Jeho posledním zápasem v reprezentaci bylo prohrané čtvrtfinále proti Švédsku na světovém šampionátu 2009. Od té doby uběhlo šest a půl roku - přesně 2 373 dní - než se Rostislav Olesz dočkal comebacku, který tak nějak osudově nastoupí proti stejnému soupeři.
Karjala CupJak bude hrát Česko Čtvrtek: Švédsko - Česko (od 19.15 v Örnsköldsviku) Sobota: Finsko - Česko, (od 17.00 v Helsinkách) Neděle: Česko - Rusko (od 11.00 v Helsinkách) On-line reportáže ze všech českých utkání sledujte na hokej.idnes.cz. |
Co všechno je jiné? Tehdejší kouč Růžička získal jedno světové zlato, ale zažil i dva odchody. Z novorozeňat vyrostli školáci. A z Olesze je pro změnu čerstvý třicátník.
„Změnilo se opravdu hodně. Už mám tříletého syna, krásnější ženu. Zase jsem přidal nějaké góly, hokejově vyspěl. Tehdy jsem byl na ledě rozlítaný, dnes mám větší nadhled,“ sypal ze sebe útočník v útrobách pražské Tipsport Areny, kde se v úterý hlásil na reprezentačním srazu. I hala během těch šesti let zažila změny: český tým v KHL a také sbohem od Sparty.
A jelikož Olesz za těch šest a půl roku zestárl a zklidnil se, přijel z Ostravy s velkým předstihem. „Bál jsem se dálnice.“
Kariéra jako zrychlený film
Roky býval v týmu benjamínkem, jehož úkolem je sbírat puky, často se krčil ve čtvrté formaci. Teď je ale vedle útočníka Kvapila jediným třicátníkem, a třeba když byl v reprezentaci naposledy, tak jeho současný parťák Dominik Kubalík ještě neměl občanku. „No a? Když já hrál poprvé v reprezentaci, tak jsem neměl ani řidičák.“
Svatá pravda. Jeho hokejová kariéra jako by v první části připomínala zrychlený film. Do ligy naskočil v patnácti a třech měsících, což byl například věk dcery jeho tehdejšího spoluhráče z Vítkovic Štrauba, jenž mu s nadsázkou hrozil, ať se od ní drží dál.
Česká nominacena Karjala Cup Brankáři: Jakub Kovář, Furch. Obránci: Stříteský, Trončinský, Doudera, Jeřábek, Šimek, T. Voráček, Kempný, Kolář, Kundrátek, Krejčík Útočníci: Birner, Řepík, Buchtele, Přibyl, Jan Kovář, Filippi, Kubalík, Olesz, Hruška, Sobotka, Horák, Radil, Zohorna, Kvapil, Gulaš. |
Bral sice nadprůměrnou výplatu, nějakých sedm osm tisíc, ale ty mu rodiče raději schovávali, aby je syn v pubertě hned neroztočil. „A já od nich dostával normální kapesné,“ řekl pro Deník. O dva roky později, jen dva měsíce po sedmnáctinách, už mířil na sraz národního týmu. Díky tomu je dodnes nejmladším reprezentantem v dějinách. Film ale zběsile běží dál.
Pět dní před dvacetinami si odbyl debut v NHL a o pár měsíců později se mu na krku houpal bronz z olympiády v Turíně. V týmu Floridy rychle našel místo a zapadl. V lajně hrával s protřelým Joem Nieuwendykem a Olim Jokinenem. Ten první ho dokonce v době hurikánu Wilma nastěhoval k sobě domů a jeho tři děti, se kterými Olesz piloval u kreslených pohádek hovorovou angličtinu, mu začaly přezdívat strýček Rusty.
Jenže pak jako by někdo stiskl dálkový ovladač a zrychlený film přešel na pomalejší režim. Olesze trápila zranění, zlomeniny, operace. Najednou přišel rok 2013, on se sice dostal do týmu New Jersey, kde koučoval jeho známý z Floridy De Boer, ovšem v klubu, kde byl i Jaromír Jágr, odehrál jen deset zápasů.
Vítkovická vzpruha
Následovalo převelení na farmu, ze které raději prchl do švýcarského Bernu. Před minulou sezonou se vrátil do Vítkovic, kde teď zažívá vzkříšení. „Hraje velice dobře už od loňských Vánoc a tuto sezonu má vynikající,“ tvrdí reprezentační kouč Vladimír Vůjtek.
On opáčí: „Člověk musí na ledě odvést nejlepší výkon a pak už je jen na trenérovi, jestli ho vybere.“
O nominaci ale nebylo pochyb. Důkaz? S dvanácti góly je teď nejlepším kanonýrem extraligy (za celý minulý ročník dal stejný počet branek).
„Najednou mám střeleckou formu. Ve sportu je krásné, že když člověk tvrdě pracuje, tak jednoho dne to tam začne opravdu padat. Nic prostě není zadarmo,“ říká.
Mimochodem, poslední gól v reprezentaci dal Olesz 6. května 2007. Ve čtvrtek to bude 3 105 dní.
