Kdyby Jaroslav Holík skončil jako trenér juniorské hokejové reprezentace před dvěma lety, mohl se pyšnit jen úspěchy v podobě dvou titulů. Teď má ale za sebou dva šampionáty, v nichž jeho tým nedošel dál než do čtvrtfinále.
"Co člověk jednou udělá, toho už nemůže litovat," říká smířeně. "Samozřejmě by bylo pěkné odejít po dvou titulech, ale já to bral jako práci, kterou mám rád. A přišel bych o ohromné zážitky z mistrovství v Kanadě. Na každý zápas plno, tolik diváků podle mě nebude ani za rok na šampionátu v Praze. Nádhera."
Z mistrovství si přivezl i jeden poznatek: kvalita produkovaného hokeje u českého výběru zaostává za dvěma "supervelmocemi" mezi juniory. "To, co hrají Rusové nebo Kanaďani, to je fantazie. Škoda, že naši diváci nemohli vidět v televizi finále, to byl hokej snů. Sami naši hráči valili oči," prohlásil.
Holík se dokonce podivil nad tím, že Česko v takové konkurenci dokázalo dvakrát za sebou titul vyhrát. "Při finále jsme si o tom povídali s Pavlem Hynkem (bývalý trenér Sparty a Holíkův asistent u juniorských týmů, které vyhrály MS - pozn. red.). Teď tomu skoro ani nemůžu uvěřit, že jsme se dokázali proti takovým velmocem prosadit."
Rozdíl podle Holíka vychází už z velikosti hráčské základny. "Je těžké, aby v desetimilionovém státě každý rok vyrostlo tolik výjimečných hokejových talentů, kteří by postavili tým šampionů," zamýšlí se. "Kanada má osmdesát juniorských mužstev, Rusové jsou stopadesátimilionový národ. A jestliže my pak máme tři, čtyři vynikající hráče, oni jich mají plný tým," tvrdí Holík.
Přesto se ale letošní výběr podle něj vyloženě neztratil. Ve srovnání s loňským domácím propadákem hráli reprezentanti lepší hokej. "Určitě lepší než před rokem, ale problémem byla koncovka, malý důraz před brankou," uvažuje. "Povedl se zápas s Finy i se Švédy, ale rozhoduje čtvrtfinále."
Jeho slova potvrdil i centr Jiří Hudler: "Dá se říct, že letos jsme zemřeli na krásu. Od začátku turnaje hrajeme, co chceme. Američany jsme přehráli, přesto jsme vypadli. Ale loni to bylo horší."
Právě Hudler, největší hvězda výběru, byl na podzim v centru sporu mezi trenéry dvacítky a národního A týmu. Holík tehdy prohlásil, že Hudlera na šampionát nevezme. "Já proti němu nikdy nic neměl, ten problém byl mezi mnou a Lenerem," říká znovu Holík. "Nevím, proč se o tom pořád píše."
Od podobných starostí si teď chce Holík odpočinout. Smlouvu má do konce ledna, už nyní ale uvažuje o důchodu. O vnoučatech, svých bonsajích a klidném stáří na Vysočině. Odešel by jako jediný trenér, který dokázal s dvacítkou získat zlaté medaile. "Je čas, aby juniory převzal někdo jiný."
 NAPOSLED? Kouč hokejových juniorů Jaroslav Holík na letišti v Praze po příletu z mistrovství světa dvacetiletých v Kanadě. |
