Gureň: O nominaci jsem předem nevěděl

Uherský Brod - Trenér hokejové reprezentace byl zklamaný, že obránce Miloslav Gureň odmítl nominaci na Karjala Cup. "Říkal, že přijede a pak změnil názor," řekl Alois Hadamczik ve čtvrtek. "Ale vždyť já jsem vůbec nevěděl, že bych na turnaj měl jet. Dozvěděl jsem se to až v pondělí a nikomu jsem neslíbil, že pojedu," brání se obránce.

Jak to tedy bylo s vaší nominací?
Nikdo mě předem neinformoval. Pak mi volal nějaký manažer. Ani jsem neslyšel jeho příjmení. Ptal se mě, jestli se se mnou někdo o Karjale bavil. Řekl jsem, že ne. On na to, že sraz je v neděli a jak to budu mít s letenkami. Řekl jsem mu, že mám letenky zaplacené. A že mu večer zavolám a domluvíme se. Nic jsem mu nesliboval.

Kdy vám volal?
V pondělí. U nás v Novosibirsku už bylo navečer. A to už snad byla nominace oznámená. Vůbec jsem nedostal čas, abych se zeptal v oddíle. Jsem v Novosibirsku hodně vytížený a trenér mi sám řekl, že bude lepší, když si odpočinu a doléčím drobná zranění. Navíc měl taťka narozeniny a byl jsem domluvený, že budu pár dní doma.

Jenomže trenér Hadamczik to celé podal jinak…
Co k tomu říct. On mi do té doby nezavolal. Až ten pán ze svazu se mi ozval. Žádný čas na rozmyšlenou jsem nedostal a o to víc mě mrzí, že se o mě píše, že bezdůvodně odmítám reprezentaci.

Chcete si to s trenérem osobně vyříkat?
Řekl jsem už svému agentovi panu Crhovi, že to necháme být. On s nimi se všemi mluvil, takže je to snad vysvětlené. Kolikrát se napíšou horší věci. Pan Hadamczik to přejde. Mrzí mě to, protože jsem byl z nezájmu reprezentovat osočen neprávem.

Hadamczik: Necítím zášť

Proč Alois Hadamczik neinformoval obránce Gureně o nominaci na Karjala Cup dříve?

"Vybral jsem si hráče, které jsem chtěl v týmu a jejich jména oznámil na svazu.

Pro Gureně jsem se rozhodl na poslední chvíli. Měl jsem člověka v Rusku, který ho sledoval a řekl mi, že do týmu patří.

A že jsem ho nekontaktoval dřív? Stejně tak jsem postupoval v případě Honzy Marka. Podle mě každý hráč, který neukončil reprezentační kariéru, musí, když má výkonnost, s nominací počítat.

Nemůžu sondovat u hokejistů, jestli mají zájem. Takovýto postup volím jen u hráčů, kteří mají velký kredit a mají něco za sebou.

Ale žádnou zášť vůči Gureňovi necítím. Když bude mít výkonnost, nejde ho opomenout. Mrzí mě i to, že nejde teď. Počítal jsem s ním do zajímavé pětky, snažil jsem se i přesvědčit jeho agenta Crhu, aby ještě změnil názor.

Ale respektuju, že odmítnout má každý právo. Nicméně na tom, že reprezentovat by mělo být poctou pro každého Čecha, stále trvám. A kdyby Gureň opravdu chtěl, na turnaj by jel."

A kdybyste věděl o nominaci dřív, jel byste na Karjalu?
No, určitě bych si to nechal víc projít hlavou. Měl bych čas promluvit si o tom s trenérem. Takhle to bylo strašně narychlo. Vždycky jsem dřív reprezentoval rád. Problém byl tentokrát v tom, že všechno bylo hrozně narychlo a ani jsem s tím ve svých plánech nepočítal.

V Novosibirsku jste už čtvrtou sezonu. To vám Rusko tolik přirostlo k srdci?
No jo. V Rusku jsem pátou, v Novosibirsku čtvrtou sezonu. Zatím jsou se mnou spokojení, jsem hodně vytížený. Navíc to s námi letos vypadá dobře. Ale abych se přiznal. Také jsem to kolikrát chtěl zabalit. Třeba když tam byl trenér, který mě neměl v lásce. Ale vydržel jsem. A co dál? Když se povede tato sezona, třeba podepíšu ještě na jednu.

Novosibirsk je v tabulce třetí. Čím to, že se klubu tak daří?
Nečekal jsem, že bychom takhle mohli hrát. Přišel nový trenér, který nebyl moc slavný, mužstvo nebylo až tolik posílené. Ale vyšel nám začátek, začali jsme si věřit a vyhrávat. Atmosféra v klubu je skvělá. Navíc máme skvělé diváky, pořád je plný stadion.

Jaký je vůbec život na Sibiři?
Novosibirsk je velké město, třetí největší na Sibiři. Život je tam podobný jako v Evropě. Centrum je pěkné. I zima se tam dá přežít. Jenom ty vzdálenosti na zápasy jsou obrovské.

Před angažmá v Rusku jste působil v zámoří. Bylo těžké si zvyknout na jiný život?
Do Ameriky jsem šel jako mladý kluk. Chtěl jsem zkusit NHL. Spíš jsem tehdy začínal hokejovou kariéru. Do Ruska už jsem už šel jako starší hráč. I když při prvním angažmá, když jsem šel do CSKA Moskva, jsem také nevěděl, co mě čeká. Ale docela se mi tam zalíbilo, dostal jsem další nabídku a už jsem tady pět roků. Hokejově je to v Rusku i v Americe podobné, jenom cestování v Rusku je náročnější.

A co mentalita Rusů, bylo těžké si na ni přivyknout?
Oni se také hodně mění. Řada kluků hrála v cizině. To spíš lidi mimo hokej se chovají jinak. Vždycky se dá na něco stěžovat. Kritizovat Rusko ale nemůžu. Jsem tam dlouho, daří se mi, mám tam dost kamarádů. Navíc mužstvo hraje skvěle a to se potom všechno snáší lépe. Zvykl jsem si tam.