuby, ale to už jsou jen pracovní hypotézy. Víc nám napoví až další zkoumání,“ pokračuje Novák.
Teď keltskou ženu čeká cestování. Z jičínského muzea pojede nejdříve do Prahy.
„Tam ji bude studovat specializovaný antropolog. Až provede prvotní analýzy, tedy určení pohlaví a věku dožití a patologii, pak se s ním poradíme o dalším postupu a analýzách. Ty už budou prováděny na vzorcích tkání v různých laboratořích po celém světě. To je otázka několika měsíců,“ míní.
Archeologové se budou snažit získat také poznatky o stravě nebo místě narození. Až budou všechny výsledky, kostra zamíří zřejmě zpět do Jičína. „Pokusíme se ji zařadit do naší připravované stálé expozice muzea. Jsem si ale jistý, že by si ji rádi nechali i v antropologickém oddělení Národního muzea,“ dodává.
