„Kdybych věděl, že nebudu stíhat a co střela, to gól, do brány bych nevlezl,“ řekl jednačtyřicetiletý velikán fotbalu. Ač bývalá opora české reprezentace či Chelsea pustila sedm gólů, za řadu zákroků s visačkou top jí vyprodaný stadion aplaudoval. Hokeji Čech propadl.
Je pro fotbalového gólmana složité přejít do branky hokejové?
Technicky jsou ty sporty pro brankáře diametrálně odlišné. Na ledě jsou přesuny po betonech, bruslení a všechny tyhle věci, což je úplně jiný koncept, než máme ve fotbale. Co se týče brankářského řemesla jako takového, to je hodně srovnatelné. Vykrývání úhlů, čtení hry, reakce a mentální koncentrace jsou podobné. Na ledě je důležité mít zkušenost nejen z tréninku, ale i z utkání. Odehrát nějaké zápasy o všechno, což mám z Anglie už za sebou. Nehrát tam soutěže, do exhibičního zápasu bych ani nešel, nechtěl bych vypadat jako blbec.
OBRAZEM: Hvězdy v akci. I mistr světa si zašel pro Pastrňákův podpis |
Co se vám osobně vlastně chytá líp: puk, nebo míč?
Těžko porovnávat. Puk je menší, lítá rychleji. Naopak fotbalová branka je obrovská, i když míč je větší.
Plníte si hokejem dětský sen?
Po patnácti letech profesionální fotbalové kariéry jsem hledal způsob, jak oživit svoji přípravu i mimo hřiště. Bylo to pořád dokola: posilovna, kolo, někdy tenis, samozřejmě fotbalový trénink. Já chtěl přípravu, aby mě to bavilo. A vrátil jsem se zpátky k hokeji, bral jsem to od roku 2014 jako součást mojí fotbalové přípravy. Je to výborné na kondici, sílu nohou, reakci. A taky to rozbije rutinu. To byl důvod, proč jsem skočil na led. A když jsem ukončil fotbalovou kariéru, otevřely se mi dveře, abych nějaké zápasy odehrál v Guildfordu. A odtamtud jsem se odrazil.
I gólman musí být výborný bruslař. Je mýtus, že špatní bruslaři jdou do branky. Vnímáte to?
Ano, je to pravda. Kdo nemá rychlý pohyb, nemůže se přesouvat od tyčky k tyčce. To byla jedna z věcí, kterou jsem musel dohánět nejvíc. Hodně jsem pracoval, abych získal sebedůvěru, že se rychle dokážu dostat ze strany na stranu. A včas. Když tam jste pozdě, nestíháte.
Petr Čech v brance během Zápasu legend
V Chelsea jste někdy čelil jen pár střelám, v hokeji jich lítá o dost víc. Co je pro vás zábavnější?
Jen když se podíváme na počet střel v zápase i počet situací, které se dějí okolo brány, je jasné, že v té hokejové se nenudím. Pořád se něco děje. Na druhou stranu, kdo hraje odmalička hokej a čelí šesti střelám za třetinu, přijde mu, že neměl co na práci. Když já po dvaceti letech ve fotbale řeším šest střel za třetinu, úplně špatné mi to nepřijde. To jsem ve fotbale měl někdy za celý zápas. Hokej je rychlý, hraje se na menším hřišti, bruslí se, pořád je rušno, takže to je pro brankáře jednodušší na koncentraci.
Kdybyste hokej dělal odmala, mohl jste být také ve špičce?
Před třiceti lety byl hokej jiný, brankářský styl taky. Nikdo neví, jak by to dopadlo. V dnešní době je výhoda být vysoký gólman jako já. Zato když jsem vyrůstal, čahouni byli v obrovské nevýhodě, protože stylem, jakým se chytalo, se jim nevěřilo. Říkalo se, že to mají daleko na led a nestíhají.
Chytání v hokeji řešil s Gretzkým. Fotbal? Nechávám tomu volný průběh, říká Čech |
Co vám zatím dělá potíže?
Nemám rád, když dostanu gól z první nebo druhé střely, ještě než se rozkoukám. Šance, chyba, gól. To se pak nechytá nejlíp.
