Pech táhne mátožnou Energii. Společně s Petrem Kumstátem tvoří jednu z nejúdernějších dvojic soutěže. Pech vyčnívá v produktivitě, Kumstát těží z jeho přihrávek. Se šestnácti góly kraluje extraligovým střelcům.
Drobný odchovanec jihlavského hokeje se propracoval mezi klíčové hráče Energie. Na finském Karjala Cupu se do hry příliš nedostal.
Teď mu trenéři dali šanci se ukázat. A vedle mezinárodními boji otřískanými Hubáčkem s Irglem odehrál Pech výborné dva zápasy. "Jsem moc rád, že mi dal trenér šanci v národním týmu," říká.
Pro Channel One Cup jste byl nominován až dodatečně, celkem narychlo. Jak proběhlo připojení se k týmu?
Věděl jsem, že jsem náhradník. Ve čtvrtek jsem byl něco nakoupit, nějaké dárky. Večer už jsem ležel u televize, až později jsem si všiml zmeškaných hovorů na mobilu. Trenéři mi řekli, že by byli rádi, kdybych se připojil k týmu. Rychle jsem si skočil ve Varech do šatny pro věci a ráno už jsme odjížděli.
V nominaci jste nahradil zraněného Vampolu. Tentokrát jste dostal mnohem více prostoru než ve Finsku.
Byl jsem moc rád, že jsem byl pozván. Bohužel vinou zranění Petra Vampoly. Nikdy nemám rád, když se někdo zraní. Raději bych se tam dostal sportovní cestou hned. Ale turnaj se nám povedl. Uhráli jsme dobrý výsledek, přestože tam několik hráčů chybělo.
K týmu jste se připojil po nepovedeném zápase se Švédy. Jaká byla den po prohře atmosféra?
Nevím, co se dělo v kabině během nebo po zápase se Švédskem. Já přijel až na letiště, o zápase jsme se s klukama nebavili. Švédové byli výborní, část hokeje jsem viděl v televizi. Byli silní, agresivní. Těžký soupeř.
Další dvě utkání už byly o poznání lepší. Pomohla tomu i nově složená formace s vámi v centru.
Trenér mi řekl, že se mnou budou hrát Péťa Hubáček a Zbyňďa Irgl. Oba jsou to výborní hokejisti, skvělí bruslaři, hodně rychlí. Myslím, že jsme hráli dobře. Svým pohybem dělali v soupeřově pásmu takový bordel.
Porazili jste i Rusy, na jejich ledě. To je hodně cenný skalp, souhlasíte?
Rozhodně. Jejich tým, to je persona za personou. Skutečně špičkoví hráči. Jsou nesmírně rychlí, výborní na puku. Jsme rádi, že jsme zápas takhle zvládli.
Jak velká propast zeje mezi domácí soutěží a ruskou KHL?
Když jsem byl ve Finsku na Karjale, tak jsem se modlil, abych se na led ani nedostal. Byl to neskutečný fofr, strašná rychlost. Člověk se tomu ale musí přizpůsobit. Rusové na domácí turnaj vzali výborné hráče. Všichni jsou ti nejlepší ze svých mužstev. Ještě pár hvězd jim chybělo.
Je hlavní devízou ruského hokeje rychlost?
Přesně tak. Všichni hráči umí střílet, přihrávat, udělat kličku. A pokaždé ve velké rychlosti. To je neskutečné. Je to jenom o bruslení. Sám jsem toho měl v závěru plné kecky, když jsme hráli na tři pětky. Chodili jsme střídat po půl minutě.
Samostatné nájezdy proti Rusku, to byl koncert Zbyňka Irgla. Co jste na jeho představení říkal?
I Radulov to dvakrát udělal velmi dobře. Zbyněk má strašně šikovné ruce. Při prvním nájezdu rychle naznačil a pustil to do víka. Podruhé neomylně mezi betony. Třetí nájezd znovu suverénně do víka. Klobouk dolů.
Viděl jste někdy takhle bezchybného hráče v nájezdech?
Pamatuju na Jardu Bednáře ve Slavii. Tehdy ve Švýcarsku dal taky asi čtyři nebo pět nájezdů, byl stoprocentně úspěšný. Zbyněk to proti Rusům trefil naprosto přesně. Pokaždé trefil místo, kam mířil.
Takový exekutor by se vám hodil do Varů, že? Hlavně v úvodu sezony jste dlouho natahovali černou sérii v nájezdech.
Nám by se teď hodila každá noha. Nejen do útoku podobně šikovného útočníka, ale i do obrany.
Nepřipravila vás pozvánka do reprezentace o poslední možnost nakoupit vánoční dárky?
Ještě mám čas něco dokoupit. Pořád zbývá pár dnů do konce týdne, klidně i třiadvacátého. Musím koupit něco malýmu. Teda Ježíšek něco koupí, nebo spíš přinese. Snad to všechno stihnu. Rodičům už jsem dárky dával dřív, protože na Vánoce budu ve Varech s malým.
