Při své premiéře v městském kritériu, kterou si díky svému cyklistickému kamarádovi a skvělému cyklistovi René Andrlemu odbyl právě v Hradci Králové, objel za 40 minut 17 okruhů. Jeden měřil 1 200 metrů a Chára se v kategorii hobby Velké ceny Hradce umístil ve středu výsledkové listiny.
"Perfektně jsem si zazávodil, i když zpočátku jsem měl obavy, přece jen na dvou úsecích byly kostky, což v dešti není právě příjemné" popisoval dnes nejslavnější slovenský hokejista svůj cyklistický výkon.
Stačil jste vůbec počítat okruhy, které jste objel?
Vůbec ne. Zpočátku se jelo hodně rychle, navíc začalo pršet. Ale pak se to vylepšilo.
Aby tak slavný hokejista závodil na kole, to není příliš obvyklé. Jak jste se vůbec k silniční cyklistice dostal?
Velmi brzy, otec pracoval jako masér ve sportovní škole a jeden ze sportů, které měl na starosti, byla právě cyklistika. Začal mě brát na závody jako pomocníka, který podává láhve a občerstvení závodníkům. Pak mi po jednom závodě postavili kolo a začal jsem jezdit pravidelně.
Bylo tedy ve vašem sportování dřív kolo, nebo brusle?
Hokej určitě dřív, ke kolu jsem se dostal později.
Kdybyste se tehdy věnoval cyklistice, byl byste stejně dobrý cyklista jako hokejista?
Určitě ne, moje parametry by na to asi nebyly. Myslím si, že když má někdo přes dva metry, má problémy třeba s aerodynamikou, pak asi i váha by hrála v kopcích roli, na takovou úroveň bych se nedostal.
Můžete porovnávat, kdo to má těžší: profesionální hokejista,nebo profesionální cyklista?
Každý sport má něco a i když třeba někteří hokejisté říkají, že se na rozdíl od cyklistů jen vozí, tak i v hokeji se člověk hodně nadře. Ale je pravda, že cyklistika jako sport sám o sobě je takový extrém a podmínky jsou velmi tvrdé. Takže kdybych měl porovnávat individuální náročnost, cyklistika je těžší.
Kolik toho za rok natrénujete?
Letos opravdu velmi málo, protože sezona byla hodně dlouhá a náročná a dlouho trvalo, než jsem se po návratu na Slovensko dostal k nějakému pravidelnému cyklistickému tréninku, což bylo tak před třemi, čtyřmi týdny. Je toho strašně málo, ale v létě najezdím tak tři, čtyři tisíce kilometrů.
Slovenský hokejista Zdeno Chára jako cyklista.
Prý v Trenčíně, kde žijete, trénujete s cyklisty tamní Dukly a také třeba s bratry Velitsovými či dalším výborným slovenským cyklistou Peterem Saganem?
To se tak nedá říct. Párkrát jsme na tréninku byli, ale mám dost hokejových povinností, moc často se na takový trénink nedostanu. Ale když je čas, jedu.
V hokejové sezoně je čas na kolo?
Vůbec, jen na stacionárních kolech, ale že bychom jeli někam ven, to vůbec.
Jezdíte se dívat na světové nejslavnější etapové závody, jako jsou Tour de France a Giro d´ Italia, a vyjíždíte tamní obávané kopce. Který pro vás byl nejtěžší?
Těžko říct, třeba Galibier je hodně náročný kopec, Mont Ventoux, Alpes de Huez. Každý má svůj charakter, ale já jsem byl spíš rád, že jsem mohl něco takového vyzkoušet.
Občas se přihlásíte k závodu, jel jste třeba dvakrát Beskyd Tour. Jakého výsledku si nejvíc považujete?
Hlavně jsem vždycky rád, že můžu závod objet, a tenhle byl dost náročný. Ale já nijak moc nezávodím, cyklistiku beru spíš jako trénink. Hlavně také, aby se mi nic nestalo a abych měl dobrý pocit.
K cyklistice patří také pády, jak jste na tom s nimi?
Občas byly. Ale to jsem byl mladší, ještě jsem to víc prožíval a do každé zatáčky jsem chtěl jet naplno. Teď si to nemůžu dovolit.