A jaké situace v hokeji jsou pro vás ošemetné?
Pro každého gólmana to je, když nevidí, když má před sebou clonu. V dnešním hokeji to rozhoduje, na elitní úrovni to dělá 90 procent úspěchu. Jestli vidí střelu a má šanci puk chytit, nebo jestli má zakrytý výhled a nevidí nic. To je problém pro všechny, ne jen pro mě.
Zápas legend v Litvínově, Vladimír Šmicer (vpravo) a Petr Čech.
Ve fotbale jste v roce 2006 odnesl střet s Hurtem frakturou lebky, proto jste pak chytal s helmou. Jak vás bolí hokej?
Člověk nad tím nesmí přemýšlet, je to součást toho sportu. Jakmile se rozhodnete jít na hřiště, nemůžete řešit, že vás trefí puk nebo na vás někdo spadne. Hráči jdou na led s tím, že akceptují, že se může něco stát. Tak to beru i já. A puk bolí vždycky, to se nebojte! (smích)
Hokej vás bere odkdy?
Kdybych si mohl zvolit, moje první volba by vždycky byl hokej. A nakonec jsem skončil u fotbalu. Jsem rád, že na stará kolena mám možnost vrátit se do dětských let.
Proč se to zvrtlo?
Zvrtlo se to s finančními možnostmi rodiny, nemohli mi pořídit všechno vybavení. Na fotbal koupíte jedny kopačky a máte vystaráno.
Proč jste přestoupil do Oxfordu?
Znám lidi, kteří tam působí. To bylo jedno plus. Druhé, že jsem se dohodl, že budu méně cestovat. Logisticky se to hodí. S trenérem si připravíme harmonogram na míru, což je obrovská výhoda. Těším se, klub na novou sezonu posílil. Mohli bychom bojovat o vyšší příčky.
Fotbal nechává za sebou, brankář Čech zůstává v hokeji. Vyzkouší si nový klub |
I o postup? Sníte o něm?
U mě je to hodně o čase, priority se mění. Kdybych tomu chtěl věnovat víc a dělat hokej naplno, šlo by to. Já už jsem ovšem ve fázi života, kdy to není moje priorita.
A co fanoušci v Anglii?
Záleží, v jaké soutěži. V loňské sezoně jsme v Chelmsfordu měli průměrnou návštěvu 1 400 diváků, což je prakticky plný stadion. Na téměř všechny zápasy bylo vyprodáno. Zájem je. Jinde je to podobné. Ono se to nezdá, ale hokej je ve Velké Británii dost populární.
Co říkali spoluhráči, že jim chytá fotbalová hvězda?
Když chytá dobře, je to dobré. Horší je, když nechytá dobře. (smích) V Anglii trénuji i s týmem, který působí v elitní soutěži, jsou tam také hráči, co působili v zámoří v nejvyšších ligách. Člověk si zvykne na tvrdé střely. V Česku jsem před exhibicí trénoval třeba s Davidem Pastrňákem. V létě jsem dvakrát týdně na ledě. Za pár dní nám v Oxfordu začíná příprava, týden nato už přátelské zápasy, v půlce září liga. Chci být nachystaný v co nejlepší fyzické kondici. V novém prostředí bych rád začal co nejlépe.
Čech na návštěvě v Chicagu. Chytal na tréninku a chválil Toewse: Jako Jorginho! |
Sledujete i českou extraligu?
Stíhám ji. Už se těším na nový ročník, protože spousta týmů se hodně posílila. Sám jsem zvědavý, co extraliga přinese.
A jak jste vstřebal vyřazení fotbalové Sparty z boje o Ligy mistrů s dánským FC Kodaň?
Díval jsem se a mrzelo mě, jak to dopadlo. Sparta hrála výborně a zasloužila si postoupit. Penalty jsou loterie, která bohužel nevyšla. Myslím si, že Sparta udělala za poslední dva roky kus práce. Doufám, že jí to vydrží. A že i tahle zkušenost, která není příjemná, jí do dalšího ročníku, ale i nadcházejících letošních zápasů play off pomůže.
