Archeologové na D11 končí největší výzkum, vykopali hroby i opevnění

  9:49aktualizováno  9:49
U Hradce Králové končí po dvanácti měsících největší terénní archeologický průzkum v historii České republiky. Archeologové zkoumali trasu budoucí dálnice D11 na 15 úsecích v délce 25 kilometrů. Zažili tři vichřice, za mrazů museli používat cepíny. Hodnocení nálezů teď zabere dva roky.

Archeologové našli pod budoucí dálnicí D11 mezi Hradcem Králové a Jaroměří tisíce předmětů. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Podle Radomíra Tichého, vedoucího katedry archeologie na hradecké univerzitě, patří mezi nejzajímavější nálezy především lokality z období mladší doby kamenné.

„Dále je významný objev hrobů, nebo dokonce pohřebišť z eneolitu (pozdní doba kamenná). Nebo sídliště a pohřebiště ze starší doby bronzové,“ uvádí Tichý.

Budoucí dálnice ukrývala také pozůstatky polních opevnění armád z 18. století či z pruskorakouské války roku 1866, zajímavostí jsou rovněž zaniklé zpevněné cesty se stopami kol.

„Za zajímavé jsou považovány artefakty upomínající umění. I takové keramické zlomky na D11 byly nalezeny. Pohledem archeologa je ale důležitější celkové vyhodnocení nálezů, které odpoví na otázky, které v tuto chvíli mohou být hypotézami,“ pokračuje.

Fotogalerie

Na každém úseku pracovalo 30 až 50 pracovníků, kteří byli rozděleni podle četnosti nálezů. Každý tým se skládal ze dvou archeologů, 15 techniků, zbytek tvořili dělníci. Po celé budoucí ploše dálnice se stavěly velké bílé stany, jež sloužily ke zkoumání objektů nebo jako sklad nalezených artefaktů.

„Už v počátku průzkumu bylo jasné, že by se v tomto území mohla najít celá řada historických cenností, protože Královéhradecko patřilo k velmi urbanizovaným oblastem již od středověku. Mezi královskými městy Hradcem Králové, Jaroměří a Dvorem Králové existovaly spojnice,“ sdělila mluvčí Navimedia Jana Kittová.

Využili geofyzikální měření

V terénu u Hradce byl použit i přístroj, který podobně jako sken dokáže určit pravděpodobnou četnost budoucích nálezů v zemi.

„Vzhledem připomíná starou obracečku na seno. Je na velkých kolech a na dřevěném oji, aby se nepřenášelo magnetické vlnění od zdroje pohybu. Zařízení umí zaznamenat jednotlivé anomálie v zemi, například překop, střep nebo kus železa, a přiřadí jim GPS bod. Na mapě se pak ukáží tisíce bodů,“ popsal ho Milan Švábl z firmy Sovis a připomněl, že shoda přístroje a skutečnosti je 60procentní.

Archeologové našli například u Předměřic kulovitou stavbu – rondel. Limitem ale byl zábor půdy k dálnici, takže celou stavbu nešlo odhalit. Také do hloubky se nekopalo hlouběji, než jsou například základy budovy nebo mostu, aby se nález nedestabilizoval.

Nalezeny byly základy domů dlouhých od 10 do 50 metrů, jejichž dřevěné konstrukce bývaly vyplněné hlínou. Střepy objevené keramiky odkazují ke kultuře lidu s vypíchanou keramikou, který sem přišel z Karpatské kotliny před 7,5 tisíci lety.

K dalším častým nálezům patřily pazourkové nože a škrabky a také kamenné broušené sekery z mladší doby kamenné. Ze zbraní se našly jak kamenné sekeromlaty, tak spousta novodobé munice z prusko-rakouské války. Mezi nalezenými objekty byly jednak předměty denní potřeby, kostry zvířat, která sloužila k jídlu, i předměty mimořádné jako například obsidián – druh sopečného skla, který svědčí o kontaktech se vzdálenými oblastmi.

