„Oslavíme to, až se vrátím,“ hlásil devatenáctiletý gólman jihlavské Dukly, který ovšem v letošní sezoně trénuje v Liberci a chytá v prvoligových Benátkách nad Jizerou.
Udělat si Štědrý den s předstihem se vám nechtělo? Nebo jste jednoduše nestíhal?
Spíš ještě nemám ani jeden dárek, takže to byla nutnost. (směje se)
Jinými slovy patříte k lidem, kteří pořizování dárků nechávají až na poslední chvíli?
Přesně tak. Budu muset něco koupit teď v Americe, abych nepřijel s prázdnou.
Josef KořenářNarodil se 31. ledna 1998. Pochází z Vystrkova u Humpolce. V Humpolci také s hokejem začínal. Přes Pelhřimov se potom dostal do Jihlavy. Před minulou sezonou odešel do zámoří, kde pak hájil v americké juniorské soutěži United States Hockey League (USHL) branku Lincoln Stars. Letos podepsal nováčkovskou smlouvu s týmem NHL San José, chytá ale v Česku – v prvoligových Benátkách nad Jizerou. |
Svátky bez rodiny jste úplně poprvé prožíval loni, jaký to byl pocit?
Abych pravdu řekl, ani jsem to moc neřešil. Až potom dýl. Říkal jsem si, že o Vánocích by asi člověk měl být doma se svou rodinou, ale úplně na ten Štědrý den mi to nepřišlo nijak zvláštní.
Letos se budou v době Vánoc vaše myšlenky soustředit především na začátek světového šampionátu, který hostí od 26. prosince Buffalo. Těšíte se?
Jasně. Hlavně na atmosféru, která tam bude určitě zase výborná. A já doufám, že něco předvedeme a uhrajeme dobrý výsledek.
V poslední době se mládežnické šampionáty konají převážně v zámoří. Je tam o ně větší zájem?
Určitě je tam juniorský hokej mnohem víc sledovaný. Kluci, kteří v Americe ještě nebyli, poznají, jak to tam chodí. Navíc se hraje na menším hřišti, což většině vyhovuje.
Říkáte, že se těšíte, ale co třeba nervozita? Přece jen, na gólmanovi vždycky hodně záleží. Možná úplně nejvíc...
Je jasné, že každý bude mít trochu nervy. A taky hlavně pořád není dané, kdo bude jednička, jestli já, nebo Kuba Škarek. Čekají nás před mistrovstvím ještě dva nebo tři přípravné zápasy a po nich se teprve trenéři rozhodnou podle aktuální formy.
Takže jste připravený i na pozici náhradníka?
Jedeme hrát a udělat nějaký dobrý výsledek za Českou republiku, což znamená přát úspěch i kolegovi.
Mimochodem, dva brankáři v juniorské reprezentaci z Jihlavy, to je pro Duklu určitě skvělá vizitka. Co říkáte?
Asi to něco značí. Já myslím, že v Jihlavě jsou velmi dobří trenéři gólmanů, všichni čtyři. A přestože jsem tam poslední dva roky moc nebyl, protože jsem chytal v Americe, tak si pamatuju, že tréninky byly v Dukle vždycky kvalitní.
O gólmanech se říká, že jsou to samotáři a podivíni, kteří si žijí ve vlastním světě. Jak se na tuhle charakteristiku díváte vy?
Brankáři tráví většinu času jen spolu, takže si někdy asi nemají s ostatními moc co říct. Ale celkově si myslím, že to spíš jenom někdo vymyslel a všichni se toho hned chytli. (usmívá se)
Musel jste se učit potlačovat strach z puku, který na vás letí? Většina lidí totiž v takové situaci instinktivně uhne...
(směje se) Je pravda, že já, když jsem byl menší, jsem právě do těch puků hlavičkoval schválně. Teď už jsou to samozřejmě větší rány, ale to zase uhnout nemůžete, protože jde o výsledek.
Dobře, vraťme se k blížícímu se šampionátu. Jak vidíte šance českého týmu?
Hlavně se musíme soustředit na základní skupinu, kde nás určitě nečekají lehké zápasy. Pak se uvidí, jak to dopadne.
Před rokem jste z nominace české dvacítky vypadl kvůli zranění, berete letošní pozvánku jako druhou šanci?
Určitě. Loni jsem si dva nebo tři týdny před odletem natáhl vazy v kotníku. Pořád jsem doufal, jenže nakonec to bylo horší zranění, než všichni čekali. Letos to ale vyšlo, takže jsem natěšený. Určitě to bude super.
Brankář Josef Kořenář by měl být jednou z hlavních opor českého týmu na blížícím se světovém šampionátu do 20 let, který hostí na přelomu roku americké Buffalo.
Přibalil jste si na cestu i nějaký talisman?
Ne, nic takového nemám. Ještě bych ho mohl někde zapomenout a byl bych z toho akorát zbytečně špatný.
A co nějakou hru, oblíbený film nebo hudbu? Co považujete za nejlepší relax?
Spánek. Prostě si jít lehnout a spát. To je pro mě nejlepší odpočinek.
Pojďme ještě na chvilku k Vánocům. Jaký nejlepší dárek jste pod stromečkem objevil?
Bylo mi nějakých jedenáct nebo dvanáct, když jsme s bráchou dostali takovou malou motorku. Táta na motorce zamlada jezdil a my jsme chtěli taky. Měli jsme z ní obrovskou radost.
Jste motocyklový fanoušek?
Jo, sleduju závody. Byl jsem se letos podívat i v Brně a příští rok se chystám zase. A až bude v létě víc času a budu ještě o trochu starší, tak si taky nějakou motorku pořídím. Abych se mohl pořádně projet.
Takže z vás klidně mohl být i motocyklový závodník?
No to asi ne, to je o úplně jiných penězích.
Nějakého oblíbeného jezdce v seriálu MotoGP máte?
Asi Valentina Rossiho. Toho má ostatně v Česku rádo hodně lidí. A teď mě taky celkem překvapil Marc Márquez, ten vypadá, že bude asi někde úplně jinde než ostatní.
Když zase odbočím k hokeji, v Jihlavě teď sice nejste, ale předpokládám, že její snažení v extralize asi sledujete. Co na její výkony říkáte?
Myslím, že kluci mají snad nejlepší druhé třetiny ze všech týmů. Vždycky dokážou zápas otočit nebo skóre aspoň srovnat. Snaží se dát pár gólů a pak držet výsledek. Je ale jasné, že extraliga je o něčem jiném než první liga.
Aktuálně je Dukla v nejvyšší domácí soutěži poslední, věříte, že se jí podaří udržet?
Já myslím, že ano, jenom nevím, jestli by se příští rok něco změnilo. Jestli by třeba hrála na vyšších příčkách. Leda by snad přišel nějaký výraznější sponzor.
