Kdepak, Češi si loňské finále nezopakují, se Švédy nakonec po výpadku ve třetí třetině prohráli 2:5 a už v pátek od 15 hodin hrají o bronz s Finskem, které ztratilo dvougólový náskok proti Američanům a podlehlo 2:3.
Nehledě na medailové utkání ale zanechají pozitivní dojem.
Ze skupiny postoupili až ze třetího místa a v prvním duelu schytali výplach od Slováků 2:6, zato ve čtvrtfinále senzačně vyřadili Kanadu a Švédy dlouho trápili.
„Nebáli se, byli odvážní a dokázali s nimi na tom velkém hřišti bruslit. To není sranda, jak zaspíte, ujedou vám. Kluci byli naopak dlouho nebezpečnější, a to mají Švédi nejlepší tým za posledních pět sedm let,“ tvrdí Nedorost.
A jako příklady jmenuje Jonathana Lekkerimäkiho a Axela Sandina-Pellikku. Borce draftované v prvních kolech do NHL. První se ve čtvrtek prosadil dvakrát, jeho spoluhráč zapsal ke gólu i asistenci.
Přitom skóre načali Češi, Matyáš Melovský zaskočil nepostřehnutelnou střelou pod betony brankáře Hävelida.
Jenže pak si slabší momenty vybral gólman Michael Hrabal, hrdina čtvrtfinále proti Kanadě. Dvakrát mu puk propadl okolo lapačky po svižných nahozeních od modré čáry. Když Švédové otočili skóre, Hrabal se na chvíli opřel o koleno a sklopil oči, jako by zpytoval svědomí.
„Přitom na tu střelu krásně viděl. Co Hrabal dělal? Nebyl ani blízko. To mě tolik mate, vždyť doteď chytal tak dobře. To byl úplně nevinný pokus,“ nechápal komentátor kanadské televize TSN.
„Na Hrabalovu lapačku jsme se cíleně zaměřili díky našim skautům,“ prozradil obránce Sandin-Pellikka.
Zklamání i slzy. Ale hráli jsme dobře, míní Augusta. Zastal se brankáře Hrabala |
Češi ještě srovnali zásluhou Cibulky při přesilovce ve druhé třetině. „Vnitřně jsem cítil, že by mohli vyhrát. Kdyby to udrželi déle, Švédi by začali být nervózní,“ kývne Nedorost. Místo toho, jak sám popsal, přišla černá minutka: „Zvrtlo se to. Ale stejně bych je pochválil.“
„Po gólu na tři dva Švédům narostla křídla, byli v euforii a nám se klepaly ruce. Odcházíme poražení, ale také s hlavami nahoře. Kluci cítí obrovské zklamání, objevily se i slzy, ale pořád je o co hrát,“ vykládal po zápase kouč Patrik Augusta.
Češi si i přes porážku třetí rok po sobě zahrají o medaile, což je v kontextu výsledků posledních dvaceti let nevídaný počin. Od roku 2004 přešli přes čtvrtfinále juniorského mistrovství světa pouze šestkrát. A polovinu z toho nasbírali současnou sérií.
Kouč Radim Rulík dovedl národní tým loni ke stříbru, předloni musel přijmout čtvrté místo.
Co nyní Augusta?
Přitom jen srovnání se Švédskem v počtu draftovaných hráčů do NHL v posledních letech jasně říká, že už teď se může pochválit. Za poslední čtyři roky draftovaly kluby NHL 32 Čechů. Švédů báječných 107.
„My talentované kluky máme a vždycky mít budeme, schopnosti máme v genech. Jen se dotváří v cizině, ne u nás. V patnácti šestnácti odejdou a musíme uznat, že v zahraničí se o ně starají dobře. To je případ Cibulky, Bechera, Melovského nebo Bareše – kluků, které doteď pořádně nikdo neznal,“ říká Nedorost.
Třetí rok v semifinále ho naplňuje optimismem.