Nejstarší dějiny trutnovského regionu se takřka otřásají v základech. Objevy částí nástrojů dokazují, že Trutnovskem procházeli lovci sledující zvěř. Ještě donedávna přitom byly pravěké nálezy v pohraničí spíše ojedinělé.
Lepšímu poznání historie napomáhá stavební rozmach a s ním spojený rostoucí počet archeologických průzkumů i amatérští hledači kovů.
Pravěcí lidé se usazovali hlavně v úrodných nížinách. Trutnovsko s členitým terénem, vysokou nadmořskou výškou a drsnějším klimatem pro ně nebylo příliš atraktivní, z toho důvodu v podhůří prakticky chybějí důkazy o trvalém osídlení v nejstarších dobách.
Kromě dílčích archeologických výzkumů v 70. a 80. letech ani vědci nevěnovali této éře příliš velkou pozornost. Nálezy z poslední doby však dokazují, že Podkrkonoší se lidé v pravěku rozhodně nevyhýbali.
„Jsou to pro nás opravdu velké objevy, v tak velké míře jsme pravěké nálezy neočekávali,“ přiznává ředitel trutnovského Muzea Podkrkonoší Vlastimil Málek.
Objevují se předměty z několika historických ér včetně nejstaršího období lidských dějin, paleolitu neboli starší doby kamenné. Z této doby pochází soubor štípaných nástrojů z jaspisu z Dolní Olešnice, které se povedlo najít v místech, kde před několika lety skončila těžba českých granátů.
„Je to industrie spojovaná s neandrtálci, tedy s dobou 40 tisíc let před naším letopočtem. Tento nález je unikátní tím, že jde o doklad nejstaršího osídlení na Trutnovsku,“ říká archeolog trutnovského muzea Ondřej Tůma.
Instituce ve sbírce eviduje také celou řadu jen o něco mladších nálezů. Mezi nejvýznamnější lokalitu nálezů patří Chotěvice u Hostinného, doloženo je zde dokonce více kultur z různých období.
„Máme odsud poměrně bohatou kolekci štípané industrie z pozdního paleolitu, kamenné šipky, které by mohly pocházet z období staršího bronzu spojeného s únětickou kulturou zhruba tři tisíce let před naším letopočtem,“ říká archeolog.
„Ze stejné lokality pochází část broušeného nástroje a fragment pravěké keramiky zdobený prstovanou plastickou lištou, která je charakteristická především pro starší dobu železnou, což je 800 až 400 let před naším letopočtem,“ jmenuje archeolog, co všechno v katastru Chotěvic našli spolupracovníci trutnovského muzea při povrchových průzkumech.
Štípané artefakty podle Tůmy svědčí o migraci pravěkého obyvatelstva v závislosti na tahu zvěře: „Většinou se tyto předměty nacházejí na vyvýšených místech, nad soutokem vodních toků. Souvisí to s pohybem zvěře, kterou loveckosběračské komunity sledovaly.“
Kovové předměty možná sloužily jako obětiny
Bohaté na nálezy je také Královédvorsko. Podobně pestrým ložiskem předmětů z různých období jako Chotěvice je Choustníkovo Hradiště. Z okolí Dubence pocházejí dva soubory keramiky z mladší doby kamenné.
Četnější nálezy z několika oblastí odborníci registrují z doby bronzové. Na aktuální archeologické výstavě v Muzeu Podkrkonoší je k vidění například celá typologická škála seker.
„Zajímavé je, že se vyskytují bronzové předměty, ale zatím nemáme doklad stabilního osídlení ani z míst nálezů předmětů,“ poznamenává Ondřej Tůma. Pozvolna se začínají objevovat také předměty z přelomu letopočtu, do muzejní sbírky nedávno přibyla bronzová spona a úplnou novinkou je římská mince císaře Vespasiana.
Interpretace kovových předmětů je složitější. „Nevíme, proč byly uložené do země a jestli nejde o ztráty. Vzhledem k jejich počtu je to ale málo pravděpodobné. U některých předmětů můžeme předpokládat i to, že jsou votivními dary, něčím na způsob obětin, například za průchod nebezpečným územím,“ tvrdí archeolog.
Detektoráři jsou na hraně zákona, občas přinesou nálezy
Bronzové artefakty podle něj mohou svědčit i o dávném vyhledávání měděných rud a dalších surovinových zdrojů.
S pravěkými nálezy se takřka roztrhl pytel okolo roku 2010. K lepšímu poznání dávné historie paradoxně pomáhají novodobí hledači kovů a cenných předmětů s detektory, přestože jejich koníček je na hraně zákona.
„Existuje velké množství lidí, kteří v terénu pátrají na vlastní pěst a občas nám přinesou zajímavé nálezy. Dalším důvodem je stavební boom posledních let, díky tomu roste počet archeologických průzkumů. Mnohdy se jedná o velké plochy,“ podotýká Vlastimil Málek.
Trutnovské muzeum navíc v roce 2011 znovu získalo oprávnění k provádění archeologických průzkumů a od té doby se této činnosti systematicky věnuje. S velkými nadějemi odborníci vyhlížejí stavbu dálnice D11, která povede z Jaroměře přes Trutnov až k hranicím s Polskem. Archeologický průzkum, který bude předcházet, může přinést velké množství informací o nejstarších dějinách podhorského regionu.
Běžec v únoru objevil na Jičínsku poklad středověkých mincí, pražských grošů:
11. dubna 2019 |