Velkou výpovědní hodnotu mívají i nalezené hroby. Nyní bude výzkum pokračovat tím, že odborníci budou zkoumat nálezy v laboratořích hradecké univerzity a ve Správčicích. Odhaduje se, že zabere ještě další dva roky. Teprve se ukáže hodnota nalezených předmětů a situací.

„Věřím, že velkým překvapením jsou pohřebiště pozdní doby kamenné. Mnohé hroby na nich jen taktak unikly dosahu eroze a orby, tedy nechybělo mnoho a byly by zničeny. Jejich výbava byla pohledem současnosti chudá, buď jen pazourková čepel, výjimečně kamenný sekeromlat. A bohužel neobsahovaly keramické nádoby, podle jejichž výbavy archeolog určí dané období nejjednoznačněji. Zároveň to ale vysvětluje skutečnost, proč právě tyto hroby unikaly pozornosti archeologů v minulosti. Prostě kostry v nich obsažené byly obtížně časově zařaditelné,“ říká Radomír Tichý.

Při výzkumu na dálnici našli tisíce předmětů:

Autor:

Volby do EP proběhnou v České republice 24. a 25. května. Volební místnosti budou otevřeny v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00. Do Evropského parlamentu kandiduje 39 uskupení.

Nejčtenější

Mezi Výrovkou a Luční boudou je až deset metrů sněhu, fréza razí naslepo

Většinu sněhu odhrnuly rolby, fréza odstraňuje poslední metry.

Travers mezi Výrovkou a Luční boudou v Krkonoších prorážela sněžná fréza. Stroj se musel prokousat zhruba třímetrovou...

Labská přehrada odpouští málo vody, po deštích může přetékat vrchem

Labská přehrada u Špindlerova Mlýna v Krkonoších.

Přehrada Labská v Krkonoších je po posledních deštích už téměř plná. Protože v ní nyní kvůli rekonstrukci funguje jen...

Topící seniorky si nikdo nevšímal. Plavci mysleli, že splývá na hladině

Topící seniorky v bazénu si nikdo nevšímal

Dvě minuty ležela seniorka bezvládně na hladině bazénu v Hradci Králové s potopeným obličejem. Plavčíci ani návštěvníci...

Druhá liga: baráž o postup si zahrají Jihlava a Brno, o sestupu jasno není

Brněnští fotbalisté se radují z výhry nad Třincem a postupu do baráže o první...

Ve druhé fotbalové lize je kolo před koncem jasno o účastnících baráže. O postup mezi elitu budou hrát Jihlava a Brno....

Cesta Obřím dolem do sedla pod Sněžkou je zavřená, sníh prolomil lávku

Dřevěný mostek u Trkače v Rudné rokli poškodil nápor sněhu, jeden z nosníků se...

Část frekventované modré turistické cesty Obřím dolem na Sněžku v Krkonoších je uzavřena, a to v úseku od kapličky do...

Další z rubriky

Silný vítr zastavil lanovku na Sněžku, nejezdí v obou úsecích

V sobotu byl otevřen druhý úsek nové lanové dráhy z Růžové hory na Sněžku. (22....

Lanovka na Sněžku se ve středu kvůli silnému větru nerozjela. Na Sněžce ráno pršelo a vítr dosahoval rychlosti okolo 90...

Ve Dvoře Králové staví zdravotnické zařízení, jenže zčásti načerno

Rozestavěné centrum pro dlouhodobou ošetřovatelskou péči ve Dvoře Králové

Ve Dvoře Králové na Trutnovsku vzniká nové zdravotnické zařízení. Na moderní přístavbu historické vily však investor...

Kubík dřeva za desetikorunu. Kvůli kůrovci KRNAP láká zájemce o těžbu

Ivo Hlávka z Vrchlabí těží nad Strážným vrcholové zlomy smrků (21. 5. 2019).

V Krkonoších je po zimě velké množství polámaných stromů. Ochranáři z Krkonošského národního parku je prodávají za...

Najdete na iDNES.cz